Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.



Předvánoční novinky a drobnosti

3.12. jsem zajela ještě naposled kouknou na  vnoučátka naší Cuzko než se rozjedou do nových domovů, některé jsem už nezastihla, přesto mimezi nimi bylo dobře, štěňátka vyrostla až mě to zaskočilo, byla šťastná, že mají nový objekt ke hraní.  Hlavně Jackinka ale i Badík byli rádi, že mě opět vidí, vrhli se na mě s pocitem - každá návštěva dobrá a tak jsem po hodině a půl odjížděla s příjemným pocitem zase za těmimými nahatými rošťáky.
V pondělí opět s Blackym k veterináři na ATB, protože Blacky je už téměř 3 týdny nemocný i když výsledky krve byla dobré, sono ukázalo slabý zánět žaludku, Blacky přestal žrát a cokoliv   denně jsme podávali ATB v injekcích a teď jezdíme každý 3-tí den, pro Blackyho to asi bylo hodně náročné, protože se začal ztrácet před očima. Na štěstí ATB vše zastavila a teď už to snad bude  jen dobré.
Šmoulinka ve středu trénink OB v hale,  pro ni super,  jen nemůže pochopit že ne všichni pejskové, kteří  se v hale objeví jsou zrovna kamarádští. A tak začíná chápat, že u paničky je přeci jen nejlíp,  zkouší si mě hlídat a začíná se ke mě vracet, protože ví, že v některé z kapes mám přeci jen onen milují target, který jí vždycky přinese něco pozitivního.Ve čtvrtek její milovaný NW, tentokrát to sice nebylo to pravé ořechové pro ni hledání, protože byly "batohy", ale začíná chápat, že je nutné na batohy jít pomalu s rozmyslem, a důkladně prohledat každou kapsičku, pak přijde nález značení a sladká odměna s velilkou pochvalou.. Dnes dopoledne opět na naše domácím cvičáku ve Šlapanicích, tady je fakt nejlíp, veliký prostor mnoho čtyřnohých kámošů, super na honičku. ale tak cvičení a hraní a taky nějaké to hledání-čuchání jako sladká tečka na konec výcviku.

 

 

 

 

 

 

 

. . . . a poslední hledání - dvě kešky č.10 a 11

 

1.12.2017  -  pátek * domluvily jsme se opět  s Danuškou a Megg, s Jiřinkou a Isulkou a jely hledat 10. a 11. KEŠku.

10.tá KEŠ se nacházela v katastru vesnice Ořechov, v okolí  kapličky Sv. Peregrínka, v úžasné krajině nedaleko říčky Bobravy, kam se dá přijít z mnoha stran a my chtěly ze Želešic, ale my začaly od KEŠky  poslední  a to č. 11, která se nachází v katastru Ostopovice u Hitlerova dálničního mostu. Důvodm bylo, že Danušky vlak měl cca 30 min zpoždění, my tedy vyjížděly z Brna až po 14-té hodině a přeci jen  do Ostopovic je z Brna blíž a k Hitlerovu mostu se dá přijet, vede tam krásná cesta, protože nedaleko je chatová i v zimě obydlená oblast. . . .a udělaly jsme dobře. Dana má vždy přesně naplánovanou trasu, což je super. Rozdělily jsme se a každá se svým pejsanem podle návodu jsme začínaly jinde, bohužel ale Šmoulince se okolí Hitlerova mostu vůbec nelíbilo, možná proto, že byla vrstva sněhu a Šmoula si na něj ještě nezvykla, možná proto, že je právě tam slyšet silně projíždějící vlak, možná proto, že je právě tam slyšet hukot dálnice, což se uvědomí málo kdo.  Nakonec se rozhodla přeci jen pracovat, a  dala to. 

Krátce po 15-té jsme odjížděly směr Želešice, a protože bylo zmrzlo a zasněženo, taky vyjeté koleje, tak jsem to vzala s  praktickým  autíčkem směr kaple Sv. Peregrínka a vyšlo to. Ke kapličce to bylo jen nějakých 200m,  sice jsme se musely o trochu vrátit protože rozcestník z fotky byl kousek zpět, ale byl krásný západ slunce, úžasné ticho, a tady se  Šmoulince líbilo, rychle našla vzorek a směr na Keš  vzala jako by si procvičovala stopu. Hodně nás to všechny překvapilo. Všechny 3 holky byly fakt úžasné, a i když nejsou zvyklé pracovat ve sněhu, všechno daly na 1*.Cestou zpět k autu, sluníčko bylo už zapadlé a na východě se objevil měsíc v úplňku mezi holými stromy, a tak jsme se s úžasným zážitkem rozloučily s 11-ti týdenním zajímavým čucháním  na místech, která jsou krásná a kam bychom určitě jinak nedostaly. Aničko děkujeme  !!!!!!

ŠMOULIČKA  NAŠLA ULOŽENÝ VZOREK                                                                                                                                                                     KAPLIČKA SV. PEREGRÍNKA

 

 

 

 

 

 

 

17-tý listopad 2017 a KEŠky č. 8. a 9.

 . . .  už je v pořadí 28-mý  17.listopad po sametové revoluci. Ty tam jsou doby, kdy mým dětem nechtěli na matrice vystavit rodný list , protože matkou je osoba . . . . .

A tak jsme si tento svátek 17-tý listopad užívali každý po svém.  My opět šly hledat KEŠky. Kdo my?  No přece moje kamarádky z noseworku Danuška s Megginkou, Jiřinka s Isulkou a já se Šmoulinkou.  Ráno v 9.00 na parkovišti pod Hlavním nádražím v Brně jsme nasedly do mého malého tereňáčku a vyjely hledat Kešku č. 9.  Ano začaly jsme od konce, protože to pro nás bylo lepší. Auto jsme zaparkovaly cca 1500m od rozhledny Akátová věž. Danuška opět vybavená navigací , já řádným popisem, k rozhledně jsme kráčely pěšky, pejsani pobíhali okolo nás. U rozhledny bylo živo,  už několik našich kolegů mělo nahledáno.  Naši pejskové, maličké Isulka a Megg  se Šmoulinkou, se snažili a že jim to šlo ukazala i rychlost  - zápis v 10.45, ještě nějaká ta fotka a už jsme se vracely .  

Keška č. 8 byla v okolí pomníčku , který byl postaven na památku obětem leteckého neštěstí Let Košice-Praha r. 1962 u Újezdu u Brna.  Tady jsme věděly, že vzorek č. 1.už někdo zcizil a že je nutné hledat pouze vzorek č. 2. a podle popisu se pokusit najít Keš. Poprvé při hledání měla Šmoulinka problém v okoli Újezdu se konal hon. a s ním samozřejmě spojená střelba. Šmoula začala panikařit, chtěla do auta, tam hledala bezpečí, moc jsem se snažila o její odreagování,  nedařilo se moc, pak začala pracovat, sice stále ve střehu vzorek našla, značila jen noustačem. Samotnou KEŠ označila správně, už pracovala jako by se nic nedělo.  Dostala za to obrovskou odměnu a já měla velikou radost.  Stejný problém měla i Isulka. Zato Meggi vše zvládla bez ztráty  květinky.

Pro Šmoulinku konečně v bezpečí auta, kterým jsme přijely až k pomníčku.  Nu a te´d jsme se vypravily znovu k jeskyni Pekárna s uloženou  KEŠkou č.6,  kde jsme měly smůlu, protože nás dohnala tma. Tady byl problém se vzorky, jeden se vůbec nenašel už v den našeho prvního hledání a druhý byl rozházený. Šla s námi Jiřinka, která zde byla hned druhý den po vyhlášení místa . Věděla přesně, kde je KEŠka uložená, bohužel, i když místo bylo silně napachováno vzorky, po samotné KEŠi ani památka, a tak Danuška založila dva vzorky, aby se naše milované holčičky necítily podvedené.  Všechny našly, i když terén skalnatý byl hodně náročný. Mám ze Šmoulinky radost, překonala strach a samostatnou pečlivou prací našla oba ukryté vzorky a lehnutím označila. Úžasný den s velikou únavou pejsků

Šmoulinka našla  Keš                                                                                                                                             Rozhledna z Akátí 14,5 m vysoká

Zkoušky, trénink, zkoušky, trénink a zase trénink a zase zkoušky

 . . . a co nového? 19.11. se náš tým, tedy Šmoulinka a já, zúčastnil prvních noseworkových jedniček a zkusily jsme NW-U1 (urbany). Na tuto zkoušku  byly přihlášeni 4 týmy a všechny bohužel . . . . Zkoušky se konaly v areálu zemědělského družstva v V. Knínicích.  Počasí bylo příšerné, urbany středně těžké. Se Šmouličkou jsme šly jako třetí tým. V jedničkových zkouškách se hledají 2 různé vzorky ve dvou různých terénech o velikosti cca 25 m2.  Naše první hledání  - Šmoulička  vběhla do terénu a téměř hned zalehnutím označila místo se vzorkem, a čumáčkem přesně místo, kde se vzorek nachází, super, pokračovala v hledání, prohledávala vše, po chvilce se soustředila na místo s dlouhými deskami, které bylo pokryto sněhem, označila místo a jala se sníh odklízet lízáním. Já těžce znejistěla, ale nechala jsem ji pracovat, protože nezalehla. když Šmoula viděla, že já nic, tak se vrátila k místu se vzorkem zezadu a jala se převádět zalehnutí napříč deskami hlavou dolů a opět označila stejné místo  . . .ale blbému napověz a chytrého kopni . . . . protože se mi její zalehávání hlavou dolů nelíbilo, navedla jsem ji z druhé strany a Šmoula označila opět naprosto správně, ale na moje další ukaz a ukaž začala šmejdit čumáčkem mezi deskami v rozmezí do 20cm a v ten moment se mi to konečně zdálo, že by to tam někde mělo být a tak jsem zahlásila nález a na dotaz rozhodčí,  kde přesně jsem tentokrát já označila místo ale bohužel cca o 10 cm vedle, paní rozhodčí mi řekla, že mi to nemůže uznat, protože fena označila správné místo naprosto přesně 3x . .. a opět  - věřte svému psovi, Druhá část zkoušky, kde jsme si jen potrénovaly byla jasná, já klidná a Šmoula zalehávala a dlouhým noustačem suvereně  značila.  . . . .takže zase někdy příště, hlavně až zapracuji na sobě.

No a v týdnu jsme si potrénovaly OB, kdy Šmoulinka se rozhodla, že tento sport ne, protože tady se samostatná práce neodměňuje. Tady by měla něco nabídnou, aby mohla případně dostat nějakou tu odměnu. Takže jsme se zase šupnuly o kousek zpět.  No, snad to bude příště zase lepší. Ve čtvrtek "hledání" a to je právě to pravé ořechové, to ji baví, přesně to ukázala i dnes, na cvičáku ve Šlapanicích, kdy jsem ji závěrem za odměnu založila 2 vzorky do velké plochy s posekaným a taky už z části seskládaným dřevem . . . . . . . cca po 10-ti min jsme šly na "to". Šmoula nasála začala soustředěně systematicky prohledávat jednu část,

Číst dál...

+ 9.11.2017 ALBI Nort Brun

Dne 9.11.2017 odešel za svými předky do věčných lovišť ALBI NORT BRUN,  peruánský naháč velký. Albi se narodil v našem vrhu A a v prvním odchovaném v ČR vrhu velkých peruánských naháčů po velkých rodičích a prožil celý svůj dlouhý život v péči a lásce v chs Cerro de Pasco.
Odešel další  peruánský naháč z úžasného spojení po první velké importované feně do středí Evropy.
  . . . . . už se zase proháníš po velkých zelených loukách, tam někde se svojí mámou a tátou a také s některými sourozenci.
Ať je  Ti s nimi dobře . . . . . .