Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.



Vycházkujeme, trénujeme a vlastně děláme . . . . .

 . . . . děláme všechno a pořád, aby se nám tady na světě líbilo,  máme málo kamarádů i přátel,  . . . to asi proto, že stárneme a stárneme všichni nejen pejskové.  Ráno si děláme procházku,  která  nám dříve  trvala 20 minut, dnes přesně  ta stejná cesta 40 minut, jdeme pomalu, nikam nespěcháme, co chvíli se zastavíme, aby si mohli očuchat chodník, trávu, nějaký ten plůtek, občas nějaký ten piškotek  či nějakou granulku nebo pamlsek jako odměna.  Chodíme ráno stále stejnou cestou už nějakých těch 14, 15 roků, potkáváme stále stejné lidi  spěchající na tramvaj, či do práce, sledujeme jak se opravují ulice, silnice, mění domy, ale mění se i lidé v nich, často jsem překvapená otázkou, kde že je ten zbytek smečky,  . . . . . . . a překvapení z druhé strany , že už tady s námi nejsou.  . . . ale taky se nám poslední dobou stává, že některým lidem vadí a hodně vadí, že jdeme okolo jejich domu, nadávají pejskům, že se venčí, i když po nich opravdu poctivě uklízím, bohužel  těm lidem to nevysvětlím, tak zrovna v úterý ty naše dva staroušky přetáhl pán přes plot koštětem, protože se zastavili a koukali na něj a co s tím, babo raď . . . bohužel i takový je život. . . ale odpoledne  či v podvečer jdeme se staroušky trochu jinou cestou, pak jdou domů a my se Šmouličkou si uděláme ještě další vycházku, pocvičíme, potrénujeme,  hrajeme si a je nám spolu moc dobře. . . .. . . .  i když nám občas chybí společnost,  hlavně Šmouličce, chybí pohyb, běhání s pejsky, a tak občas , když jdeme na ostrov na Hoopers, běhá s pejsky , nutí je, aby s ní běhali . .  Hoopers je pohybový sport pro naši Šmouličku, nemáme v něm žádné ambice, jen aby si Šmoulička zaběhala, protože další dva sporty, které dělá jsou  klidné, obedience i nosework náročně na soustředění . . . . Dnes jsme si byly se Šmouličkou pocvičit ve Šlapanicích,  . . .a Šmoulička cvičila, i když byl hodně silný vítr, a ona výkyvy počasí hodně trpí, nechci to zakřiknout, ale vidím u Šmouličky veliký posun , i když je to pro ni hodně náročně po psychické stránce přesto cvičí, snaží se, no a snažím se i já . . . .  motivovat ji přivést na jiné myšlenky . . . . . . no a daří se

 

 

 

30 let svobody . . . . . . . . zamyšlení

17.11.2019 Brno)  . . . . . . .  dnes v podvečer okolo páté jsem vyšla s pejsky na menší tak hodinovou vycházku ulicemi naší čtvrti.  Byl klid, ulice prázdné , když jsem si uvědomila zvonění kostelních zvonů, které  trvalo  dlouho. Napadlo mě, zda zo není z důvodu dnešního 30-tého výročí . . . . .  a tak jsem se i v myšlenkách vrátila zpět . . . .  jak to bylo právě před 30-ti lety? 17-tý listopad roku 1989 -  na Svobodné Evropě hlásili zprávy, hlavně co se právě děje v Praze, byly to silné události. V pondělí sem šla s maličkou trikolorou do práce s očekáváním, co  ti ostatní. . . . s manželem jsme celé  dění sledovali  prostřednictvím Svobodně Evropy, jako obvykle jsem se moc nevyjadřovala, strach a nedůvěra k okolí, špatné zkušenosti.. . . . . . . . a přišla sobota 26. listopad, jeli jsme na kanonizaci sv. Anežky.  V Praze to vřelo, odpoledne jsme samozřejmě s manželem šli na  demonstraci na Letnou, a v Praze samozřejmě  u příbuzných přespali a znovu jsme skončili na Letné. Bylo to úžasné. . . . . . konečně přišla svoboda a já naiva si myslela, že všichni se budou snažit, aby naše země opravdu vzkvétala, a na vzkvétala ale do kapes jen některých. Bylo to pro mě veliké zklamání . . . . . .  přesto máme svobodu, máme svobodné volby, ale i svoboda - demokracie  má svá pravidla, své mantinely a na to mnoho z těch, co mají plnou pusu svobody jaksi zapomněli, a zapomínají . . . . . . včera plná Letná , mluví tam  Ti co se před 30ti lety teprve narodili, ti kteří neví nic o opravdové nesvobodě,  o tom, když  u zkoušky,  i když umíte, řeknou, že máte smůlu, a jdete si hledat práci . . . . . .  o tom, že vám zruší  trvalé bydliště, dostanete papír opatřený  5-ti korunovým kolkem, že máte zrušené bydliště v Československé republice a máte smůlu, prostě neexistujete . . . . .  vašim dětem  nechtějí v porodnici vystavit rodný list, protože vy vlastně neexistujete . . . . . . . . .najednou jsou tu děti a vy máte strach, ne o sebe ale o ně,  . . . . . . . . . čas to pomalu vyřešil a v tom přišel 17-tý listopad a ten strach přišel znovu a přicházel dlouho, a přichází občas znovu  ti na Letné mluví stále o ohrožené demokracii, jen pořad jaksi neříkají jak a v čem je ohrožená,  hájí ten svůj názor a nechtějí slyšet ten můj názor, nechtějí o něm diskutovat, a já začínám mít znovu strach, nechci znovu jen tiše nosit ten svůj kousek trikolory a ten svůj názor za něj schovávat. . . . . . . . .  ne nechci nesvobodu, chci mít svůj názor  chci o něm diskutovat, nepotřebuji za něj bojovat, protože je svoboda . . . . . . . .

 . . . a stejně je mi s nimi nejlíp, s nimi jsem opravdu svobodná, s nimi jsem už mnoho a mnoho let opravdu šťastná

 

 

Naše psí lásky . . .

(28.10.2019)

* Jak jinak je nazvat, ty naše 3 nahulky než naše lásky.  . . . . minulý týden Blacky si užíval výletu, protože Šmoulička hárá . . no a protože hárá tak chodí na vycházky na vodítku, protože zrovna teď se jí líbí úplně všichni pejskové a za všemi by chtěla, chodíme naprosto jinými cestami nežli chodí Blacky, abychom jej přeci jen nedráždili, včera jsme jeli na Ostrov k řece Svitavě, dopoledne byla mlha  okolo řeky ani noha, tak Šmoulička užívala běhání a čmuchání, když jsme se vracely už se mlha rozpývala a začalo se jasnit, byl z toho  krásný podzimní den

* To hárání Šmouličky těžce nese Blacky, kterému věkem přichází nová "míza" a rozhodl se, že všechny  ale úplně  všechny fenky jsou jeho, takže musel na vodítko, a to je pro něj tragédie, táhne, cuká, snaží se dostat na svobodu a já ne a ne povolit, kousek cesty jej sice pouštím,  jak jednou nepřiběhne na povel, tak je zpět na vodítku, a proč na vodítku . . . . no, protože jeden den milý týden  běžel jako obvykle na roh, ale zapomněl zastavit a vzal to přes silnici, která je poměrně hodně frekventovaná,  za fenkou, která tam zrovna procházela. Když mě uviděl, rozhodl se vrátit, ale to zrovna jelo jedno auto za druhým a Blacky měl obrovské štěstí, že jej jedno uvidělo a přibrzdilo . . . . jinak tu už nebyl a tak přišlo na řadu vodítko, účinný výchovný prostředek

* . . . . .  a co čert nechtěl do toho se nám Cuzko  roznemohla, ve čtvrtek, v pátek na veterině, v sobotu jak by smet, nežere, pokašlává,  mraky injekcí - ATB, vitaminy, něco proti bolesti, a pořád nic, Cuzko jeden den žere a druhý zase nic, má chuť, jen nemá odvahu to sníst, polknout . . . . . .,chce chodit ven na vycházky, piškotky to jediné jí chutná,  pak nějakou tekutou výživu taky si dá, jenže z toho nějak nepřibere, protože hodně zhubla,  tak snad nám něco přeci jen pomůže . . . . . 

 . . . . . nějaká ta fotka jako vzpomínka na pohodové včerejší dopoledne okolo řeky Svitavy

Číst dál...

Vycházka U křivé borovice Brno Žebětín

 (víkend 9-10.11.2019). . . a tento víkend jsme trávili docela zajímavě  - v sobotu bylo hodně nevlídno, se Šmouličkou jsme přeci jen jely do Šlapanic na cvičák, je to pro Šmouličku nutné, už 3 týdny jsme nebyly ani kouknout, Šmoulička totiž hárala a tak aby nedělala problém přítomným pejskům . . . a tak  konečně trochu jsme pocvičili, Šmouličku to docela bavilo, taky něco pohledaly a jely domu, odpoledne  s pejsky na vycházku do parku, a to byla už tma objevilo se tam několik lampionů asi si potřebovali posvítit . . . . . . .

. . . a dnes v neděli to už bylo počasí mnohem lepší jsme si s Isulkou ,  Meggynkou a jejich paničkami udělaly úžasnou procházku od Křivé borovice okolo hájenky přes Sv. Huberta,  studánku z Pohádky máje a rozhledu  zpět ke křivé borovici.Cestou jsme potkávaly mnoho běžců, lidí s pejsky jsoucích na nějakou vycházku , my nikam nespěchaly, pejsci okolo nás pobíhali,  tak jen povídaly  a zkoumaly kam dál bychom ještě zašly. Pejsci vylezli na obrovskou hromadu nařezané kulatiny , taky jsme všichni včetně Šmouličky koukali z rozhledny na brněnskou přehradu. rozhledna je postavená spíš jako myslivecký posed, žebřík je hodně strmý a tak jsem Šmouličku na posledních šprušlích trochu postčila, . . . . .  no ale horší to bylo dolu, ještě, že měla postroj a já vodítko a tak s úžasnou pomocí Danušky jsme Šmoulu dostaly dolu . . . . Šmoula to přijala jako by se takto spouštěla několikrát denně. . . .  a nakonec jsme zašly do jedné restaurace na malý obídek a směr nádraží a domů . . . .  byl to krásný den a milé kamarádky díky za něj, doma na náš už čekali naši psí staroušci Blacky a Cuzko a moc nás vítali, Šmoula to vzala fofrem na svůj pelíšek a  spala jako zabitá . . . . .

 

Burza ptactva v Kroměříži * 20.10.2019

. . .  a další víken je tu. Původně jsem měla jet s pejsky na prodloužený víkend do Zálesí  (u Javoníku), ale zjistila jsem, že právě v tomto termínu má náš vnouček Kryštof 14-ré narozeniny, a tím i velká oslava, to mu nemůžu udělat, abych chyběla, a posunout o týden, když den narozenin je právě v sobotu  . . .to ne . . . a tak jsme změnila plány, a možná to bylo i dobře, protože  do toho začala naše Šmoulička hárat.  . . . . . . nu a tak minulý týden poslední tréninky a te´d na 14 dní menší pauza,  . . . 
* V pátek 18.10.2019 jsme daly ještě Veverské Knínice, ZD s noseworkem, Šmoula hledání dala super překvapivě i s kočkou, kterou chtěla prohnat,  ale hledání a následná odměna byly přeci jen TOP.
* V sobotu jsme oslavovali Kryštůfkovy 14-tiny,  v jedné z Brněnských restaurací . . .
* nu a dnes tj. v neděli jsme s manželem vyjeli do Kroměříže na burzu okrasného ptactva a všeho, co je s tím spojené. a protože, jak jsem psala, Šmoulička hárá, tak tedy jel s námi náš veterán Blacky, a byl to pro něj super zážitek, tolik pachů,  tolik ptáků, tolik různého zboží - proutěné košíky, krmení pro rybky, pro ptáčky, nějaké oblečení, kabelky, kožené zboží,  hřbitovní věnečky , chryzantémy na dušičky v různých barvách, no opravdu všechno, co si jen dovedete představit a dokonce i slepice a paní jich měla několik přepravek a plných, asi moc nešly na odbyt, a tak mi je nabízela s 30-ti % slevou, i když jsem jen fotila a o slepice nejevila zájem.  K tomu podzimní den jak vymalovaný, sice cestou do Kroměříže byla slušná mlha, měla jsem oči na stopkách protože jsem trochu jako obvykle spěchala, ale u Kroměžíže se mlha rozplynula a paráda . . . . . . .  Blacky si to užíval, nu a pár foteček

Číst dál...