Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.

Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.

Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard  a  peruánského naháče velkého



Významná data našich kloučků

Ve čtvrtek dne 12.1.2023 oslavil náš Leon -Xolomania Sajmon už 2 roky,

jsme moc rádi, že jej máme, je to úžasný kluk i když se trochu nakazil od divocha Enzíka, takže se z něj stal opravdový mladý pejsek.

17.1.2023 byl Leon na vyšetření  srdce -  dědičné vady, paní doktorka nejem sdělila, ale i napsla do zprávy , že je vše naprosto v pořádku 

Dnes 21.1.2023 slaví náš Enzo * Ensiferum Xalucha už 1/2 roku,

stal se z něho už docela velký pejsek, sice stále řádící štěňátko, přesto občas poslechne . . . . . včera dokonce byl moc rád, že má svoji paničku a brášku Leonka, odpoledne jsme šli na vycházku a zastavili se na výběhu , bylo tam dalších 8 pejsků, což jsem přijala jako super socializaci, ale nebylo tomu, Leonka to nebavilo a tak jsem rozhodla, jde se dál a šla k bráně s tím, že jsem oba zavolala, Enzíček byl asi nejmladší i když ne nejmenší, odroslejší štěnda ohaře a dobrmana si z něj udělali honící myšku, Enzík to zpočátku pojal jako hru, ale asi jen do doby, kdy jej začali tahat za kapuci oblečku, kterou samozřejmě utrhli a nikdo z přihlížejících nepomohl, jen bráška je přinutil, aby svoji pozornost obrátili na něj . . . a tak Enzík konečně utíkal za svoji paničkou , přiběhl i Leon a za ním se opět řitili dva velikání ohař a dobrman, se kterými si ovšem Leon hravě poradil. Když jsem urvanou kapucku šla hledat, tak mi přítomní jen řekli, že to si musí každý hlídat sám, protože psi všechno roztrhají, překvapilo mě to, co kdyby mi spadla drahá rukavice nebo něco jiného cenného . . a najednou jsem pochopila proč paní držela v náručí Yorka a další měla pod bundou jiného malého psíčka . . . . . bohužel místo hlidání svých psů, si asi chodí na výběh povídat . . . hold stalo se. . . . chodíme tam málo, nebo když tam nikdo není, tak zase budeme chodit na jiný příjemnější výběh. A teď jedna fotečka z Vaňkovky, kam občas Enzo se mnou zabrousí, jediné co mu stále dělá problém, jsou jezdící schody . . ale to tak po čase zvládneme.

 

Brněnská národní výstava 7. - 8. ledna 2023

Brněnská národní výstava 7. - 8. ledna 2023

rozhodčí:   Zdeňka Jílková

                                                                                        peruánský naháč velký:                                                                                             
Ensiferum Xalucha (Enzo)  *  třída štěňat * VN 1    

Mexický naháč standatd:
Xolomania Sajmon  (Leon)  *   TO * V2, rez. CAC

Naši kluci  Leonek a Enzíček se dnes zůčastnili Brněnské národní výstavy, výstavu posuzovala paní Zd. Jílková, výstava měla pro nás dva docela velké problémy.

Prvním bylo rozdělení při posuzování.
Jako první začínali mexičané a Leon byl jako 4 posuzovaný pejsek.  Paní rozhodčí na něj pěla odý, krásný postudek , protože Leon hodně přibral a je z něj fakt pěkný pes. Bohužel má klešťový skus a to se paní rozhodčí vůbec nelíbilo, bylo to poprve z asi 8 absolvovaných výstav a to paní rozhodčí jej už jednou taky posuzovala a skus byl korektní. Tak dostal V2, rez. CAC, mrzelo mě to.  No ono záleží na co se právě rozhodčí zaměří, ale nám i tohohle stačí naše handlerka Marika byla zklamaná, tohle prostě nikoho nenapadlo. Inu stalo se.

No a peruáni byli posuzování jako poslední a před Enzíkem bylo 50 pejsků a tak jsem to vyřešila tak, že jsem nejdříve vzala Leona, a pak jela domů a vzala Enzíka, a taky vyzvedla Kryštofka, který jej předváděl. Na výstavišti jsme byli v 11.00 , bohužel před peruány  bylo ještě téměř 40 psů k posuzování a tak se na Enza, který byl posuzovaný jako první z peru velkých, se dostala řada v 12.40 hod.  Enzo se prospal v přepravce, kterou má docela rád, a tak jeho předvedení bylo opět radostné, tentokráte Kryštof zvolil metodu chůze a pevného vedení a vyplatilo se, do výstavního postoje Enzo se staví sám, protože stále trénujeme, tak paní rozhodčí napsala super poszdek, jen kdyby její odhad vyšel. Bohužel, ale Enzík také nemá zuby super, ale něco tam má. Na štěstí to paní rozhodočí vůbec nevadilo, Enzo nejdřív na paní rozhodočí dvakrát přátelsky skočil, aby se s ním pomuchlala, a tak jej mohla dokonale prohmatat a taky se pomuchlat.   . . . . . .  nu a protože byl šikulka a VN 1, dostal i svoji první medajli.

Další velký problém pro mě byl, že přestali topit a v pavilone jak ubývalo vystavujících, začala být pořádná zima a protože peruáni byly úplně poslední vystavovaní zima byla i Enzíkovi, ale ten měl na štěsti v kleci pořádné deky. . . . . . . . a to by bylo z dnešního náročného dne všechno. fotečku dodám zítra.

                                                    

 

 

 

 

. . a teď opět něco zajímavého s Leonkem

17.12.2022 se konal vánoční závod na našem domovském  cvičáku ve Šlapanicích, Leon byl přihlášen do prostření kategorie "pokročilí"  s tím,  že určitě z cviků, které byly vypsány, bude mít 3 x nulu, protože  některé disciplíny on prostě nedělá, chtěla jsem s ním vyzkoušet pouze základní poslušnost, tj. obraty, chůzi apod.  do naší kategorie bylo přihlášeno 6  účastníků a my si tentokráte  vylosovali právě č. 6. Jen jsem nevěděla, zda kategorie "pokročilí" byla právě ta pravá, zda nebyla lepší  právě kategorie "dospělí", v toto kategorii se cvičilo bez vodítka a v naši „pokročili“ se cvičilo s vodítkem, na které s Leonem nejsme zvykli. Nastoupili jsme jako poslední  a s číslem 5 jsme se střídali v odložení i cvičení. Pejsek č. 5 šel na odložení a my s Leonem cvičili, chůze, obraty, polohy šly velice slušně, pak přislo přivolání, musela jsem dát dva povely, protože  Leon byl docela překvapen, že může odběhnout, ale zvládl to, bohužel aport, štekání na povel , z překážek dlouhý tunel to jsou zrovna disciplíny, kdy dostal tu šílenou nulu, protože tohle on nedělá, na rozdíl od Šmouličky a dalších nejen  našich pejsanů kteří právě zde vylepšovali svoje hodnocení. Takže  hodnocení 7 disciplín bylo 64 bodů + 3 disciplíny s nulou. Rozhodčí mi vytkl napnuté vodítko, což jsem si fakt neuvědomila  a 2 povely u přivolání, pan rozhodčí byl přísný ale byla jsem s ním spokojená, škoda těch 3 nul, a tak z celkého hodnocení byl Leon na 6-tém posledním místě v této kategorii, dostal samozřejmě dárek a já byla spokojená, podle mě to byl slušný výkon i na to, že se cvičilo v mrazu okolo nuly a minimálně v 10 – 15 cm sněhu. Celá akce byla moc fajn, a myslím, že i Leon byl spokojený, všichni jej hladili, a muchlali a to on má rád.  A teď i jedna fotečka, určitě mnoho fotek bude na stránkách klubu www.kkšlapanice.cz

* * * * * * * PF 2023 * * pf 2023 * * PF 2023 * * pf 2023 * * PF 2023 * * * * *

Vážení návštěvníci našich stránek,

    v novém roce 2023 hodně štěstí,  stálé zdraví, dost radosti,  taky trochu lásky - prostě

                       

                                         

Jen pár hodin nás dělí od konce roku  2022 a tak by bylo dobré trochu rozhlédnutí ze za tím starým odcházejícím , co v něm bylo dobrého a co nám dal toho horšího. . . . . . . .

Počátek roku 2022 byl pro moje pejsky velmi špatným, Leonek nám moc a moc hubnul , měl velmi závažné střevní potíže, v únoru se zjistilo, že Leon trpí giardiemi, což jsou velmi nebezpeční prvoci , kteří se usídlí ve střevech a moc špatně a neradi je opouštějí,  a protože jsme měli doma i naši Šmouličku, tak bylo nutné přelíčit i ji, léčení bylo hodně náročné, a dlouhé, odběry ATB  pořád dokola a další a další vyšetření,  sotva se uzdravil Leonek, náhle onemocněla Šmoulička, přestala chodit na zadní nožky, dvě plotynky v háji, pomáhala alternativní léčba ŠMOULIČKA ZNOVU ROZCHODILA, Šmoulička začala znovu se věnovat noseworku,   v druhé polovině srpna se chůze zhoršila, začaly bolesti,  a my se rozhodli pro operaci,  . . . objednali invalidní vozíček , prostě dělali jsme všechno aby se Šmoulička měla po operaci to nejlepší, všechno bylo ale špatně, při magnetické rezonanci 29.08.2022 se zjistil nádor na obratli prorostlý do míchy z 90-ti procent, a tak jsme Šmouličku nechali jít tam odkud není návratu. Bylo to tak náhlé . . . . . Leonek zůstal sám, najednou z něj byl dospělý ne věkem, ale chováním pejsan. Všichni jsme moc trpěli, protože nám všem odešel milovaný „exot“ naší rodiny . . . . bežela doba, všude kam jsem šla, všude šly se mnou vzpomínky, celých 10 roků byla neustále se mnou,  najednou se mým společníkem stal Leonek . . . . . . .  pak se na FB objevila štěňátka, řekla jsem si, že se musím vzpamatovat, zjistila jsem, že dvě jsou opět  volná, a tak jsme se s manželem rozjeli v polovině října  pro chovatelku se kouknout a pro nás odvést si  na jisto  našeho dnes milovaného divočáka Enzíčka, je to peruánský naháč stejně divoký jako byla naše Šmoulička, Enzík rozvířil poklid v naší rodině, i Leonka rozdováděl.  . . . . . . .  počátkem listopadu jsme s Leonkem složili po absolvování několika náročných kurzů  canisterapeutickou zkoušku,  abychom se této činnosti mohli s Leonem věnovat, začali jsme v autistické škole. . . . . Rok 2022 už odchází,  přichází nový rok 2023, snad bude  rokem méně bolestným, rokem šťastným  stejně jak jsou ti naši dva kloučci , když si spolu  hrají . . . . . . . a tak ještě jednou

ať je pro nás pro všechny ten nový rok 2023 jen šťastný ! ! !

Leonova první opravdová práce v canisterapii

5.11.2022 složil Leon a já, protože my dva jsme canisterapeutický tým, oficiální canisterappeutickou zkoušku, před tím jsme absolvovali dva náročné canisterapeutické kurzy.  Na základě této zkoušky se nám ozvala paní Marcela s tím,  zda nás může doporučit do školy pro děti s autismem. Souhlasila jsem a škola se na mě obrátila, dohodly jsme si první zkušební hodinu právě dnes tj. 13.12.2022.

 . . . . . . . a tak jsme s Leonem  před desátou hodinou zaparkovali auto u této speciální Mateřské a Základní školy v Brně, šli jsme se ještě na chvilku projít, aby se i Leon cítil komfortně  při setkání s dětmi. Paní učitelska z 2. třídy nás očekávala, vůbec jsem nevěděla, jak se Leon zachová , protože on je stěžejní postava celého  tohoto „příběhu“. Leon se přívítal s paní učitelkou jako by ji znal celý život, školou do místnosti, které říkají hudebna , prošel, jako by ve škole žil,  místnost  krásná světlá na zemi připravené podušky  k sezení a také v rohu deka pro případné ležení pejska nebo některého z dětí. Podle předchozí domluvy, přicházely kloučci ze druhé třídy  ve skupinkách po  třech.  Leon každou skupinku očekával v leže, pak vstal  a šel se s dětmi pozdravit, pokud některý z dětí projevil jakýkoliv náznak strachu, Leona jsem okamžitě odvolala.  První skupinku tvořili kloučci  z nichž mě jeden velice zaujal, chlapeček  špatně mluvil, ale to mu vůbec nevadilo v tom, aby byl neskutečně šťastný, že může Leona hladit, položit si na něj hlavu, případně na něm chvíli spočinout, a taky jej krmit. . . . . . .  a tady vzniklo veliké překvapení i z mé strany,  Leon, který nebere téměř žádné pamlsky od nikoho,  si od dětí pamlsky bral a byl mezi nimi doslova šťastný, Leonovy polohy při práci s dětmi byly přesně podle toho jak děti reagovali. Bylo opravdu úžasné pozorovat tyhle  autistické děti při seznamování se s pejskem, a právě tady jsem znovu poznala jak je Leon úžasný pes právě pro tuto práci s dětmi.  Některé děti radostí tleskaly, některé občas zavýskaly, či poskakovaly,  některé vůbec nechtěly se na Leona ani podíval, prostě každé bylo naprosto jiné, všechny ale spojovala veliká zvědavost  . . . . . . . dvě fotečky z naší téměř hodinové práce