* * * Prázdniny se pomalým krokem blíží ke svému konci, a tak jeden prodloužený víkem noseworku se Šmouličkou jsme přeci jen daly, i když jsem si celou práci Šmouličky představovala úplně ale úplně jinak. Trénik byl naplánován Kristýnkou D. v Přeloučí a jeho kouzelném okolí. . . . . Jak jsem vás již informovala, tak jsme se Šmoulinkou nedělaly vůbec nic, no tedy občas si ráno čuchneme, v malé parčíku u pošty, tam mám založené staré vzorky v lavičkách, borovicích a tak i pohozené v trávě, a taky občas uděláme revíry, ty má Šmoulinka moc ráda.
* * * a tak jsme 15.8.2019 vyrazily po obědě směr Přelouč, ubytování jsme měly zajištěné v Jankovicích - Seníku * Hospůdka na mlýně, takový malý penzion, trénink načínal až v 17.00, my se ubytovaly, pokoj se sprchou + WC, dalo by se říct, že super, jen jsem se nějak nemohla zbavit pocitu, že si právě odtud odvezu něco nepatřičného, ne že by byl špinavý, ale úplnou čistotou neoplýval. První trénink byl v lese, Šmoulička pracovala slušně, Kristýna mi poradila jak na mravence, a tak to šlo. druhý den dopoledne náměstí v Přeloučí, tam to Šmoula už zná, bohužel pršelo, no pro Šmoulu zatím hledání dobré, bohužel při posledním hledání řemeslníci začali sundávat lešení a ona si to spojila s bouřkou a konec práce. Odpoledne bouřka , kterou Šmoula se svými "věšteckými schopnostmi" čekala stejně jako vodu, skutečně přišla, Šmoula se rozhodla pro auto, které bylo na náměstí a my byly v parku. Sobota byla volná až do 17.00 hodiny, kdy měla být voda a pak noční "bojovka". Tak to se pro změnu Šmule zanítily folikuly, a tak místo výletu jsme jezdily po lékárnách a hledaly nějaký ten obvaz, protože právě ten jsem s sebou nevezla. Z důvodu ne příliš čistého Labe jsme dělaly zahrabané vzorky a urbany u aut, nejdřív dobré, ale po hodině práce Šmoula nasála a přestala pracovat, voda a bouřky se blížily. Poslední hledání za nic nestálo, Bojovku jsme raději vypustily. Neděle - kousek od Seníku, v lese byly řady a opět i když počasí mělo být super, se blížila bouřka, a tak ruce nestály za nic, hodně jsem ji do práce tlačila, až jsem měla strach, abych ji tu její čuchací lásku nevzala. Dohodly jsme se s Kristýnou, že bude v autě.a s prací končí. No pak jsem ji přeci jen vytáhla a květináče dala na první průchod super. Šla znovu do auta, bohužel jsem ji vytáhla trochu dřív, a smůla objevila se vosa, zapomněla jsem na repelent, postříkání přišlo hold pozdě i když se nakonec chytla a jala se pracovat, bohužel až na druhý průchod.
* * * před 13-tou hodinou jsme sbaleny sedly do auta jely směr Brno. přijela jsem se smíšenými pocity, protože jsem si myslela, že už vím jak se Šmouličkou zacházet, . . . a ne , pořád mě hodně překvapuje, ale i já sama sebe, když prostě vidím jak se začíná chovat muse tomu předejít za každou cenu, a žádný stud a ohledy. . . . . . Jinak bylo to super, Lenka i ostatní holky byly moc fajn, Kristýna měla pro Šmouličku a hlavně pro mě velké pochopení, byla jsem moc smutná, moc smutná hlavně z toho, že jsem pochopila, že tohle nikdy nebude za námi, že se to s námi potáhne celý Šmoulinčin život a já to musím pojmout jako součást i mého života . Jinak krásné, a pro mě hodně ale opravdu hodně přínosné.
25.7.2019 * * Prázdniny pomalu ubíhají, Blackyho stav se zlepšil, léky, vitamíny i rehabilitace pomalu zabírají, Blacky začíná běhat jako dřív, i když si mě víc hlídá, nevzdaluje se,, ihned se vrací a poslouchá téměř na slovo. Tak už nic nebránilo nechat jej i s Cuzko na starost manželovi a jet s Gretkou a její dcerkou Emmou na dlouho plánovaný výlet či putování po severní části Německa. . . . .
Marita, majitelka krycího psa Manchada pravidelně už mnoho let pořádá okolo 20.července sraz naháčů, a na tento sraz pozvala i Gretku s Emkou, pejsky Johankou a Belou a taky mě se Šmouličkou. Cestu naplánovala Gretka, za což jsem jí velice vděčná a tak jsme vyjely ve čtvrtek ráno, na štěstí D1, docela jela, a horší to bylo za Prahou směr Ústí n/L. tam jsme se hodně zdržely a naše putování Českým Švýcarskem dostalo trhlinu, tak jsme se snažily alespoň autem projet, něco se zadařilo, v Hřensku jsme přespaly. . . . . . V pátek pokračovaly směr Německo, navštívily museum Karla Maye, bylo to velmi zajímavé a taky proč ně ? kdo by neznal úžasné Mayovky? . . . . . . nu a pokračovaly směr sever, do Berlína to bylo jen 220km, a pak to začalo, dálnice se bohužel i v Německu opravují a k tomu ještě pátek a všichni z Berlína odjížděli na sever k moři, stejně jako my, a tak cesta trvala o téměř 2 hodiny déle, nežli jsme předpokládaly a tak jsme nejdřív jeli navštívit Maritu a její přátele a hlavně majitele štěňátek po našem odchovu Johance, která je ve vlastnictví Gretky, vlastně již téměř dvouletá štěňata byla krásná, mohutná, první den jsme viděly Bojara a Barnabiho, který žije se svým otcem Manchadem u Marity. . . . . . dost pozdě jsme se jely ubytovat, bylo to velmi pěkné bydlení, Druhý den jsme po snídani se vydaly na tzv. trhy, kde probíhaly rytířské slalvnosti, tady měla Šmoulička měla trochu problém, malý chlapec šermoval dřevěným mečem a Šmoula se jej bála, ale všechno napravil výstup na rozhlednu, množství schodů odpočívadel, a černé myšlenky byly fuč. . . . nu a odpoledne po 15 hodině jsme jely opět k Maritě na její chalupu s obrovskou zahradou, kde tentokrát bylo mnohem víc návštěvníků s mnoha dalšími pejsky, tedy hlavně s číňánky, také přijela další dcera Johanky vlastně dvě, osrstěná Bea(Lima) a nahá Bona (Nana) se kterou její panička pracuje, používá ji ke zvýšení motivace a sebevědomí budoucích manažerů. Naše tři fenky Johanka, Bela a Šmoulička opět zapadly do smečky bez jakýchkoliv problémů, okolo 21 hodiny jsme jely pěkně unavené na náš hotel, pejsani vytuhli už v autě. a byla tu neděle . . . . .
ráno jsme dopět jely k Maritě hlavně se rozloučit, pejsků trochu ubylo i my odjely, tentokrát do záchytné stanice pro medvědy, bylo to něco úžasného, velké množství medvědů, kteří zde stráví v úžasných podmínkách sklonek svého života, bylo zde také mnoho zastavení pro děti, a ty to super využívaly. vycházka medvědím parkem byla úžasná, pejskům a nejen našim se moc líbila. Nu a odtud jsme jely do Plau am See, k jezeru, kde jsou obrovské promenády, a my příšly v
Číst dál...
