Šmoulinka a náš dokonalý cvičák (6.4.2019)

5.4.2019 jsme si byly opět zatrénovat se Šmoulinkou  Hoopers na Ostrově, kde se dnes pořádají první závody v tomto novém psím sportu. My se zatím neúčastníme, i když naše trenérka nás hodně chválila, tedy hlavně Šmouličku, že přidává na rychlosti,  reaguje na moje pokyny, ví kam jít, . . .  tak ty závody možná někdy příště.

Nu a včera jsme byly opět na našem cvičáku ve Šlapanicích, bohužel pršelo, pak sice jen mrholilo, ale bylo blátivo, také jsme podle toho vypadaly.  . . . . a jaké bylo naše překvapení, vydlážděná plocha pro sezení, opravené lavičky a stolky, no prostě zázemí našeho cvičáku je už dokonalé !!!!!!! Blíží se Dogtreking - Šlapanický vlk, přihlášeno je hodně týmů a tak musí být vše opravené, čisté, umyté, prostě tak jak má být, je to super reklama pro náš cvičák a hlavně pro další pořádání tohoto  závodu.

My se Šmouličkou řádně pocvičily,  jednotlivé cviky jsem střídala s házením aportu (velkého děrovaného míčku), a to Šmouličku baví. Teď nějaká ta fotka nově dlážděného sezení . . .  no není to super? Šmoulička má pláštěnku, mrholilo, ale pod střechou to nevadilo a teplo taky zrovna nebylo . . . . .

Blacky natáčení v dětském pořadu

9.3.2019 nás pozvala ČT do dětského pořadu na natáčení o nahých zvířatech , natáčení se probíhalo  na jedné střední škole, kde mají saunu i bazén. V pořadu vystupují všechna nahá zvířátka jako potkani, morčata, kočky a posledním nahým je pes a to je náš Blacky. Blacky ve svém velmi kmetském věku téměř 15 let, byl opravdu super, předváděl se jako mladík, na natáčení jsem mohla vybrat, ale Blacky mě připadl ten nejvhodnější, je naprosto nahý, není velký pro děti, které tam vstupovaly, je velice kontaktní, a hlavně jej nic nerozhází . . . . . . . .a v tomto jsem měla pravdu,  běhal okolo bazénu, ujela nožka a už byl tam. zvládl to . . . . . kameraman si jej natáčel v běhu v chůzi, v postoji, v sedě, prostě různě a dlouho, Blacky je prostě šikovný Blacky . . . a jedna fotka přímo z prostředí po pádu do bazénu

. . . . . a máme tu april (1. duben) 2019

Opět po delší době , kdy snad už skončily všechny ty bolestné smutné události v našem soukromí, kdy jsem musela zrušit několik závodů ,tréninků, se ozývám. Musím vás informovat o tom co my právě připravujeme s naší Šmouličkou.

Tak nejdříve Šmouliččina alergie, ke které se přidaly tři bakterie, které byly velmi houževnaté a nechtěly její nosní sliznice opustit, protože asi právě tam bylo pro jejich množení to nejlepší místečko a Šmoulička byla určitě pro ně tím nejlepší hostitelem.  Tak 2 bakterie jsme úspěšně porazily, třetí porážíme, a vypadá to, že se  vzdá. tak a teď snad konečně zabere vakcína, aby porazila i ty roztoče, které Šmouličku tolik roků trápí. I když vakcínu bude brát doživotně, bude konečně vypadat jako pejsek, se kterým se taky budou moci mazlit všichni, všichni lidi, které tolik miluje. Moc chci poděkovat panu MVDr. Sitařovi z ABClinic, který o Šmouličku pečuje a opravdu se snaží jí pomoci, i když začíná být taky skeptický. Někdy máme pocit, že je to boj s větrnými mlýny.

Nu a te´d k tomu lepšímu, Šmoulička byla přihlášena na dvoje OB -1 zkoušky, ale jak jsem psala, musely jsme je zrušit, přesto Šmoulička stále trénuje, a důležité je, že z tréninku má radost.  A taky má obrovskou radost z Hoopers, běhání mezi překážkami ji moc baví, a běda, když některou zapomenu, nebo špatně ukážu, klidně si na mě zaštěká, že tedy takto ne, protože ona neví kam dál. Včera byl opět krásný den a my byly běhat na Ostrově. Šmouličku to hodně bavilo běhala ssuper, jen ta moje hlava občas. Musíme ještě hodně a hodně trénovat, hlavně já středový čtverec.

V neděli 7.4.2019 jsou na Ostrově první závody v Hoopers, my se Šmouličkou ale nebude závodit, protože přeci jen to není až tak dokonalé, zkusíme koncem měsíce, nějakou tu zkoušku OB-1. Mezi tím taky musíme hodně trénovat na nosework. jen hledáme kam se zajedeme kouknout.

5.3.2019 se narodil náš třetí vnouček Alan

. . . . a te´d z naprosto jiného soudku, a to z lidského. jak někteří víte, máme s manželem 3 děti, 1 dceru a 2 kluky a ode dneška máme od každého z nich jednoho vnoučka.
Ten nejstarší vnouček PATRIC se narodil 7.5.2002 v Hustonu ve Spojených státech Amerických, kde se svojí maminkou a dcerou mého manžela (naší dcerou) stále žije. Je to daleko a vůbec jsme si jej neužili.
Ten druhý KRYŠTOF se narodil 19.10.2005 v Brně, kde žije se svým tatínkem, mým (našim) starším synem, je to  od nás kousek, když jej nevidíme, tak nám chybí.
Nu a dnes po 6 hodině ranní přišel na svět ten nejmladší vnouček ALAN, jeho tatínkem je můj ((náš) druhý syn. Nechť jej provází životem jen samé štěstí a láska, je to pro život to nejdůležitější. 

Tak máme teď 3 vnoučky, i když různě staré, ale milujeme je všechny stejně bez rozdílu , je to krásný pocit být babičkou  a dědou . . . . .