Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.



. . . je to dlouhé a těžké, tak občas s pejsany vyjdeme . . . . .

(6.2.2021) * Už dlouho jsem se Vám neozvala a ne , že by nebylo o čem psát, ale nějak se mi moc do toho nechtělo,  dlouho ale opravdu dlouho jsme se Šmouličkou nebyly na našem milovaném Šlapanickém cvičáku, tak jsme se dnes vydaly, bylo tam pár cvičích a pak pár známých, kteří mi už moc chyběli tak trochu k povídání a tak trochu jen, že tam byli. Se Šmouličkou jsme si projeli mnoho cvicků jak z OB2 tak i jiných, a Šmoulička byla moc šťastná, moc šikovná  dokonce i chůze byla super.

Ne, že bychom týdny zpět vůbec nic nedělaly, chodíme 1x až 2x týdně na trénink NW na pachové práce, kde jsem samy s trenérkou a většínou v lese nebo někde v rozbitých halách, kde vlastně lidská noha nepáchne a já se svým oblíbeným antivirovým nano šátkem, mám jich víc na střídání. Tento sport Šmouličku moc baví, tak děláme v této těžké době, co se dá, občas zajdeme na trénink OB.  Proč občas? protože počasí je tak deštivé, že cvičák je plný vody, bláta, a pak ta voda  zmrzne, no a dovedete si představit, jak to  pak vypadá .

Taky chodíme se Šmouličkou do lesa a plánujeme se tůry ne moc dlouhé, třeba tak 5-6km, naučila jsem se chodit podle mapy, podle značek, vlastně tak jak jsem nikdy nechodila.  Nu a v tomto šedivém období nás v druhé polovině ledna požádalo kardilogické oddělení  v Brně o návštěvu a Šmoulička si zahrála na modelku a předváděla, jak nosí nemocní pejskové Holter, který zapisuje činnost srdce pacienta za 24 hodin, no a Šmoulička byla úžasným  modelem i fotili ji ze všech stran, byla moc šikovná, pro mě super zábava a hlavně viděla jsem něco, co jsem ani nevěděla, že pro pejsky existuje..

Dalším takovým výkřikem do tmy byla naše středeční vycházka od Antroposu na Vyhlídku okolo řeky Svratky,  původně jsme chtěli s Miluškou a Laylou po zelené, ale rozpršelo se, tak jsme to daly po asfaltové cyklistické, oni žádní cyklisti na štěstí nejezdili, sice jsme pořádně zmokly, psi byli jak čuňata, jednolité bláto ale bylo to super.

Naše "Šmoulička" Jannet Nort Brun slaví už 9-té narozniny

 Je leden rok 2021 a Šmoulička má právě dnes už 9.  
(11.01.2021) Devět roků uteklo jako voda, Šmoulička byla takové vyděšené štěňátko s ouškem trochu na stranu, které potřebovalo kolem sebe psí partu. Ve 4 měsících se jí objevila alergie, ale to ještě nikdo netušil, že to bude alergie na celý život ve sliznicích, která se objevuje u psů velmi ojediněle. . . . . .  a Šmoulička se stala členem velké psí party  . . . . . . . . . . a tak šla doba a Šmoulička bojovala s alergií, brala  nejdřív jedny ATB,  pak druhé a další, pak se to všechno zastavilo, ale alergie nikdy nespí a objeví se znovu, když ji nejmíň čekáte, a to už přišly na řadu vakcíny a zase nejřív jedna a pak další a další  a vyráběli ji jednou tam a pak zase jinde, Evropské laboratoře znaly už i Šmouličku, která se naučila s alergií žít a my všichni s ní, i psí parta se nakonec se Šmouličkou smířila a Šmoulička bez ních neuměla žít, všude ji celý život doprovázeli,  i když se postupně parťáci věkem vytráceli . . . .   i když má Šmoulička handicap,  je to velmi šikovný pracovitý pejsek, . . . .  nu a my začaly spolu pracovat, trénovat, nejdřív jsme zkusily triky, poslušnost a taky několik zkoušek z výkonu a pak se objevil nosework, což je práce nosem  . . . . . . .  Šmoulička si jej zamilovala, a dnes je to veliká šikulka, se složenými mnoha zkouškami, prostě  najde všechno, co se po ní chce, a taky má nějakou zkoušku z obedience a trénujeme na další a vyšší zkoušky  . . . . . . . . . . na většinu trénikových akcí ji doprovázel vždy některý parťák a nebo i všichni, měla vedle nich pocit bezpečí . . . . . a najednou přišel den, kdy zůstala sama . . . . . . . . . . už jsou to 4 měsíce a pořád si zvyká . . . . . hlavně ty večery, kdy pořád někdo chybí . . . . . . . . . .  snad už brzy příjde den a já budu vědět,  že Šmouličce přivedeme nového i když malého parťáka, kamaráda

 Naše milovaná Šmouličko, přejeme Ti moc a moc zdraví, štěstí, radosti 
a také toho dalšího parťáka vedle kterého  budeš mít zase to Tvoje bezpečí.

 

 

. . . starý těžký rok 2020 končí a přichází nový snad lepší rok 2021

 . . . . . . .  nu a máme tu konec roku 2020 a s ním i takové zvláštní bilancování. No a co k tomuto říct a kde začít?  Asi na začátku,  . . . . už počátek roku nevěstil nic dobrého, koncem ledna opustila tento svět Jackie Nort Brun  ve věku 8-let na rakovinu (žila v chs Bamapara ),  v polovině února složila Šmoulička zkoušku NW-U1 a vypadlo, že všechno přeci jen  půjde jako po drátkách, 10.3.2020 jsem podstoupila operaci oka a sítnice odmitla implantát,  vznikl problém, do toho dne 12.3. přešla první vlna Covit-19,  tvrdý „lockdown“, zkusila jsem této doby využít a Šmoulička 30.3.2020 podstoupila kastraci, a opět vznikl problém což u Šmouličky není až tak neobvyklé, rána sice srostla, ale následně se znovu otevřela a trvalo několik týdnů než se vše vrátilo tak jak má, 16. dubna oslavila Cuzko už krásných 15, bohužel 28.dubna pustil tento svět milovaný chlupáček Gaston N.B. opět na rakovinu, nu a to už tu začínalo postupné rozvolňování, polovina května,  náš Blacky oslavil úžasných 16, Šmoulička začinala být v pořádku, sítnice mého levého oka se rozhodla, že se vrátí do normálu a taky jsme začínali pomaličku trénovat a tak jsme mohli všichni počátkem června tj. Šmoulička, Blacky, Cuzko a já jet na už v pořadí 3-ti ročník noseworkového tábora opět k Písku, a vyšlo to úžasně,  v polovině června přibyla k neteři Magdě chlupatá peruánka Tequila ze Slovenska, počátkem července jsme se Šmouličkou absolvovaly příměstský tábor s Aničkou, a pak nějaká ta intenzivka a přišel konec prázdnin,  jihomoravské vinice a svatba, pejsani tedy Blacky a Cuzko si ji moc užívali. Zaří 2020 - začala škola a pak tragický den 9.9.2020, kdy Blackyho opustila šťastná hvězda a pohltila jej řeka Svitava, Cuzko zůstala moc sama a rozhodla se jít jej hledat hned 19. září, pro mě je to stále moc a moc bolestné  . . . . . . .  Šmoulička zůstala poprve úplně sama, bylo to velmi náročné období a do toho znovu pomalu přihází Covit-19, chodím s rouškou, sem tam nějaký trénink, nějaká intenzivka, abychom se dostali mezi lidi.  Šmoulička si zvyká na to, že je jedináček, začíná dělat to, co dělali ti její parťáci, vítá nás, vítá hlavně manžela, dává se od něj hladit, chodí se za ním mazlit. Nezůstává doma, všude jezdí s námi, nutně potřebuje parťáka a je tu opravdu konec tohoto zvláštního těžkého roku.  . . . . . . . . . .
Ať ten příští rok 2021 je lepší, pohodovější, takový ten obyčejný rok, který nám přinese klid, lásku  . . . . . . . .

 

 

Bojují spolu Alánek a Šmoulička?

 . . . . .  co všechno se může stát . . . . . . . malý klouček Alánek se od svých cca 14 měsíců postupně seznamoval se ŠMOULIČKOU (fenečka pena velký), Šmoulička není moc zvyklá na malé děti a tak Alánka více méně snášela, byla na návštěvě  a tak se snažila  jej moc nevnímat, malý klouček opravdu velmi opatrně se nejdřív fenečky jemně dotýkal, ale následně zjistil, že o něj není zájem a tak nezájem respektoval. rychle pochopil, že jej fenka honit nebude, ani aport mu nosit nebude,  časem se s ním přivítala olíznutím.  přišla změna a Alánek začal navštěvovat nás tj. i domov Šmouličky. Šmoula se chovala naprosto stejně, nezájem o malého klučíka.  Na jedné návštěvě si jako obvykle Alan hrál se svými hračkami koušek od Šmouličky, jezdil auty a prohlížel se hračky, které ještě neznal, Šmoula vstala s tím, že se půjde napít, o kloučka nejevila žádný zájem, malý klouček si ji prohlížel a držel v ručce hračku trezor cca 10x10x5 cm, všichni jsme na ně koukali a v tom Alan vší silou bouchl Šmouličku trezorem o hlavy, Šmoula překvapivě couvla, zalehla a svůj pelíšek, my dospělí se vrhli k Alánkovi a hodně mu vyčinili, jen jej nikdo neplácl po ručce, klouček jen koukal , moc dobře věděl, že se to nedělá . . . . . no hrál si dál s auty a rozhodl se, že si u Šmouly na pelíšku udělá parkoviště a tak skládal auto vedle auta až to poslední al Šmoule na hlavu, což se jí asi nelíbilo a tak na něj štěkla a my se všichni kromě Alánka hodně lekli, ten si tedy upozorněn udělal parkoviště jinde . . . . . . . . . Šmoula si raději šla lehnout do vedlejšího pokoje, kde jak usoudila má větší klid,  . . . při loučení šel Alánek pohladit Šmouličku, jako jindy, ale nepohladil, sáhl jí na jazyk, který jí občas visí z mordy . . . . bylo to pro něj velmi ale velmi nepříjemné setkání s mokrým jazykem, které si moc dobře zapamatuje . . . . . . . . .  další návštěva o týden později byla poklidná, Alánek jezdil s auty, Šmouly se nevšímal a ta jej taky ignorovala.  . . . . . . . . najednou opět trezor přistál ve Šmoulině pelíšku . . . . . . .  opět jsme vše řešili domluvou . . . . . .  Šmoula se tvářila, že se jí to netýká . . . . ale když po chvilce sahal na její pelíšek  výhružně zavrčela . . .  . . . nu a včera se Šmoula pro jistotu odklidila do druhého pokoje,  když chtěl i do tohoto  jejího pelíšku tak na něj výhružně štěkla.  . . . . .  tím jsem zjistila, že na problém je zaděláno . . . . . .  Klouček ví co dělá, žádná reakce Šmouly jej nepřekvapuje, její reakce zvládá bez problémů, jen my musím být velmi opatrní, aby u Šmouly

Číst dál...