10-13. 4. 2025 * Evropská výstava psů Brno

Evropská výstava psů Brno * 13.4.2025
rozhodčí: Zuzana MIkolková (SK)

Ensiferun Xalucha * Enzo * třída šampionů  * V2, rez.CAC, rez. CACIB

Dnes jsme se s Enzou zůčastnili  EDS, kde bylo přihlášeno 17  představitelů plemene peruánský naháč velký, Enzo byl přihlášený ve tř. šampionů, protože už je šampion ČR. ze 3 vystavovaných jedinců dostal ocenění V2, rez. CAC, a já byla fakt nadšená, má pěkný pohyb, ale  je  menší, i když dobře stavěný,  bohužel pořád pracujeme na postoji, má obrovský problém, když za ním stojí pejsek, jeho postoj není proti ostaním fakt nic moc, i když na tréniku stojí dobře. Nu a pak jsme šli běhat o rez. CACIB, bylo nás tam dost a Enzo vyběhal rez. CACIB.  Moje radost byla obrovská, prostě Enzo se opět líbil, i když výstavní postoj opět nic moc.  Nu potkala jsem mnoho známých, z plemene peru a taky mnoho známých z plemene xolo . . . . . a doma nás netrpělivě čekal Leonek, který vůbec nebyl nadšený z našeho dopoledního odjezdu,  o to radostnějí nás vítal . . . je fakt zvláštní, jak ti pejsánci poznají, kdy budou doma zapomenuti a kdy jedou na výlet . . . . .  takže celkem úspěšný den a nějaká ta fotečka

13.3.2025 odešla za duhový most Johane Nort Brun

(15.3.2025) . . . .  po naší úspěšné výstavě jsme opět pokračovali v běžném sportovním programu, ve středu na ROB, ve čtvrtek noseworková hala s Aničkou a v pátek terény u Libora, zima se stále ozývala a ukazovala co umí, některé dny byly docela náročné,  náhle se přehoupl březen a s ním i změna počasí, které bylo překvapující, krásné teplé, a k naši dvěma sportům  ROB a NW jsme přidali i Hoopers,  začaly tréninky, což bylo pro Enzíka úžasné,  nu  a soboty případně neděle ve Šlapanicích.

Vnouček Alánek oslavil 5.3.2025 už své 6 narozeniny a odjel je oslavit na sníh do Bělé pod Pradědem, doma zanechal Rexika, je to 8-mi měsíční agama, kterou musí někdo krmit a tak jsme s kluky (naháčky) jezdili krmit, pro mě která se s tímto ještěrem setkala poprvé bylo vše nové překvapující,  nejdříve bylo nutné uklidi terárium od trusu, protože  Rexik má rád čisto, a pak jsem jej krmila sarančaty, která miluje ale živá, překvapující bylo, . . . jak mě viděl s přenoskou na sarančata, neskutečně ožil a běžel hned k dvířkám a čekal, nejdřív jsem vpustila 2, no to byla rychlost . . a byly v něm a pak druhé dvě. . . . .nu a pak jsem nachystala misku se salátkem a čistou vodu a taky granulky. . . . .druhý den jsme s pejsany přisli znovu, no kluky agama moc nezajímala, ale mě překvapila, sálat si dal, ale granulky ani ťuk . . . .  znovu jsem vše vyčistila, připravila nový salátek s mrkvičkou najednou, ale jen do poloviny misky a do druhé dostal granulky,  . . ale taky dostal předkrm z krabičky, kde byly sušení asi cvrčci, a ty dostal pinzetou a to jsem koukala slupl jich 5 kousků, pak u 6-stého otočil hlavu, a už ne, tak dostal čistou vodu a misku se zeleninkou, s trošičkou vápníku.

Blížící se polovina měsíce března pro nás není vůbec příznivá, 13.3.2025 odešla do věčných lovišť Johanka , jeden z našich posledních odchovů, měla krásných 13 roků a 3 měsíce, byla poslední dobou dost nemocná se srdíčkem a její majitelé jí dávali všechnu svoji péči a lásku, a tak s nimi byla ještě délé nežli byla prognoza.  Její odchod mě zasáhl, protože Johanka byla jako štěňátko náš miláček, ale protože se objevila nemocná Šmoulička a musela zůstat, tak Johanka šla k mé kamárádce na Slovensko, kde ji nade vše milovali.

14.3.2025 odešla na věčnost  moje sice  93 letá teta, ale prožila jsem s ní celé mé dětství a mládí, měly jsme k sobě hodně blízko, stále jsme si rozumněly, když jsem si potřebovala popovídat, ulevit, jela jsem za ní, byl poslední můj nejbližší člověk (samozřejmě kromě manžela a mých dětí a vnoučát)

Tak snad ta druhá polovna března a přicházející jaro bude už mít lepší náladu. . . . . .  jedna fotečka Rexika agamy a ta druhá mých dvou lásek a taky maličká Johanka.

Číst dál...

Začínající jaro - a náš příměstský tábor

5.4.2025 - tak snad všechno špatné je už za námi. . . v neděli dne 30.3.2025 jsme si daly sraz jako obvykle jednou za rok a to na jaře s Danuškou, Miluškou a Jiřínkou a pejsky, tentokráte to byly rybníky v Mariánském údolí, počasí sice bylo nic moc , přesto mnoho a mnoho lidí s pejsky a na kolech, a taky jen tak na vycházce, pesjaní to všechno ustáli, vycházka byla super a nakonec vykouklo i sluníčko.

V týdnu měl Leonek opět "školu" s dětmi, které už zná, ale přibylo tam pár nových žáčků, no obdivovala jsem jeho psí dušičku, jako obykle byly děti rozděleny na dvě skupinky a ta první právě měla nové žáčky, byli neočekávaně hluční, pejsek je zajímal , byli šťastní a tak výskali . . . . druhá skupinka byli žáčci, které dobře známe, a tak jsme přitoupili k novinkám, všichni si vyzkoušeli nasadit Leonovi obojek a pak taky vodítko, a s vodítkem se procházeli, někteří i běhali, a to se Leonovi moc líbilo.  Zase někdy přijdeme, protože od pravidelných 14-ti denních návštěv jsme ustoupili, děti potřebují také jiné aktivity, a znalosti do života.

. . . od včerejška tj. od 4.4.2025 máme příměstský noseworkový tábor, přihlášeni jsou oba  Enzo i Leon do začátečníků, včerejší práce - řady byly nad očekávaní super, zvládli vyhledat vzorek uložený až na konci řady a nepřešli vzorek první v řadě. Dnes dopoledne byla příroda, velké terény, oba super, Leonek je pomalejší zato přesnější, Enzík rychlý, ale nedělá falešńáky, odpoledne byly zahrabané vzorky, kdy Enzo měl do hloubky, aby vzorky nevytahoval jazykem, taky fakt super. Ve skupince je s nám Jess, která právě hárá, je to pro oba velmi náročně, hlavně pro Enzíka, ale zatím to dávají, taka uvidíme co zítra, bšichni boudou v jedné místnosti.

. . . . a zítra budou urbany, tak vám to  povím, jak jsme dopadli.

Dnes je neděle počasí, že by psa nevyhnal, rádno -1 a celý den se teplota držela do +3, ještě že  dopoledne jsme měli urbany ve sklepení v Říčanech, bylo to super, a hlavně pro naše kluky hodně poučné, protože s námi byla opět háravá Jessy. Leonek, který je podstatně klidnější a tedy i asi pro tyhle vůně, byl první na řadě a hledání vzorků ve sklepní dal super, kdežto Enzík, měl z počátku trochu problém, chvíli mu trvalo zjistit, proč tu vlastně je a hodně čmuchal po zemi, ale pak se chytl a vše bylo dobré. Venku mimo sklepení pořád řešil, jak by se dostal bez problémů k Jessy, na štěstí je dost zvládnutý . . . odpoledné bylo na pořadu také sklepní,  míst k hledání založených vzorků je tam dosti a dosti, takže super. Leon odpolední hledání dal jen dvakrát, protože jsme s Aničkou měly obavu, abychom je nepřetáhly, i když Leon snad měl pořadí k hledání přesně spočítané a hned věděl, kdy má jít na  řadu.

DUO CACIB Brno - 15.-16.2.2025

DUO CACIB Brno  15.2.2025
rozhodčí : Leoš Jančík

Ensiferum Xalucha * Enzo - tř. otevřená: V1, CAC, CACIB, BOB
dnešním dnem se stal Enzo Českým šampionem

 Den výstavy byl pro nás Enzíkem docela zajímavý, časový ukazatel byl 10.30, ale před námi bylo ještě 28 vystavujících se pejsků, potkali jsme se s mnoha známými, kteří také vystavovali, s Enzíkem jsme se taky prošli jen tak pro socializaci a krátce po 12.00 jsme se konečně dostali na řadu, panu rozhodčímu si Enzo líbil tvrdil, že je typický přestavitel plemene a protože měl budoucí paní rozhodčí,  jako hospitantku, tak nás nechal běhat a běhat a běhat, přidal k nám i další pejsky a tak jsme s Enzíkem běhali až jsme doslova vyběhali titul nejvyšší a to BOB, protože Enzo dostal i titul CAC, a tím splnil konečné titul Českého šampiona , rozhodla jsem se že mu tento titul nechám vystavit a zapsat do PP . . . a tak jsme si vystáli obrovskou frontu a za 45 minut stání ve fronte jsme konečně měli kýžený papír a zápis do PP. Nu a protože Enzo dostal za každý svůj získaný titul dárek v podobě kokardy a poháru, tak jsme toho měli hodně a já se rozhodla, že vše řádně uložim, aby se to nepomačkalo. a jak jsem ukládala tak, že jsem si některé věci i odložila. Nu a konečně jsme spěchali k autu protože Enzo byl už fakt značně unavený. Přišli jsme k autu a já se  rozhodla, že ty kotardy a pohár dám do přepravky a ostaní nechám v batohu, nu a najednou jsem zjistila, že nemám to nejdůležitější a to je doklad o získaném šampionovi a hlavně nemám ani PP. Do pavilonu, kde probíhal zápis bylo docela hodně daleko, a tak mě na štěstí napadlo dojet co nejblíže autem, protože většina parkovišť už byla prázdná. Enzo zůstal v autě a já šla ještě cca 300m , na štěstí paní u přepísu měla doklady našeho Enzíka schované, protože nějaký moc hodný člověk je odevzal. Byli jsme zachráněni, a mohli konečně spokojeně odjet domů.  Byl to opravud draze vykoupený titul Český šampion.