Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.



Co prožil Leon první týden v naší rodině v nové zemi?

(27.4.2021) Den po příletu Leon si užíval nového domova, snažil se kamarádit še Šmouličku, moc se mu to nedřilo, tedy lépe vůbec se mu to nedařilo.  Nu a přišla středa, vztahy se Šmouličkou pořád na bodu mrazu, odpoledne první velké znamování, jel s nám tj. se Šmouličkou, s Laylou a její paničkou a taky se mnou na první noseworkový trénink jako divák, moc se mu v tom ZD líbilo, mnoho obrovských aut, taky nějaká kočka a taky chlupatá Layla, a tady si s ním poprve Šmoulička hrála a to jen proto, že žárlila - hra s klacíky, nu a už v autě spal jako zabitý, po večeří hned usnul. . . .  a přešel čtvrtek, ráno první malá vycházka na ulici,  . . . a tam tedy bylo věcí, nestačil se divit, občas i nějaká rána, ale to Leona nerozházelo, jen se na chvili zamyslel, a kráčel dál za svým. Odpoledne opět cesta na cvičení a tentokráto to bylo úplně jiné, jeli jsme na OB. a Leonek poprve cvičil, paní cvičitelka mu házela aportky a taky piškotky a bylo moc fajn, to první proto, aby se naučil víc hrát a to druhé, aby si dobře zapamatoval svoje jméno, aby se stalo jeho nedílnou součástí. Místo takového hraní by se raději honil s kým koliv, určitě by to byla větší legrace. V pátek se nedělo téměř nic, a přišla sobota a odpoledne první seznámení s malým kloučkem Alankem, tak si hráli na honěnou, oběma se to moc líbilo, a taky se tam sešlo hodně lidí, tolik jich ještě něviděl, však tak večer padl jak zabitý a spal až do rána, kdy jej panička jako každý den vzbudila. V neděli jsme udělali velikou výpravu na náš cvičák ve Šlapanicích,  . .  a tam to bylo fakt veliké, mnoho a mnoho chlupáčků hlavně štěňátek, sice trošku starších, ale hrálo by se s ními jéjej. . . . .  a nejlepší bylo odpoledne, kde se jel Leonek představit své kamarádce Tequille do Moravan,  je sice o něco starší, ale řádili spolu jak černá ruka a k tomuto řádění se konečně přidala i Šmoulička, která se s nimi honila a honila, nakonec dělala i hlouposti s Leonkem, večer opět těžká únava.  . . . . nu a pondělí dlouhá cesta autem na Česko-Slovenské hranice, kam si pániček jel pro ptáčka . . takový maličký ptáček a tak dlouhá cesta. Bohužel cestou zpět se udělalo Leonkovi špatně a všechny granule z ranní snídaně byly na pelíšku, na štěstí to neodneslo auto, to by pánik trochu řádil.  a tak k obědu i k večeři  bylo zase maso, prostě ty granule ty tedy moc ne. . . . . byl to tedy fakt náročný týden, tak za týden zase něco zajímavého . . . . .

 

Splnil se mi dávný sen * přiletěl xoloitzuintle standard

Xolomania Simon alias Leon * xoloinzintle standard - představitel tohoto plemene v časopise Svět psů 9/1999 byl právě ten, který mě přivedl k chovu nahých psů. Mohutný dominatní úžasný a já se rozhodla, že právě takového chci, jenže chyba lávky, takový krasavec nikde nebyl, něco málo jen ve Francii. a tak jsme  zkusili podobné a čivavičky jsme postupně vyměnili za peruány, ano byli to naše mnoha leté lásky, chováme je víc nežli  20 roků, přinesli nám mnoha krásného,  . . . . .  jak šla doba tak postupně odcházeli a zůstala jen Šmoulička a tak jsme se rozhodli pro změnu plemene . . . .
Dne 19.4.2021 přiletěl z daleké domoviny a po dlouhých peripetiích na letišti, kdy na celnici vypadl systém a pod., konečne  před 19-tou hodinou, přijel k nám domu.  Celá doba přepravy trvala téměř 20 hodin. ale stálo to za to, hned jak jsme jej uviděli v Praze na letištní veterině, byl úžasný s ničím a nikým žádný problém, i pan veterinář byl velmi překvapen. Cesta domu naprosto v pohodě jen jednu chvilku se začal vrtět, lést po mě, a tak jsme zastavily, Leon na vodítku přešel na trávník, kde opravdu chviličku čuchal a pak se vyčůral, což bylo pro nás veliké překvapení,, po příjezdu do našeho domu, kde jej už čekal pániček a Kryštof, se velice rychle zorientoval,   Kryštůfek si s ním začal hrát a lonit za aportkem, když Kryštof s Míšou, která mě na cestě pro Leona doprovázela a vlastně nás vezla, odjeli, Leon se chtěl seznámi se Šmouličkou, ale té se to moc nelíbilo, hlídala si svůj pelíšek , trochu vrčela na malého vetřelce a tak vetřelec dostal svůj pelíšek vedle mého křesla , kde krásně spinkal do půl noci a  pak dospal noc ve svém pelíšku.  Ráno se ozval, že půjde čůrat, a taky , venku, a pokouší se kamarádat se Šmouličkou,  . . . . a ta pořád sice vrčí, ale už si jej očuhcla a dala mu pusinku . . . . . takže nastal trochu pokrok, ona naše Šmoulička je taková trochu zvláštní, řekla bych, že je to tak trochu psí autista a tam kontakt trvá přeci jen dýl. . . . . foto právě toho co mi učaroval

 

 

 

 

 

. . nevěřím, že pes se musí vylítat! . ., že by nový pohled na psa?

 (15.4.2021). . . . když se někde objeví   „ . . . vyběhání psa v lese“  , honění zvěře apod. tak se k tomu vyjadřuji se slovy, že nechápu proč se musí pes vyběhat, za což považuji, že pes lítá všude možně jak smyslu zbavený, nikdo jej nevolá a nikdo jej v té chvíli nepotřebuje a on dělá paseku. Zatím mi nikdo to moje „PROČ“  nevysvětlil. Ano, doplňuji k tomu, že jsem ještě před nedávnem měla smečku a poměrně velkou  čítající 6 jedinců neslužebního primitivního  plemene, chalupu na vysočině, kde lišky dávají dobrou noc a kde končí všechny cesty a jsou jen lesy a hojnost zvěře.  Moje smečka byla zvládnutá na píš´talku, což považuji za nástroj nejlepšího přivolávání. Běžný život měla smečka téměř uprostřed velkého tedy druhého největšího města v ČR, což nebylo jednoduché. Tak nejdříve to město - chodili na volno, ano vběhli do některého z parků, měli dovoleno, byli rychlí, proto lidé se jich báli, a také proto neustále

Číst dál...

a svátky jara jsou za námi . .

(11.4.2021) tak svátky jara jsou šťastně za námi, i když na počasí to není znát, přesně jako pranostika  *  březen za kamna vlezem * duben ještě tam budem * a taky, že ano, počasí neví co by dřív, první dekáda dubna sice už nesněží,  ale stále teploty pod bodem mrazu a ten severák je tak studený, pak jeden den teploty okolo 20 C, a hned na to opět studený vítr, to asi proto, abychom si moc nezvykali . . . . . . . . . .  v sobotu to zrovna bylo krásně slunečno jsme si vyšly na planýrku a udělaly si velkou vycházku po místech, kde jsme fakt hodně dlouho nebyly. Objevila jsem množství fialek a letos jich kvete fakt hodně a dnes jsme si vyjely po dlouhé době na cvičák ve Šlapanicicíh , bylo tam pár lidiček s pejsany, všichni s nimi nějak pracovali a tak jsme se Šmouličkou taky vyzkoušely  pár novinek pro OB 2, vysílání přes překážku a Šmouličce to docela šlo, hlavně ji tady ty novinky baví a to je to nejdůležitější, měla radost a tak se proběhla i za aporty a běhala na stoly a pod., jenže zase byla velká zima, i když ve Šlapkách na cvičáku moc málo fouká na rozdíl od kdekoliv jinde.  Tohle jen abyste věděli , že i této šílené době něco děláme, kromě toho, že vždycky v úterý máme noseworkové dopoledne a ve středu chodíme na vycházku a našich maličkým Alánkem.. . . . . . . . a taky nějaká fotka, třeba  jedna ze včera a právě fialková stráň

Číst dál...