Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.



Jaký byl ten rok 2019?

Taková malá bilance jen toho mála úspěšného z právě odešlého roku 2019, který byl rokem pro naši rodinu velmi smutným a bolestným hned od samého začátku, i když přeci jedna radostná událost přišla v měsíci březnu a to narození malého milovaného tvorečka, který alespoň trochu zastínil všechno to smutné a bolestné.

Další příjemnou události byla zkouška OB-1 naší Šmouličky na velmi dobrou, sice "pokazila" co mohla, přesto jsem byla ráda, že všechno zvládla.  . . . . . . . krátce na to  následovala další smutná události, kterou byl odchod naší milované Limy . . . . . . . . .aby se smutky tohoto roku trochu zmírnily, Šmoulička se moc snažila a složila zkoušku z noseworku NW-D2 , kterou má jen několik pejsků z celé republiky. . . . . . . . . . . .prázdniny nepřinesly nic pozitivního jen, jsem se ujistila, že počasí, teplotní  a tlakové výkyvy, naše Šmoulička vnímá a to velmi intenzivně i několik hodin dopředu, . . . . je to takový náš malý barometr. . . . . . . podzim se svojí stabilitou počasí je dobrý pro všechny aktivity Šmouličky, i když se nám moc nedařilo - další zkoušku OB-1 nesložila, i když známky za složené cviky měla hodně a hodně vysoké, bohužel byly prokvetlé 4-mi nulami, kdy měla i jiné starosti  . . . . . ..koncem října se odhalilo závažné onemocnění naší milované Cuzko, které na štěstí postupuje dost pomalu a Cuzko tu s nám stále je  a my uděláme všechno  proto, aby tu byla s námi co nejdéle.  . . . . . . . . koncem listopadu se nám nepodařila složit zkouška nejvyšší a to NW-D3, byla jsem z toho hodně smutná, i když jak znám svého psa, jsem musela vědět, že tento den není její . . . . . .  no, stalo se . . . . . .  a měsíc prosinec, patřil opět  k těm dost smutným . . . . . . . . . a konečně přisly vánoce a vše je snad na lepší cestě ke šťastnějšímu roku 2020. . . . . . .    tak uvidíme, co nám přinese dobrého . . . . . .

Vážení návštěvníci našich stránek,

přejeme Vám, Vašim blízkým i Vašim čtyřnohým kamarádům

 . . . . . . dlouho jsme se Vám neozvali. Ne,  že bychom nic nedělali, ale najednou toho bylo nějak moc, vznikl před vánoční shon.  Věříme, že čas se zklidní a opět vás budeme se Šmouličkou informovat o všem do děláme mezi svátky a počátkem nového roku 2020, jak se daří našim stařečkům Blackymu a Cuzko  . . . . . . . . . a to všechno budeme psát do sekce AKTIVITY  . . . . . . . tak krásný advent

Vycházkujeme, trénujeme a vlastně děláme . . . . .

 . . . . děláme všechno a pořád, aby se nám tady na světě líbilo,  máme málo kamarádů i přátel,  . . . to asi proto, že stárneme a stárneme všichni nejen pejskové.  Ráno si děláme procházku,  která  nám dříve  trvala 20 minut, dnes přesně  ta stejná cesta 40 minut, jdeme pomalu, nikam nespěcháme, co chvíli se zastavíme, aby si mohli očuchat chodník, trávu, nějaký ten plůtek, občas nějaký ten piškotek  či nějakou granulku nebo pamlsek jako odměna.  Chodíme ráno stále stejnou cestou už nějakých těch 14, 15 roků, potkáváme stále stejné lidi  spěchající na tramvaj, či do práce, sledujeme jak se opravují ulice, silnice, mění domy, ale mění se i lidé v nich, často jsem překvapená otázkou, kde že je ten zbytek smečky,  . . . . . . . a překvapení z druhé strany , že už tady s námi nejsou.  . . . ale taky se nám poslední dobou stává, že některým lidem vadí a hodně vadí, že jdeme okolo jejich domu, nadávají pejskům, že se venčí, i když po nich opravdu poctivě uklízím, bohužel  těm lidem to nevysvětlím, tak zrovna v úterý ty naše dva staroušky přetáhl pán přes plot koštětem, protože se zastavili a koukali na něj a co s tím, babo raď . . . bohužel i takový je život. . . ale odpoledne  či v podvečer jdeme se staroušky trochu jinou cestou, pak jdou domů a my se Šmouličkou si uděláme ještě další vycházku, pocvičíme, potrénujeme,  hrajeme si a je nám spolu moc dobře. . . .. . . .  i když nám občas chybí společnost,  hlavně Šmouličce, chybí pohyb, běhání s pejsky, a tak občas , když jdeme na ostrov na Hoopers, běhá s pejsky , nutí je, aby s ní běhali . .  Hoopers je pohybový sport pro naši Šmouličku, nemáme v něm žádné ambice, jen aby si Šmoulička zaběhala, protože další dva sporty, které dělá jsou  klidné, obedience i nosework náročně na soustředění . . . . Dnes jsme si byly se Šmouličkou pocvičit ve Šlapanicích,  . . .a Šmoulička cvičila, i když byl hodně silný vítr, a ona výkyvy počasí hodně trpí, nechci to zakřiknout, ale vidím u Šmouličky veliký posun , i když je to pro ni hodně náročně po psychické stránce přesto cvičí, snaží se, no a snažím se i já . . . .  motivovat ji přivést na jiné myšlenky . . . . . . no a daří se

 

 

 

Zkouška NW - D3 - nesplněna

29.11.2019 - nebyl náš šťastný den, na straně druhé jaké by to byly zkoušky, kdyby se dělaly bez ztráty květinky, jedna dvě . . . . . . . . .   a tak jsme se Šmouličkou  ráno něco po 8 hodině vyjely směr Veverské Knínice, abychom si vyzkoušely jak se nelehce dělá další - vyšší  noseworková zkouška, přijely jsme poslední, kromě paní rozhodčí tam už všichni byli, měly jsme sice ještě dost času, ale mohly tam být i dřív, kdybych místo samé opět nehledala, vůbec mě nenapadlo, že sraz byl v místě, kde jsme už několikrát trénovali . Rozhoučí Julka šla s pomocníky založit vzorky do terénu, aby se napachovaly, a pak připravovali rozlišovačky - to jsou vlastně 3 řady,  vždy10 předmětů ve kterých je ukrytý vzorek podle obtížnosti zkoušky jeden dva čí více.  Na řady jsme byli 3 týmy - jeden na D-z, druhý na D-1 a my se Šmouličkou na D-3, zde je zkouška nejtěžší, na jeden průchod musí pes označit všechny ukryté vzorky , mimo vzorků je v předmětech či rukách i jídlo, pamlsky a jiné rušivky pro zmatení psa. pejsci nižší zkoušky udělaly s přehledem, se Šmouličkou jsme šly poslední na první řadu - ruče a dále jsme se nedostaly,  10 rukou a v nich cokoliv i vzorky, ale nemusí tam být, řada může být prázdná,   tj bez vzorků  . . a to na jeden průchod, dlouho jsem se ujišťovala, že jde o pokus, protože zkoušku D-3 má v ČR složenu pouze 1 tým, tak by to úžasné štěstí, trénovaly jsme opravdu hodně, bohužel  hned při posazení Šmouličky   při přípravě mě zaskočilo, že jsem nesměla mít u sebe pamlsky, ne že bych je použila, prostě  nic v kapsách. Ne, že bych se s tímto na zkouškách z výkonu nesetkala, ale tady jsem s tím nepočítala.  Byla jsem dost rozhodzená, tak jsem Šmouličce při hledání - při průchodu moc nepomohla a Šmoulička nežli naskočila první vzorek (pomeranč) hned ve třetí ruce neoznačila, víc sice čichla a ukázala až ten druhý vzorek,  rušivky nic, a došlo na slova Aničky . . . . . . . . . .  stalo se přesně to,  na co mě upozorňovala i Julka, Šmoula čím rychleji vzorek najde tím si míń věří, přejde jej hledá dál a pak se k původnímu vzorku vrátí, bohužel tady to nejde . . . . .  a bylo po zkoušce, rozhodčí se mě na konci řady zeptala, zda je tam ještě nějaký další vzorek kromě označeného, a já řekla, že asi ne protože jej Šmoulička neoznačila.  . . . . . . a bylo vymalováno . . . . .

jedna starší - Šmoula při práci z r. 2018

 

30 let svobody . . . . . . . . zamyšlení

17.11.2019 Brno)  . . . . . . .  dnes v podvečer okolo páté jsem vyšla s pejsky na menší tak hodinovou vycházku ulicemi naší čtvrti.  Byl klid, ulice prázdné , když jsem si uvědomila zvonění kostelních zvonů, které  trvalo  dlouho. Napadlo mě, zda zo není z důvodu dnešního 30-tého výročí . . . . .  a tak jsem se i v myšlenkách vrátila zpět . . . .  jak to bylo právě před 30-ti lety? 17-tý listopad roku 1989 -  na Svobodné Evropě hlásili zprávy, hlavně co se právě děje v Praze, byly to silné události. V pondělí sem šla s maličkou trikolorou do práce s očekáváním, co  ti ostatní. . . . s manželem jsme celé  dění sledovali  prostřednictvím Svobodně Evropy, jako obvykle jsem se moc nevyjadřovala, strach a nedůvěra k okolí, špatné zkušenosti.. . . . . . . . a přišla sobota 26. listopad, jeli jsme na kanonizaci sv. Anežky.  V Praze to vřelo, odpoledne jsme samozřejmě s manželem šli na  demonstraci na Letnou, a v Praze samozřejmě  u příbuzných přespali a znovu jsme skončili na Letné. Bylo to úžasné. . . . . . konečně přišla svoboda a já naiva si myslela, že všichni se budou snažit, aby naše země opravdu vzkvétala, a na vzkvétala ale do kapes jen některých. Bylo to pro mě veliké zklamání . . . . . .  přesto máme svobodu, máme svobodné volby, ale i svoboda - demokracie  má svá pravidla, své mantinely a na to mnoho z těch, co mají plnou pusu svobody jaksi zapomněli, a zapomínají . . . . . . včera plná Letná , mluví tam  Ti co se před 30ti lety teprve narodili, ti kteří neví nic o opravdové nesvobodě,  o tom, když  u zkoušky,  i když umíte, řeknou, že máte smůlu, a jdete si hledat práci . . . . . .  o tom, že vám zruší  trvalé bydliště, dostanete papír opatřený  5-ti korunovým kolkem, že máte zrušené bydliště v Československé republice a máte smůlu, prostě neexistujete . . . . .  vašim dětem  nechtějí v porodnici vystavit rodný list, protože vy vlastně neexistujete . . . . . . . . .najednou jsou tu děti a vy máte strach, ne o sebe ale o ně,  . . . . . . . . . čas to pomalu vyřešil a v tom přišel 17-tý listopad a ten strach přišel znovu a přicházel dlouho, a přichází občas znovu  ti na Letné mluví stále o ohrožené demokracii, jen pořad jaksi neříkají jak a v čem je ohrožená,  hájí ten svůj názor a nechtějí slyšet ten můj názor, nechtějí o něm diskutovat, a já začínám mít znovu strach, nechci znovu jen tiše nosit ten svůj kousek trikolory a ten svůj názor za něj schovávat. . . . . . . . .  ne nechci nesvobodu, chci mít svůj názor  chci o něm diskutovat, nepotřebuji za něj bojovat, protože je svoboda . . . . . . . .

 . . . a stejně je mi s nimi nejlíp, s nimi jsem opravdu svobodná, s nimi jsem už mnoho a mnoho let opravdu šťastná