Bojují spolu Alánek a Šmoulička?
. . . . . co všechno se může stát . . . . . . . malý klouček Alánek se od svých cca 14 měsíců postupně seznamoval se ŠMOULIČKOU (fenečka pena velký), Šmoulička není moc zvyklá na malé děti a tak Alánka více méně snášela, byla na návštěvě a tak se snažila jej moc nevnímat, malý klouček opravdu velmi opatrně se nejdřív fenečky jemně dotýkal, ale následně zjistil, že o něj není zájem a tak nezájem respektoval. rychle pochopil, že jej fenka honit nebude, ani aport mu nosit nebude, časem se s ním přivítala olíznutím. přišla změna a Alánek začal navštěvovat nás tj. i domov Šmouličky. Šmoula se chovala naprosto stejně, nezájem o malého klučíka. Na jedné návštěvě si jako obvykle Alan hrál se svými hračkami koušek od Šmouličky, jezdil auty a prohlížel se hračky, které ještě neznal, Šmoula vstala s tím, že se půjde napít, o kloučka nejevila žádný zájem, malý klouček si ji prohlížel a držel v ručce hračku trezor cca 10x10x5 cm, všichni jsme na ně koukala a v tom Alan vší silou bochl Šmouličku trezorem o hlavy, Šmoula překvapivě couvla, zalehla a svůj pelíšek, my dospělí se vrhli k Alánkovi a hodně mu vyčinili, jen jej nikdo neplácl po ručce, klouček jen koukal , moc dobře věděl, že se to nedělá . . . . . no hrál si dál s auty a rozhodl se, že si u Šmouly na pelíšku udělá parkoviště a tak skládal auto vedle auta až to poslední al Šmoule na hlavu, což se jí asi nelíbilo a tak na něj štěkla a my se všichni kromě Alánka hodně lekli, ten si tedy upozorněn udělal parkoviště jinde . . . . . . . . . Šmoula si raději šla lehnout do vedlejšího pokoje, kde jak usoudila má větší klid, . . . při loučení šel Alánek pohladit Šmouličku, jako jindy, ale nepohladil, sáhl jí na jazyk, který jí občas visí z mordy . . . . bylo to pro něj velmi ale velmi nepříjemné setkání s mokrým jazykem, které si moc dobře zapamatuje . . . . . . . . . další návštěva o týden později byla poklidná, Alánek jezdil s auty, Šmouly se nevšímal a ta jej taky ignorovala. . . . . . . . . najednou opět trezor přistál ve Šmoulině pelíšku . . . . . . . opět jsme vše řešili domluvou . . . . . . Šmoula se tvářila, že se jí to netýká . . . . ale když po chvilce sahal na její pelíšek výhružně zavrčela . . . . . . nu a včera se Šmoula pro jistotu odklidila do druhého pokoje, když chtěl i do tohoto jejího pelíšku tak na něj výhružně štěkla. . . . . . tím jsem zjistila, že na problém je zaděláno . . . . . . Klouček ví co dělá, žádná reakce Šmouly jej nepřekvapuje, její reakce zvládá bez problémů, jen my musím být velmi opatrní, aby u Šmouly nepřetekla hranice trpělivosti. . . . . . . . . . občas je to s malými dětmi složité, jsou malé špatně poučitelné a pak si vědomky či nevědomky zadělají na veliký problém
