Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.

Historie chovu chovatelské stanice Nort Brun v Brně

Jak to všechno začalo?

V roce 1999 se v časopise Svět psů objevila fotografie mexického naháče - Xolo. Do tohoto psa jsem se zamilovala. V České republice se však nikdo nevěnoval jeho chovu. V prosinci roku 2000 jsem s manželem byla na návštěvě u manželů Fišerových v Brně a tady jsem uviděla skutečného naháče – peruánského naháče.

Zjistila jsem, že se naháči chovají i v ČR. A to peruánští. Bylo rozhodnuto. V Praze se právě narodila štěňátka, jejichž otcem byl Dájinek, první velký peruánský naháč v ČR. Hned jsme si u Jankovských největší štěňátko zamluvili a jeli se na něj podívat. Pejska Buddyho, z chovatelské stanice Měsíční květina, jsme si dne 4.2.2001 dovezli a tak jsme se stali majiteli našeho prvního naháčka.

Stal se z něj velký krásný pejsek, jen trochu rozmazlený, protože se "celý svět" točil jen kolem něho. Trápil nás svou tvrdohlavostí a náladovostí. Někdy se na výstavě předvedl, jindy se rozhodl, že chodit nebude. Byli jsme z toho nešťastní. Žádná slečna si takového pejska nevybere a tak jsme mu začali hledat slečnu v cizině.

Chtěli jsme slečnu velkou, hlavně nepříbuznou. Hledalo se velmi špatně, po několika neúspěšných pokusech jsme přece jen našli vhodnou kandidátku v zemi původu. Jednalo se o chovatelskou stanici Delfino Can v Peru, kde měli k odběru štěňátka - fenečky. S chovatelkou jsme se dohodli a dne 26.11.2002 jsme přivezli do ČR dvě pravé peruánské fenky. Encantada Delfino Can, říkáme jí Inka, kterou jsem přivezli ve stáří 9 měsíců a Flor de Canela Delfino Can, které říkáme Lima a její stáří bylo 4 měsíce. Náš rozmazlený pejsek se změnil a stal se z něj velký rozumný dospělý pes, který si tvrdě brání svůj harém.

Proč se naše smečka rozšířila?

V roce 2005 jsme měli vrh C PENA. Matkou byla importovaná Encantada (Inka) a otcem se stal Agir z Krásného Botiče. Narodily se tři nahé fenečky a my se rozhodli jednu z nich nechat doma. Dlouho jsme se rozhodovali, nakonec zvítězila fenka velice podobná své matce Cinie, které říkáme Cusco.

S čím jsme nepočítali!

Koncem roku 2005 vznikl problém v jedné zahraniční chovatelské stanici a my se právě tam před více než rokem dohodli na spoluvlastnictví pejska Blacky z našeho vrhu B s tím, že pejsek bude žít právě v této CHS. 27.12.2005 jsme jeli do CHS stanice a pejska si odvezli se záměrem, že své spoluvlastnictví přenecháme novému zájemci. Ve velmi krátké době u Blackyho vznikla těžká závislosti na nás. Nebylo možné, přenechat jej bez jakékoliv psychické újmy jinému majiteli. Tak tedy Blacky zůstal u nás. Změnil se nám život. Veškerý volný čas věnujeme naším psům a děláme to rádi!

Kynologické aktivity

Pětičlenná nevychovaná smečka uprostřed města je naprostá tragédie, čehož jsme si najedou byli vědomi. Hned počátkem roku 2006 jsme tedy začali s Cinií (Cusco), později i s Blackym, chodit na výcvik poslušnosti. Začali jsme se zajímat o psí sporty s vědomím toho, že pes se nesmí nudit, natož smečka psů, a velkých. Na jaře roku 2006 jsme se začali s Flor, Blackym a divokou mladou Cinií zajímat o coursing. Toto běhání je zaujalo hned na poprvé. U sdružení MSC si postupně vyběhali licenci. Tréningově běhají stále s BCC a Českým psem. Všichni běhají velmi úspěšně. Účastní se závodů jak u nás, tak i na Slovensku.

V roce 2007 jsme začali s Blackym i agility. Je rychlý a šikovný. O něco později se k němu přidala i Lima. Je ještě rychlejší a šikovnější.

Na konci roku 2007 jsme se s Cinií začali věnovat výcviku. Má již několik zkoušek z výkonu.

Co ostatní dva? Importovaná Encantada (Inka) je mojí společnicí na každé cestě autem a Buddy (Holík) zase doprovází manžela. Úkoly mají přesně rozděleny. Každý z nich zná ten svůj a kdy jeho náplň začíná.

V  roce 2012 - naše smečka se rozšířila opět o jednoho člena z našeho posledního vrhu "J" . Stalo se,  i když nebylo našim záměrem nechat v naší chs dalšího člena. Osud tomu chtěl a Jannet Nort Brun - Šmoulička  zvláštním způsobem vybojovala místo v naší velké peruánské smečce. Šmoulička je velká fena s mohutnou pevnou kostrou,  má typickou povahu peruánského naháče, na straně jedné je nebojácná, přesto rezervovaná, v novém prostředí je stále ostražitá, reagující citlivě na nové podněty, na straně druhé působí jako živel, milující jakýkoliv pohyb. Je vynikající strážce  naší rodiny, kterou bezmezně miluje.

O každém úspěchu či neúspěchu naší smečky se můžete dočíst v sekci Novinky a také u každého jednotlivého pejska v této sekci výše.