Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.



Vánoční noseworková tajenka

 Třetí adventní neděle -  rok 2017 jsme zakončili malým hledáním - Anička pro nás  připravila vánoční noseworkovou tajenku, kdy se pod 16-ti hledanými vzorky objevily obrázky k zapsání do křížovky a  vyšla tajenka  . . . . . . . . . hledali jsme v areálu VFU a tajenka  byla opravdu tajemná . Trošku nám to se Šmoulinkou dalo zabrat, byl to takový malý testít na moji paměť, protože otázky do tajenky byly napsány na dveřích „chlívku“ (tj. taková malá zateplená klubovna v areálu VFU v Brně).  A mohli jsme si jen je přečíst a zapamatovat. Na prohledávaném místě byl vzorek skořice s obrázkem s číslem řádku, do které bylo nutné napsat název obrázku, to byl ovšem oříšek pro mě. A tak jsme několikrát navštívily dveře chlívku, ale nakonec jsme to daly.  Šmoulička byla při hledání úžasná, ničím se nedala zmást. 

Tajenka: MÁM NEJLEPŠÍHO PSA

Ano, moje Šmoulinka, ale i ostatní z mé malé smečky jsou ti nejlepší a s nikým bych je nikdy neměnila a nikdy bych je nikomu nedala, i představa svěření na krátký čas je bolestivá.

 Nakonec jsme to zvládli všichni, a pak přišlo vyhlášení naší GEONW akce – to bylo hledání kešek našimi zlatíčky po celých 11 týdnů.  Byla to úžasná akce, a přes zimu nám se Šmoulinkou bude chybět. 

 

 

 

 

. . . . a poslední hledání - dvě kešky č.10 a 11

 

1.12.2017  -  pátek * domluvily jsme se opět  s Danuškou a Megg, s Jiřinkou a Isulkou a jely hledat 10. a 11. KEŠku.

10.tá KEŠ se nacházela v katastru vesnice Ořechov, v okolí  kapličky Sv. Peregrínka, v úžasné krajině nedaleko říčky Bobravy, kam se dá přijít z mnoha stran a my chtěly ze Želešic, ale my začaly od KEŠky  poslední  a to č. 11, která se nachází v katastru Ostopovice u Hitlerova dálničního mostu. Důvodm bylo, že Danušky vlak měl cca 30 min zpoždění, my tedy vyjížděly z Brna až po 14-té hodině a přeci jen  do Ostopovic je z Brna blíž a k Hitlerovu mostu se dá přijet, vede tam krásná cesta, protože nedaleko je chatová i v zimě obydlená oblast. . . .a udělaly jsme dobře. Dana má vždy přesně naplánovanou trasu, což je super. Rozdělily jsme se a každá se svým pejsanem podle návodu jsme začínaly jinde, bohužel ale Šmoulince se okolí Hitlerova mostu vůbec nelíbilo, možná proto, že byla vrstva sněhu a Šmoula si na něj ještě nezvykla, možná proto, že je právě tam slyšet silně projíždějící vlak, možná proto, že je právě tam slyšet hukot dálnice, což se uvědomí málo kdo.  Nakonec se rozhodla přeci jen pracovat, a  dala to. 

Krátce po 15-té jsme odjížděly směr Želešice, a protože bylo zmrzlo a zasněženo, taky vyjeté koleje, tak jsem to vzala s  praktickým  autíčkem směr kaple Sv. Peregrínka a vyšlo to. Ke kapličce to bylo jen nějakých 200m,  sice jsme se musely o trochu vrátit protože rozcestník z fotky byl kousek zpět, ale byl krásný západ slunce, úžasné ticho, a tady se  Šmoulince líbilo, rychle našla vzorek a směr na Keš  vzala jako by si procvičovala stopu. Hodně nás to všechny překvapilo. Všechny 3 holky byly fakt úžasné, a i když nejsou zvyklé pracovat ve sněhu, všechno daly na 1*.Cestou zpět k autu, sluníčko bylo už zapadlé a na východě se objevil měsíc v úplňku mezi holými stromy, a tak jsme se s úžasným zážitkem rozloučily s 11-ti týdenním zajímavým čucháním  na místech, která jsou krásná a kam bychom určitě jinak nedostaly. Aničko děkujeme  !!!!!!

ŠMOULIČKA  NAŠLA ULOŽENÝ VZOREK                                                                                                                                                                     KAPLIČKA SV. PEREGRÍNKA

 

 

 

 

 

 

 

Předvánoční novinky a drobnosti

3.12. jsem zajela ještě naposled kouknou na  vnoučátka naší Cuzko než se rozjedou do nových domovů, některé jsem už nezastihla, přesto mimezi nimi bylo dobře, štěňátka vyrostla až mě to zaskočilo, byla šťastná, že mají nový objekt ke hraní.  Hlavně Jackinka ale i Badík byli rádi, že mě opět vidí, vrhli se na mě s pocitem - každá návštěva dobrá a tak jsem po hodině a půl odjížděla s příjemným pocitem zase za těmimými nahatými rošťáky.
V pondělí opět s Blackym k veterináři na ATB, protože Blacky je už téměř 3 týdny nemocný i když výsledky krve byla dobré, sono ukázalo slabý zánět žaludku, Blacky přestal žrát a cokoliv   denně jsme podávali ATB v injekcích a teď jezdíme každý 3-tí den, pro Blackyho to asi bylo hodně náročné, protože se začal ztrácet před očima. Na štěstí ATB vše zastavila a teď už to snad bude  jen dobré.
Šmoulinka ve středu trénink OB v hale,  pro ni super,  jen nemůže pochopit že ne všichni pejskové, kteří  se v hale objeví jsou zrovna kamarádští. A tak začíná chápat, že u paničky je přeci jen nejlíp,  zkouší si mě hlídat a začíná se ke mě vracet, protože ví, že v některé z kapes mám přeci jen onen milují target, který jí vždycky přinese něco pozitivního.Ve čtvrtek její milovaný NW, tentokrát to sice nebylo to pravé ořechové pro ni hledání, protože byly "batohy", ale začíná chápat, že je nutné na batohy jít pomalu s rozmyslem, a důkladně prohledat každou kapsičku, pak přijde nález značení a sladká odměna s velilkou pochvalou.. Dnes dopoledne opět na naše domácím cvičáku ve Šlapanicích, tady je fakt nejlíp, veliký prostor mnoho čtyřnohých kámošů, super na honičku. ale tak cvičení a hraní a taky nějaké to hledání-čuchání jako sladká tečka na konec výcviku.

 

 

 

 

 

 

 

Zkoušky, trénink, zkoušky, trénink a zase trénink a zase zkoušky

 . . . a co nového? 19.11. se náš tým, tedy Šmoulinka a já, zúčastnil prvních noseworkových jedniček a zkusily jsme NW-U1 (urbany). Na tuto zkoušku  byly přihlášeni 4 týmy a všechny bohužel . . . . Zkoušky se konaly v areálu zemědělského družstva v V. Knínicích.  Počasí bylo příšerné, urbany středně těžké. Se Šmouličkou jsme šly jako třetí tým. V jedničkových zkouškách se hledají 2 různé vzorky ve dvou různých terénech o velikosti cca 25 m2.  Naše první hledání  - Šmoulička  vběhla do terénu a téměř hned zalehnutím označila místo se vzorkem, a čumáčkem přesně místo, kde se vzorek nachází, super, pokračovala v hledání, prohledávala vše, po chvilce se soustředila na místo s dlouhými deskami, které bylo pokryto sněhem, označila místo a jala se sníh odklízet lízáním. Já těžce znejistěla, ale nechala jsem ji pracovat, protože nezalehla. když Šmoula viděla, že já nic, tak se vrátila k místu se vzorkem zezadu a jala se převádět zalehnutí napříč deskami hlavou dolů a opět označila stejné místo  . . .ale blbému napověz a chytrého kopni . . . . protože se mi její zalehávání hlavou dolů nelíbilo, navedla jsem ji z druhé strany a Šmoula označila opět naprosto správně, ale na moje další ukaz a ukaž začala šmejdit čumáčkem mezi deskami v rozmezí do 20cm a v ten moment se mi to konečně zdálo, že by to tam někde mělo být a tak jsem zahlásila nález a na dotaz rozhodčí,  kde přesně jsem tentokrát já označila místo ale bohužel cca o 10 cm vedle, paní rozhodčí mi řekla, že mi to nemůže uznat, protože fena označila správné místo naprosto přesně 3x . .. a opět  - věřte svému psovi, Druhá část zkoušky, kde jsme si jen potrénovaly byla jasná, já klidná a Šmoula zalehávala a dlouhým noustačem suvereně  značila.  . . . .takže zase někdy příště, hlavně až zapracuji na sobě.

No a v týdnu jsme si potrénovaly OB, kdy Šmoulinka se rozhodla, že tento sport ne, protože tady se samostatná práce neodměňuje. Tady by měla něco nabídnou, aby mohla případně dostat nějakou tu odměnu. Takže jsme se zase šupnuly o kousek zpět.  No, snad to bude příště zase lepší. Ve čtvrtek "hledání" a to je právě to pravé ořechové, to ji baví, přesně to ukázala i dnes, na cvičáku ve Šlapanicích, kdy jsem ji závěrem za odměnu založila 2 vzorky do velké plochy s posekaným a taky už z části seskládaným dřevem . . . . . . . cca po 10-ti min jsme šly na "to". Šmoula nasála začala soustředěně systematicky prohledávat jednu část,

Číst dál...