Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.



Jak zasáhla a ovlivnila chov peruánského naháče naše chovatelská stanice

Naše chs odchovala zatím 10 vrhů a to vrh A, B, B, C, D , E , F, G, H, I,  J.  (2003 – 2014)

10 vrhů – 58 štěňátek

42 nahačů - 21 HA pejsků + 21 HA fenek

16 osrstěných - 10 COA pejsků + 6 COA fenek

ÚMRTÍ  + VADY ŠTĚŇAT:

2 HA štěňata zemřela do 10 dnů po porodu na rozštěp patra,

l HA štěně se narodilo mrtvé do 22 hodin po porodu,

1 HA štěně bylo uspáno veterinářem pro vývojovou vadu.

1 COA štěně ušlapala matka

9 štěňat operováno na  pupeční kýlu do 8 týdnů věku.

7 COA a 3 HA nemají stojící ucho

1 HA fenka odstranění paspárku

2 HA štěňata deformace boltce

2 fenky nedorostly výšky nad 50 cm. (HA + COA)

V současné době nežije 5 odchovů z důvodu nemoci nebo úrazu. 

V chovu ke  třem našim různým matkám jsme využili 6 různých otců, pouze ve dvou případech byli  rodičovské páry příbuzné. V 9 vrzích je vždy jeden z rodičů přímý import z Peru.

Všechny rodičovské páry mají vyšetření na dědičné oční vady,

zvířata žijící v naší chs mají také vyšetřené srdce,  štítnou žlázu, ledviny,dělány jaterní testy, DKK, DNA profil. Některá vyšetření jsou dělána opakovaně.

Z námi odchovaných štěňátek bylo uchovněno:

20 odchovů – z toho přímo do chovu zasáhlo:  

5 žijících v ČR, 

5 žijících v zahraničí.

Významně úspěšných na výstavách bylo 19 odchovů žijících jak v ČR tak v zahraniční.

Sportovně úspěšné naše odchovy, které zasáhly do mnoha oblastí sportovní kynologie jsou:

AMATTE, BLACKY, CINIE (Cuzko), FABIO, GITTA (Gorinka), GASTON, HENRY, HANNAH (Butty), IRMA (Salma), JANNET (Šmoulinka). JOHANE

Mnozí  mají zkoušky ve sportovní kynologii, agility, coursingu, obedience, zabývajcí se záchranařinou, canisterapií apod.

Jsme šťastni, že jsme našli takové majitele, kteří si námi odchovaná štěňátka nachovají po celou dobu jejich života. Děkujeme !

Nevíme, kde se nachází pouze tito: Anette, Berenika, Clotty, a Franzi.

Proč příbuzenská plemenitba NE !

30.11.2011 - 18:33:37

 

Při příbuzenské plemenitbě se stále častěji potkávají stejné geny, ochrana poskytnutá heterozygotností se vytrácí. V případě, že dědičná choroba má recesivní založení, stačí, aby jeden gen byl dominantní a choroba se u jedince neprojeví. Jestliže však dochází k frekvenci defektních genů v populaci, zvyšuje se počet postižených zvířat a dochází ke snížení životaschopnosti plemene.

Úbytek genů je způsoben i tím, že je v chovu psů využíváno velmi malého počtu samců. S příbuzenskou plemenitbou se současně zvyšuje procento homozygotních zvířat, a tím zákonitě roste procento postižených jedinců. Proto je nutné, zvláště u plemen s vyšším stupněm příbuznosti, jít cestou plánovaného chovu, který bude mít za cíl zlepšení genetické variability (pestrosti) plemene.

Číst dál...

KRYPTORCHISMUS

12.03.2011 - 17:38:56

 

Stalo se vám, že jste si koupili pejska ( štěňátko) a byli jste upozorněni chovatelem, že mu jedna kulička „cestuje“ nebo že mu nesestoupilo jedno či obě varlátka? Nebo byla v době odběru štěněte obě varlata hmatná a pak se varle tzv. „ztratilo, nebo ztratila“? O co jde, co to znamená pro vás a vašeho pejska se vám budu snažit nyní popsat.

Číst dál...

DNA profil

30.10.2011 - 20:22:19

 

DNA profil je možné využít při výběru vhodných rodičů štěňátek. DŮLEŽITÉ ! ! !

Pes má78 chromozómů, vždy dva tvoří pár, tzn. máme 39 párů chromozómů.

Oba rodiče předávají do svých pohlavních buněk vždy náhodně jen jeden chromozóm, tzn. štěně tak získává 2 x 39 párů chromozómů, vždy jeden od otce a jeden od matky. 

Na chromozómech hodnotíme pouze 10 míst, což tvoří jakýsi průřez stavu všech chromozómů.

Při výběru vhodného páru hledáme takové jedince, jejichž spojením získáme největší množství rozdílných kombinací alel u jejich potomků. Pokud známe DNA profil matky, hledáme otce s maximálně možným rozdílným DNA profilem.

Číst dál...

Falešná laktace u fen

4.8.2010 - 00:00:00

 

Falešná březost, falešná laktace, lactatio falsa, lactatio sine graviditae je stav, který se u zvířat vyskytuje hlavně u fen, méně často u ramlic, prasnic, koček. Do určité míry je to stav fyziologický, přirozený. Je charakterizován příznaky podobnými graviditě, proto název falešná březost. Projevuje se jednak změnami chování (neklid, apatie, agresivita, stranění se nebo naopak zvýšené vyžadování společnosti lidí, naříkání), jednak změnami celkového stavu (nechutenství, zvracení, průjem, zvýšená teplota), jindy pouze změnami lokálními, týkajícími se mléčné žlázy (překrvení, otok, tvorba mléka, zánětlivé změny, následně zatvrdliny tkáně mléčné žlázy). V každém případě jsou veterinární lékaři často žádáni o pomoc s tímto problémem.

Číst dál...