Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.



Prázdniny se přehouply do druhé poloviny

* * 3.8.2019 * * Prázdniny se přehouply do druhé poloviny, se Šmouličkou zatím neděláme vůbec nic, počasí je střídavě oblačno -  dva , tři dny vedro, a pak zase bouřlivo, a to právě Šmoulička vůbec nemusí,  bouřku či změnu počasí k pršení cítí na 100 honů, může dělat spolehlivou předpověď, je celá nesvá, odmítá pracovat, odmítá se soustředit na cokoliv jiného než-li na bouřku nebo blížící se déšť, žádný pamlsek jí není dost dobrý. Zato Blacky s Cuzko běhají okolo mě a mají jedinou starost - něco dobrého na zub.

* * A taky chodíme každý týden - spíš jak to jde na rehabilitaci, protože naše Markétka, tj. naše "rehabilitátorka" jezdí také po táborech a víkendovkách a napravuje i jiné pejsky a to právě tam. Cuzko se hydroterapie moc líbí, nemá s ní problém, ví, že na vodním běžícím páse dostane dobrůtku a za něco dobrého je ochotna  udělat cokoliv, Blackymu se cvičení až tolik nelíbí, no vydrží to. Taky chodíme na večerní venčení do parku, ale tam skoro nikdo není, asi všichni naši známí pejskové se svými páničky  opustili Brno.

* * Nu a já občas hlídám mého maličkého vnoučka, protože ten větší se toulá a užívá si prázdnin, tak třeba teď se svým tátou sjíždí vodu někde u Č. Krumlova.

* * Příští týden to bude už lepší máme dva tréninky NW, a taky se Šmoulinkou děláme trochu něco pro OB, abychom mohli zase na nějakou tu zkoušku.
* * Tak si taky užívejte prázdniny a my se Vám s pejsky zase ozveme

 na fotkách je  Kryštof, příprava na plavbu                                                                                     Alánek jak včera krásně spinkal.

 

Náše putování až k Baltskému moři 18.7.- 23.7.2019

25.7.2019 * * Prázdniny pomalu ubíhají, Blackyho stav se zlepšil, léky, vitamíny i rehabilitace pomalu zabírají, Blacky začíná běhat jako dřív, i když si mě víc hlídá, nevzdaluje se,, ihned se vrací a poslouchá téměř na slovo. Tak už nic nebránilo nechat jej i s Cuzko na starost manželovi a jet s Gretkou a její dcerkou Emmou na dlouho plánovaný výlet či putování po severní části Německa. . . . .
Marita, majitelka krycího psa Manchada pravidelně už mnoho let pořádá okolo 20.července sraz naháčů, a na tento sraz pozvala i Gretku  s Emkou, pejsky Johankou a Belou a taky mě se Šmouličkou.  Cestu naplánovala Gretka, za což jsem jí velice vděčná a tak jsme vyjely ve čtvrtek ráno, na štěstí D1, docela jela, a horší to bylo za Prahou směr Ústí n/L. tam jsme se hodně zdržely a  naše putování Českým Švýcarskem dostalo trhlinu, tak jsme se snažily alespoň autem projet, něco se zadařilo,  v Hřensku jsme přespaly. . . . . .  V pátek pokračovaly směr Německo, navštívily museum Karla Maye, bylo to velmi zajímavé a taky proč ně ? kdo by neznal úžasné Mayovky? . . . . . . nu a pokračovaly směr sever, do Berlína to bylo jen 220km, a pak to začalo, dálnice se bohužel i v Německu opravují  a k tomu ještě pátek a všichni z Berlína odjížděli na sever k moři, stejně jako my, a tak cesta trvala o téměř 2 hodiny déle, nežli jsme předpokládaly a tak jsme nejdřív jeli navštívit Maritu a její přátele a hlavně majitele štěňátek po našem odchovu  Johance, která je ve vlastnictví Gretky, vlastně již téměř dvouletá štěňata byla krásná, mohutná, první den jsme viděly Bojara a Barnabiho, který žije se svým otcem Manchadem  u Marity. . . . . . dost pozdě jsme se jely ubytovat, bylo to velmi pěkné bydlení,   Druhý den jsme po snídani se vydaly na tzv. trhy, kde probíhaly rytířské slalvnosti, tady měla Šmoulička měla trochu problém, malý chlapec šermoval dřevěným mečem a  Šmoula se jej bála, ale všechno napravil výstup na rozhlednu, množství schodů odpočívadel, a černé myšlenky byly fuč.  . . .  nu a odpoledne po 15 hodině jsme jely opět k Maritě na její chalupu s obrovskou zahradou, kde tentokrát bylo mnohem víc návštěvníků s mnoha dalšími pejsky, tedy hlavně s číňánky, také  přijela další dcera Johanky vlastně dvě, osrstěná Bea(Lima) a nahá Bona (Nana) se kterou její panička pracuje, používá ji ke zvýšení motivace  a sebevědomí budoucích manažerů. Naše tři fenky Johanka, Bela a Šmoulička opět zapadly do smečky bez jakýchkoliv problémů,  okolo 21 hodiny jsme jely pěkně unavené na náš hotel, pejsani vytuhli už v autě.  a byla tu neděle . . . . .  
ráno jsme dopět jely k Maritě hlavně se rozloučit, pejsků trochu ubylo i my odjely, tentokrát do záchytné stanice pro medvědy, bylo to něco úžasného, velké množství medvědů, kteří zde stráví v úžasných podmínkách sklonek svého života, bylo zde také mnoho zastavení pro děti, a ty to super využívaly. vycházka medvědím parkem byla úžasná, pejskům a nejen našim se moc líbila. Nu a odtud jsme jely do Plau am See, k jezeru,  kde jsou obrovské promenády, a my příšly v

Číst dál...

MVP Brno Intercanis

23.6.2019 se konala v Brně MVP - Intercanis, ve velkých peruánských naháčích se zúčastnily také děti našich odchovů a dopadly suprově, posuzovala Zuzana Brotánková:

Psi TO:  Anthony Hopkins od Jedíka *  V1, CAC, CACIB, BOS (Ch. Briss Nort Brun x CH. Irma Nort Brun)

 feny MZT:
Briallen Bamapara * V1, CAC CACIB, BOB
(JWW. Ch. Jackie Nort Brun x   Aerosmith Xalucha)

Betka z Listieho údolia * V2, r. CAC, r. CACIB (Johane Nort Brun x Manchado M.  Duchrebels)

V mezitřídě spolu soutěžily dvě naše vnučky -  jedna ostřílený kozák a ta druhá na své teprve druhé výstavě, přesto byly obě velmi šikovné . A fotečky vlevo Briallen a vpravo Betka

 

 

První dny prázdnin 2019

. . .  co jsem Vám zapomněla napsat? . . . 17.6.2019 se moji pejskové fotili, fotila je Martina Šimková, kousek od Chrlického biotopu, vlastně až do té doby jsem ani nevěděla, že nově vytvořenému jezeru, jehož stavbu jsme s pejsany sledovali, se říká Chrlický  Biotop. Po focení, Blacky všem přítomným předvedl, jak umí štěstím běhat a běhal a běhal šílenou rychlostí, až o něj měli všichni přítomní obavu. Fotečky se podařili a mám z nich velkou radost, v konečné podobě jsem je dostala v polovině posledního školního týdne.

Na konec školního roku jsem se už hodně těšila, ne, že bych měla děti školou povinné nebo, že pojedu někam s Kryštofem, to je můj prostřední vnouček, ale protože, že poslední dobou máme takový zvláštní problém s dětmi, které chodí do školy na proti našeho domu a hlavně s jejich rodiči, kteří se chovají, jako by jejich děti byly jediné a jediné měly právo chodit po chodníku , který vede právě ke škole, vadí jim naši pejskové na volno s náhubkem,  kteří je vůbec nevnímají,protože mají svoje starosti, svůj psí svět, ani jim nikterak nezavazí, možná jim vadím právě já, protože si dovoluji jít obráceným směrem nežli je škola. No, jeden neví, jen vím, že stáři je prostě stáří a nemístné  poznámky, které slýchám, jsem nikdy v předcházejících letech neslýchala, a ani pejskové, i když jich bylo víc nikomu nepřekáželi.  Moje radost s koncem školního roku však byla hodně narušena nepříjemným náhlým onemocněním našeho milovaného a šťastného 15-ti letého Blackyho. Ze čtvrtka na pátek byl postižen mozkovou příhodou, nemohl se postavit na nožky, hodně se mu rozjížděly. Tak ráno jsem s ním rychle spěchala k našemu veterináři.  byl tam jeho syn a ten konstatoval t,o co jsem tušila - mrtvička, říkal, že ve věku Blackyho nic neobvyklého, dal mu injekci, a řekl zvýšit vitamíny, které dostává, z důvodu problému s levým ouškem. Doporučil nám homeopatika,  podávala jsem každou hodinu 1 tbl. po dva dny, třetí den po dvou hodinách do vybrání. Nevím, zda Blackymu pomohla, ale stav se zlepšil, Blacky už opět chodí, chtěl by už zase lítat, ale to zatím nemá dovoleno , v pátek tj. včera jsme byli opět na rehabilitaci, a paní z rehabilitace, mi poradila pár malých fíglů, říkala, že Blacky bude zase frajer,  i když se Blackymu tentokrát rehabilitace vůbec ale vůbec nelíbila,  Denně po ánu chodí Blacky na procházky jen se mnou, v podvečer začal už chodit s Cuzko a Šmoulou, dnes v podvečer jsme udělali jednu dlouhou, tak snad to bude už zase dobré,

Číst dál...

Tábor Nová louka a Šmoulinčina zkouška NW-D2

V pondělí 3.6.2019 jsem odjížděla na noseworkový tábor do Nové Louky u Albrechtic n/Vl. Místo Limušky s námi odjížděl Blacky, což nebyl vůbec dobrý nápad.  Na tomto táboře je možné skládat zkoušku z NW, což jsem měla v úmyslu. V pondělí jsme odpoledne už trénovali , moje skupina měla trenérku Julii Bukovinskou, trénink probíhal v lese, bohužel se tam objevili mravenci, Šmoulinčina pohroma, i když s vypětím sil vzorky našla, neměla z práce radost. V úterý ráno, jsem zjistila, že nejsem na zkoušku přihlášená, na štěstí byly ještě dva kredity volné, Tak rychle  . .  na štěstí se všechno zvládlo, a my měly přihlášenou "Discrimination 2" tedy "NW-D2". Ranní tréninky opět příroda, protože většina přihlášených chtěla zkoušku z přírody, odpoledne jsme ještě potrénovaly řady tj. právě NW-D, a to mě Šmoula dostala, Co jsou vlastně NW řady tedy NW D-2?  Je to hledání 4 až 6 vzorků ve třech řadách, kolem vzorku může pes projít pouze 3x, v každé řadě mohou být negativa tj. salám sýr pamlsky, řízek a pod.  První řada je 5 osob, které mají před sebou natáhnuté ruce ve vzdálenosti cca 50 cm a 50 cm nad zemí tj. 10 rukou ve kterých mohou být vzorky či negativa - neznámý počet, druhá řada je 10 ks květináčů dnem vzhůru a třetí řadou je 10 ks zavazadel různých v obou řadách jsou zase různý počet vzorků a negativa - celkem tedy pes musí přesně označit, kde je uložených 4 -6 vzorků. Při tréniku dala trenérka jako negativum sušené plíce, a ty Šmoulu rozhodily tak, že se na ně doslova dobývala, ale neoznačila , vzorky samozřejmě označila správě, byla jsem hodně rozhozená, ale rozhodla jsem se, že do toho půjdeme. Ve středu byl zkouškový den, řady šly odpoledne. Šmoula šla druhá, předposlední z celkového počtu zkouškařů.  První ruce, Šmoula  označila vzorek ve správné ruce, řadu prošla tam a zpět, bylo to správné, pak přišly květináče opět klidně prošla řadu tam a zpět a správně označila dva vzorky, po té přišlo to nejtěžší zavazadla, to ji vedu na vodítku, důvodem je, že unavený či už méně soustředěný pes, je nucen stále pracovat, Šmoula označila jeden vzorek a při druhém projít znovu označila další a to poslední zavazadlo z řady. Věřila jsem jí a bylo to správně, celkem 5 vzorků ve třech řadách se dvěma průchody  každou řadou.  Radost byla veliká.

Číst dál...