POZOR ** Miloušek odchází do nového domova

4.11.2022 tak tohle je dnes nejdůležitější zpráva, Enzo je u nás už 23 dni, jako by byl poořád . . . a co jinak,  kluci si na sebe zvykli tak, že jeden bez druhého nechce nikam jít, přesto Leonek se mnou chodí často sám, v sobotu jsme byli na výstavě v Bratislavě, Leon dostal VD1, protože se rozhodl, že nebude chodit, pan rozhodčí jej dvakrát prohlédl, prohmatal, pes stál jako přibitý, ale běžet v kruhu to tedy ne, Kiki byl velmi zklamý, trochu se to dalo čekat, protože vůbec netrénovali, v neděli odpoledne jsme byli s Leonem v domově důchodců, kde jako obvykle neměl Leon s ničím problém staré paní a páni na vozících jej hladili, pak jsme strávili cca hodinu s tetou a strýcem, při odchodu jsme opět šli pozdravít vozíčkáře, a taky tady procházel pán o berli, ve středu jsme  byli s Leonem hlídat malého vnoučka Alánka, který jej neskutečně miluje i přesto, že na něj ještě nikdy nesáhl, Alánek má pocit, že to není potřeba . . .  necháváme tomu volný průběh, protože Alánek nikdy nesál ani ve školičce na žádné ze zvířátek, která tam chovají, nemá potřebu. Ve čtvrtek jsme byli opět v domě se sociální péčí, navštívit jednu moji kamarádku, Leon se choval opět velmi vzorně. . . . .  v této době, čeká doma Enzo s pánečkem , zatím není plně vakcinovaný a tak je lepší, když je doma ve známém nezávadném prostředí. Za pát týdnů jej také čekají některé návštěvy, hlavně návštěva Vaňkovky , Olympie, města a tak,  protože Enzo sice chodí rád na ulici, ale jen s Leonekem a musí na vodítku a je omezován ve volnosti, kterou by si on představoval, takže ulice to není to pravé, pracujeme na zklidnění Enzovy divokosti . . . . pomalu se nám začíná dařit, ale nikam nespěcháme , protože potřebujeme aby Enzo vše zvládl důkladně a pamatoval si vše na pořád  nu a jako obvykle jednu společnou

Leonům první canisterapeutický kurz - první opravdová práce

30.9.2022 - už je to měsíc a den od doby, co nás opustila naše Šmoulička, vzpomínám na všechny naše psí miláčky, ale hlavně na ni, je to pořád moc čerstvé, moc bolestné a to nejen pro nás, ale i pro Leonka, pomalu si zvyká být někdy doma sám, jsou to pro něj nové zvláštní situace, nejhorší je  stále samota v autě . . . . . . první takovou velkou zkouškou pro Leonka byl víkend 23.-24. září 2022 dny voleb, kdy jsme s manželem oba byli ve volebních komisích. V pátek 23.9. musel být Leon sám už od 13.00 hodin, pustili jsme mu rádio, by neměl pocit samoty,  ale hned okolo 15-té jsem jej šla zkontrolovat, na štěstí naše volební komise byla ve škole hned naproti našeho domu. Překvapivě byl Leonek v klidu, nic nerozházel, ani si nehrál, jen byl neskutečně šťastný, když mě uviděl ve dveřích. Pak jej šel po nějaké době zkontrolovat manžel,  v 19.00 jsem jej vyvenčila a nakrmila a tak jsme se střídali až do 22-ti hodin.

V sobotu 24.9. jsme se s manželem také střídali a po 14-té hodině, kdy bylo sčítání hlasů a nebyla možnost odejít, jej vzal na výlet syn a manželkou, a Leon si to opravdu užíval, protože o je miluje a hlavně Míšu, která jej se mnou přivezla z letiště. Je to jeho veliká láska. Když se vrátili nějak okolo 19-té hodiny, už jsme měli spočítáno a odesláno, tak super.

28.9.2022 jsme s Leonem jeli do Babic u Šternberka na canisterapeutický kurz, kde přímo na příkladech jsme si zkusili, jak se taková canisterapie provádí, hlavně abych zjistila, zda je Leon vhodný pro canisterapii,  bylo na kurzu 8 týmů tj. psovod se psem, někteří byli mladší, jiní zase starší, Leon byl moc šikovný, na své plemeno je mimořádně komunikativní, poslouchá, tak ještě budeme absolvovat kurz 8.10. a pak jen canisterapeutická zkouška. V Aura canis , která canisterapii zaštituje, se nedělají zkoušky vloh a to je to vše složitější.
 . . . a tak to vypadá, když  Leon zůstane v autě sám, panika ze samoty, vše shrne pod sebe a nebo k zadním dveřím a já  pozapomenu, otevřu a pak vše sbírám na silnici. . . . . . neznala jsem to k mých peruánů, ti měli auto jako svůj druhý domov, který je zklidňoval. Snad si i Leonek zvykne . . . . .

ENZO * nový přírůstek do naši rodiny

15.10.2022 *  dnes Vám představuji nového a definitivně posledního  člena naší rodiny:

ENSIFERUM XALUCHA – ENZO  * 21.7.2022

Enzo byl štěňátko, o které byl značný zájem hned po narození, ale osud tomu nechtěl, prostě jej nasměroval do naší rodiny, aby nám nahradil naši milovanou divošku Šmouličku a musím vám říct, že této funkce se zhostil opravdu dokonale.  Pro Enza jsme jeli v úterý 11.10.2022 skutečně celá rodina  a protože se jednalo o parťáka pro našeho Leonka, tak jel samozřejmě s námi. Enzo se ihned zabydlel, s ničím si nedělal problém, obsadil ihned dva ze 4 pelíšků, na štěstí do Leonkova nočního pelíšku se nedostal, protože byl pro Enza ještě vysoký, jedná se proutěné psí křesílko, které původně patřilo Šmouličce, Leonek jej obsadil, když Šmoulička onemocněla, protože ona dostala nové, pro ni v její nemoci vhodné. Enzo je pravý peruánský naháč a to znamená malé torpedo, prostě Ferrari, jak jej nazval náš Kiki, a Leonek se nestačí divit, Leon se svojí úžasnou  klidnou povahou zkliňuje Enzovu divokost, začíná se s ním postupně hrát, protože na to nebyl zvyklý, žil sice se Šmouličkou, ale ta mu vymezila mantinely a bylo po srandě, tohle ovšem Leonek neumí a musí se tohle všechno učit, včera  za mou přišel dokonce se pomazlit a chtěl, abych jej vzala na klin, to bylo poprve, jeho oči říkaly,  to myslíš vážně, to u nás zůstane na trvalo?  Dnes to bylo už o něco lepší ze strany Leonka, začal si s Enzem víc hrát a dokonce docela řádili. Leonek je na Enza velmi opatrný, velmi citlivý . . . . a Enzo, bude to malý diktátor, sebevědomý pes, protože už včera ráno při venčení  štěkl na Leona, aby nekecal s jiným pejskem, protože je tady přeci on ENZO . . . . . . . a tak to všechno pozoruji a vzpomínám na Šmouličku, která nebyla o nic menší torpedo nežli je Enzo . . . . . snad Leonka rozveseli a budou z nich správní parťáci a teď nějaká ta fotečka, společných je zatím po skrovnu a většinou ne moc zdařilých.

. . . posledních 14 dní

12.9.2022 - dnes má Leonek 20 měsíců, posledních 14 dní bylo nejen pro nás, ale taky pro Leona velmi náročných, náhlý odchod té naší milované "postavičky do dějin" nám všem zamotal životem, pořád nám moc chybí, Leonek ji stále v autě postrádá, obsadil její noční pelíšek, asi cítí, že tam byla. . . . . . .  ale život jde dál a my se s tím všichni musíme vyrovnat, sice každý jinak, ale musíme. . . . . . . . .

Leonek těm všem sportům o kterých jsem přemýšlela dává na frak, prostě on není ten pravý sportovní typ,  sice se snaží ale jen někde  a někdy, podle nálady a hlavně podle místa. Sice jsme toho až tak moc nezkoušeli, ale už máme několik sportů se zamítavým postojem trenérů.

 * * Tak například v OB končíme, protože Leonovi něco na cvičáku vadí, a já nevím co, protože stejné cviky poslušnosti cvičí se Šlapanicích bez problémů a na Kostelní zmole má problém, možná protože je tam naprosto sám, nebo protože se s ním Romča přestala muchlat? čert ví co se mu v té maličké makovičce honí, že by mokrá či vysoká tráva? Jediné s čím má problém je aport a trochu box, jinak chůze u nohy, přivolání ze stoje nebo z lehu, polohy , překážka dobré!!!!!! a tak zkusímeod zítra větši skupinu snad to bud lepší a tak na Kostelní zmole, máme předplaceno 5 hodin, když to nebude ono, tak nebude, hlavně že poslouchá a udělá co se po něm chce.

* * Coursing  .  a já myslela, že je to sport pro každého, Leon začal běhat licenci, solové běhy super, a přišly párové a asi moje chyba ve stavbě běhů měl by běžet 1 běh solo a 1 v páru a on nejdřív solo běhy protože nebyl pro pár parťák  . . . . .  a když byl, tak to dopadlo blbě, hodl par´tákem nebyla Šmoulička, na kterou byl zvyklý . . . . . .  a Leon měl dva běhy s ridgebackem, v prvním do něj narazil, doběhl na kopec a zastavil se a vyčůraně počkal až střapec pojede dolu k cíli a běžel za ním, ve druhém udělal totéž a u střapce ještě vrčel na pejsana, což se mi fakt vůbec nelíbilo a Leon to ihned pochopil . . . . . že by si vzal příklad se sobotní rvačky chodˇáka a maliňáka? koukal na to, jak je majitelé nemohli dostat od sebe a taky dostal nápad jit jim pomoci, ještě že moje slovo platí . . . . . . . tak a teď Milan Oliva i Adélka nad ním začali lámat hůl . . . . . zkusí běhat sám, no trénovat budeme, snad je přeci jen lovec . . . . . . třeba jej to přejde . . . . .

* * no a Hoopers, je pomalý a hlavně neproběhne dlouhý tunel, běhá bez zájmu . . . . . . běhá dobře jen v hale . . . .

* *  a závěrem jsou tu ještě  výstavy, ale zrovna ty nejsou moje hoby,  přesto jsem Leona přihlásila na NV Olomouc , kde dostala V1 CAC,  převedl se pěkně, rozhodčímu se sice líbil,ale  NV nedostal. . . . .  tak při nejhorším budeme jezdit po výstavách, abychom splnili alespoň nějakého šampiona a aby se trochu vyrovnal těm naši peruánům a vlastně hlavně Blackymu, protože mu tak všichni ale všichni říkají, že by si co života přinesl něco z něj?