Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.



Náš poslední vrh - vrh J má narozeníny

Dnes  tj. 11.7.2019  slaví náš vrh "J" a naše milovaná Šmoulička už 7-mé narozeniny
všem naši maličkým  - Janisovi, Janice, Jackii, Johance, Jannet, Julii - přejeme ještě mnoho a mnoho let tu mezi námi, hodně zdraví, a hodně štěstí, protože to štěstí nejvíc potřebuji ti naši milovaní čtyřnožci.

. . . a takto (viz níže foto) slaví své sedmé narozeniny naše milovaná Šmoulička - Jannet, která přinesla do naší rodiny mezi další 5 peruánských kousků mnoho nového, toho co jsme neznali, ukázku toho, jak smečka nechce nového člena,m asi cítí jak se od ní liší, jak se liší od sebe i ti nejbližší příbuzní. Jako štěňátko, byla úžasná, moc se snažila si nás získat, zamilovat si nás, asi z nás cítila, že jí hledáme stále nového pánička, pochodpila, že ji až tak nechceme jako šestého člena smečky,  . . . .  a tak nám ukázala, jak umí být i peruánský naháč svůj, jiný, svým způsobem samostatný, objevily se v ní vlohy  předků lovců, velmi samostatných, přeživši v přírodě bez větších problémů, ukázala nám, že ona nás vlastně nepotřebuje, práce s ní není až taková zábava, jako s těmi našimi dalšími byla.  Přesto, že je až tak moc svá, milujeme ji a nakonec jsme rádi, že ji máme, mnohému nás naučila, stále učí, práce s ní je sice náročná,  ale nakonec se zadařilo . . . . . . už 7 roků spolu pracujeme a pomalu pomaličku se šplháme  na špičku toho pomyslného ledovce, občas uklouzneme, ale znovu se vydrápeme a jdeme vpřed . . . . .

MILOVANÁ ŠMOULIČKO, MOC A MOC TI PŘEJEME HLAVNĚ ZDRAVÍ, TO MOC POTŘEBUJEŠ, PROTOŽE TOHO OSTATNÍHO MÁŠ DOSTATEK

 

 

 

 . .  a není vše jen krásné, včera dne 10.1.2019 odešla přes duhový most za svými předky Gajra Nort Brun, ve věku 11-ti roků, velmi náhle , žila se svými majiteli v Holansku, jejími rodiči byli Cínie Nort Brun (Cuzko) x Blacky Nort Brun

Ať je Ti  už jen dobře holčičko  . . . . . . 

Trocha zamyšlení za odcházejícím rokem 2018

(1.1.2019) 

Silvestrovské oslavy jsou za námi, tedy skoro, dnes ještě nějaké oficiální ohňostroje a pak už snad bude klid, ten ovšem nepotřebuji já, ale ti naši čtyřnožci,. I když jsou tací, kterým oslavy , kdy se míjí rok starý s rokem novým, nevadí, přesto jsou ve střehu a nemusí ohňostroje a petardy a dělbuchy mít na denním  pořádku.

 Nu a teď takové malé zamyšlení za tím, co se nám splnilo, co dobrého či špatného nás potkalo a že by i trocha předsevzetí? Co dobrého – no, to  přece  je naše Lima, je stále mezi námi, holčinka malinká sice nechodí, ale jeden by nevěřil jakou touhu má žít, jak  umí všechno co potřebuje napovědět, o to bolestnější bude jednou loučení se s ní.  Blacky, je stále čipera, v březnu jej napadl o dost větší pes,  stále si nese s sebou respekt z velkých psů, sem tam se objeví nějaký ten zdravotní neduh, tak nějaké vitamíny, trocha rehabilitace, 15 je tu co nevidět, tak snad bude po mámě. Cuzko je na tom trochu hůř, zdraví už není to, co  bývalo, snad to zvládneme. A to je to, co nás v minulém roce trochu dostalo , to s čím jsme nepočítali, nepřipustili si, že stáří i u těch čtyřnožců je neodmyslitelně tady a je nutné s ním počítat.

Číst dál...

Stinná stránka vánoc a přicházejícícho dalšího roku

(26.12.2018) 

. . . . . . . tak vánoce jsou pomalu za námi , chvíle pohody a poklidu končí, dětem pokračují prázdniny,  . . . a některým těm našim milovaným čtyřnohým kamarádům začínají krušné chvilky , protože se blíží rok nový rok 2019 a jeho příchod je avizován velkými oslavami, loučením se s rokem končícím. Oslavné ohňostroje, rachejtle,  dělbuchy a ještě nevím co dalšího, nedělá dobře některým z těch našich milovaných duší, jejich citlivý sluch moc trpí

U nás má problém s loučením se s rokem starým jenom Šmoulička, bohužel mnoho lidí se loučí s rokem starým nebo oslavuje i vánoční svátky velkými ohňostroji, asi jsou povolené, ale já bych je zakázala. tak třeba včera v 17.45 tří minutový ohňostroj bez jakéhokoliv varování cca 50m od nás a Šmoula se jala panikařit, ti další dva Blacky a Cuzko, jako by se nic nedělo, pobíhali, čuchali a Šmoula hledala, čekala , kdy se zase něco někde v okolí ozve, na štěstí nic, a tak jsme docela přežili, ovšem dnes ráno se vzpomínky v její hlavince zase vrátily a projít v okolí místa ohňostroje byl téměř nad lidské síly.  Celou dobu se snažím ji chránit , na cvičáky před štědrým dnem jsme chodily jen dopoledne, 22.12. ve Šlapanicích "Sranda závod", raději jsme odešly dřív, v neděli  23.12. "hoopers" byl v pravé poledne, jen aby byl klid pro pejsany takové bláznivé šmoulíky  . . . . . a teď tohle. 

Číst dál...