. . . . . . . nu a máme tu konec roku 2020 a s ním i takové zvláštní bilancování. No a co k tomuto říct a kde začít? Asi na začátku, . . . . už počátek roku nevěstil nic dobrého, koncem ledna opustila tento svět Jackie Nort Brun ve věku 8-let na rakovinu (žila v chs Bamapara ), v polovině února složila Šmoulička zkoušku NW-U1 a vypadlo, že všechno přeci jen půjde jako po drátkách, 10.3.2020 jsem podstoupila operaci oka a sítnice odmitla implantát, vznikl problém, do toho dne 12.3. přešla první vlna Covit-19, tvrdý „lockdown“, zkusila jsem této doby využít a Šmoulička 30.3.2020 podstoupila kastraci, a opět vznikl problém což u Šmouličky není až tak neobvyklé, rána sice srostla, ale následně se znovu otevřela a trvalo několik týdnů než se vše vrátilo tak jak má, 16. dubna oslavila Cuzko už krásných 15, bohužel 28.dubna pustil tento svět milovaný chlupáček Gaston N.B. opět na rakovinu, nu a to už tu začínalo postupné rozvolňování, polovina května, náš Blacky oslavil úžasných 16, Šmoulička začinala být v pořádku, sítnice mého levého oka se rozhodla, že se vrátí do normálu a taky jsme začínali pomaličku trénovat a tak jsme mohli všichni počátkem června tj. Šmoulička, Blacky, Cuzko a já jet na už v pořadí 3-ti ročník noseworkového tábora opět k Písku, a vyšlo to úžasně, v polovině června přibyla k neteři Magdě chlupatá peruánka Tequila ze Slovenska, počátkem července jsme se Šmouličkou absolvovaly příměstský tábor s Aničkou, a pak nějaká ta intenzivka a přišel konec prázdnin, jihomoravské vinice a svatba, pejsani tedy Blacky a Cuzko si ji moc užívali. Zaří 2020 - začala škola a pak tragický den 9.9.2020, kdy Blackyho opustila šťastná hvězda a pohltila jej řeka Svitava, Cuzko zůstala moc sama a rozhodla se jít jej hledat hned 19. září, pro mě je to stále moc a moc bolestné . . . . . . . Šmoulička zůstala poprve úplně sama, bylo to velmi náročné období a do toho znovu pomalu přihází Covit-19, chodím s rouškou, sem tam nějaký trénink, nějaká intenzivka, abychom se dostali mezi lidi. Šmoulička si zvyká na to, že je jedináček, začíná dělat to, co dělali ti její parťáci, vítá nás, vítá hlavně manžela, dává se od něj hladit, chodí se za ním mazlit. Nezůstává doma, všude jezdí s námi, nutně potřebuje parťáka a je tu opravdu konec tohoto zvláštního těžkého roku. . . . . . . . . . .
Ať ten příští rok 2021 je lepší, pohodovější, takový ten obyčejný rok, který nám přinese klid, lásku . . . . . . . .
. . . . . co všechno se může stát . . . . . . . malý klouček Alánek se od svých cca 14 měsíců postupně seznamoval se ŠMOULIČKOU (fenečka pena velký), Šmoulička není moc zvyklá na malé děti a tak Alánka více méně snášela, byla na návštěvě a tak se snažila jej moc nevnímat, malý klouček opravdu velmi opatrně se nejdřív fenečky jemně dotýkal, ale následně zjistil, že o něj není zájem a tak nezájem respektoval. rychle pochopil, že jej fenka honit nebude, ani aport mu nosit nebude, časem se s ním přivítala olíznutím. přišla změna a Alánek začal navštěvovat nás tj. i domov Šmouličky. Šmoula se chovala naprosto stejně, nezájem o malého klučíka. Na jedné návštěvě si jako obvykle Alan hrál se svými hračkami koušek od Šmouličky, jezdil auty a prohlížel se hračky, které ještě neznal, Šmoula vstala s tím, že se půjde napít, o kloučka nejevila žádný zájem, malý klouček si ji prohlížel a držel v ručce hračku trezor cca 10x10x5 cm, všichni jsme na ně koukali a v tom Alan vší silou bouchl Šmouličku trezorem o hlavy, Šmoula překvapivě couvla, zalehla a svůj pelíšek, my dospělí se vrhli k Alánkovi a hodně mu vyčinili, jen jej nikdo neplácl po ručce, klouček jen koukal , moc dobře věděl, že se to nedělá . . . . . no hrál si dál s auty a rozhodl se, že si u Šmouly na pelíšku udělá parkoviště a tak skládal auto vedle auta až to poslední al Šmoule na hlavu, což se jí asi nelíbilo a tak na něj štěkla a my se všichni kromě Alánka hodně lekli, ten si tedy upozorněn udělal parkoviště jinde . . . . . . . . . Šmoula si raději šla lehnout do vedlejšího pokoje, kde jak usoudila má větší klid, . . . při loučení šel Alánek pohladit Šmouličku, jako jindy, ale nepohladil, sáhl jí na jazyk, který jí občas visí z mordy . . . . bylo to pro něj velmi ale velmi nepříjemné setkání s mokrým jazykem, které si moc dobře zapamatuje . . . . . . . . . další návštěva o týden později byla poklidná, Alánek jezdil s auty, Šmouly se nevšímal a ta jej taky ignorovala. . . . . . . . . najednou opět trezor přistál ve Šmoulině pelíšku . . . . . . . opět jsme vše řešili domluvou . . . . . . Šmoula se tvářila, že se jí to netýká . . . . ale když po chvilce sahal na její pelíšek výhružně zavrčela . . . . . . nu a včera se Šmoula pro jistotu odklidila do druhého pokoje, když chtěl i do tohoto jejího pelíšku tak na něj výhružně štěkla. . . . . . tím jsem zjistila, že na problém je zaděláno . . . . . . Klouček ví co dělá, žádná reakce Šmouly jej nepřekvapuje, její reakce zvládá bez problémů, jen my musím být velmi opatrní, aby u Šmouly
Číst dál...
