Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.

SAR-DOG CUP 2015 - Závod záchranářských psů.

SAR-DOG CUP 2015 - Závod záchranářských psů.

( napsala: Věra Felcmanová-majitelka )

Úkolem týmu bylo vyhledat ve vyznačených terénech 4 figuranty. Bodoval se nález, správné označení a vyproštění jednoho z figurantů. U prvního a posledního terénu, kde bylo po jedné ukryté osobě, se měřil čas od vyslání psa do ohlášení nálezu (povolená max. doba hledání 10 minut). Ve druhém terénu byly ukryté dvě osoby a byl dán pouze časový limit 10 minut na jejich nalezení.  Do jednotlivých terénů se nastupovalo s odstupem 10 minut.

Úkryty odpovídaly základním zkouškám RH T-E, resp. figuranti byli uloženi tak, aby nebyli na první pohled viditelní, ale po nálezu si mohl pes pohledem osobu ověřit.

 

Úkryty jako takové nebyly nijak těžké, v tréninku zvládá Henry úplně zakryté figuranty v různých úrovních. Pro Henryho ale bylo nových několik věcí, které jsme ještě nikdy netrénovali. V objektu sladovny, kde se závod konal, ještě ani jeden z nás nebyl, takže závod pro nás opravdu simuloval reálný zásah, kde je možné se spolehnout pouze na samostatnou práci psa a jeho ovladatelnost.  Bylo třeba respektovat vymezený prostor pro hledání, zamezit pohybu psa v nedovolených prostorech označených jako nebezpečné.  Navíc jsem si vylosovala 19. té pořadí, takže Henry byl před začátkem práce zavřený v autě přes 8 hodin, než se dostal na řadu. Pouze s občasným venčením.  Víc se nedalo, protože v okolí probíhali hony a Henry má reakci na střelbu. Musela jsem ho tedy držet v autě s puštěným rádiem, aby nebyl ve stresu. Před jeho nástupem naštěstí myslivci odjeli, tak mohl nerušeně pracovat.

V prvním terén měla být osoba vyhledána uvnitř budovy, do které musel být pes vyslán na vzdálenost cca 4 metrů otvorem ve zdi.  To prověřilo ovladatelnost psa a jeho následnou samostatnost při prohledávání prostoru bez vlivu psovoda a navíc ve tmě.  Tady Henry zaváhal, jakési zelené větve, co měl v cestě, se mu moc nepozdávaly (hromada střepů by byla v pohodě), tak ztratil drahocenný čas. Nicméně o to větší radost mi udělal tím, že i přesto se nechal do budovy vyslat. Víme všichni jak velký je rozdíl v práci u psovoda a na dálku. Konečně začíná být nejen samostatný, ale i ovladatelný J 

 Ve druhém terénu měly být vyhledány dvě osoby.  Terén byla suť venku s přilehlou budovou, kde jeden vstup byl označen jako nebezpečný a pes do něj nesměl. První figurant byl snadný a po nálezu ho bylo třeba vyprostit, aniž by ho pes obtěžoval nebo opustil psovoda během vyprošťování.  Nález druhého figuranta opět prověřil samostatnost a ovladatelnost psa, protože byl ukrytý uvnitř budovy. Psovod se směl pohybovat pouze na opačném konci venkovního prostoru. V tomhle terénu byl Henry naprosto dokonalý.  Pracoval systematicky a rychle, žádné zaváhání. Hodnocení rozhodčího „Škoda, že se tady neměřil čas. K tomu není co dodat.“ Pro mě bylo tou největší odměnou.

 

 

 Třetí terén byl opět uvnitř budovy, tentokrát ale nebylo třeba psa vysílat na dálku. Nicméně figurant byl za hromadou vyskládaného dřeva, takže bylo třeba trochu více pracovat s prouděním vzduchu a dohledat zdroj pachu.  Ale to bylo pro Henryho snadné a na tomto měřeném terénu měl 6tý nejlepší čas.

 

Závod je závod, o umístění rozhodl čas. Díky zaváhání na prvním terénu jsme se dostali jen na 10. místo. Ale jsem na Henryho opravdu hrdá, protože ukázal, že umí pracovat srovnatelně s pracovními plemeny.  Po celou dobu byl soustředěný s velkou chutí do práce. Nálezy nebyly náhodné, ale po promyšlené a systematické práci. Opět jsem si ověřila, že tato činnost Henryho opravdu velice baví za všech okolností.  Může v ní plně využít všechny svoje přednosti – vlohy k pachovým pracem, samostatnost, vyrovnanou povahu, obratnost, nebojácnost.