EKLAMPSIE
10.3.2008 - 00:00:00
Eklampsie, též označována jako mléčná horečka, puerperální tetanie, laktační tetanie nebo hypokalcémie je akutní onemocnění laktujících zvířat provázené tonicko-klonickými křečemi a poruchou vědomí, případně úhynem. Eklampsie postihuje feny zejména během prvních 4 týdnů post partum (většinou v době maximální laktace).
Onemocnění se v menší míře vyskytuje i v období březosti (kolek 20 dní před porodem) a řídce i v pozdější fázi laktace. Postižena jsou zejména malá a střední plemena s nadprůměrnou produkcí mléka nebo neklidné feny pečující o vrh s větším počtem štěňat. Na základě prokázaných změn v metabolizmu je za hlavní příčinu eklampsie považována hypokalcémie - tj. snížení hladiny vápníku v krvi pod hranici 1,7 mmol/l. Je však důležité si uvědomit , že se nemusí nutně jednat o celkový deficit vápníku v těle, ale o narušení poměru koncentrace ionizovaného vápníku a vápníku vázaného na proteiny Tato dysbalance může nastat z několika příčin. Na redukci ionizované formy vápníku v extracelulární tekutině se podílí např. alkalóza. Respirační alkalóza je důsledkem procesů spojených s hyperventilací. Velký podíl na vzniku poklesu koncentrace Ca 2+ představuje i výživa březího zvířete. Nadprůměrný přísun vápníku během březosti se může negativně projevit pro porodu. Prostřednictvím negativní vazby dojde k hypofunkci paratyreoidey a pak následně po porodu z důvodu její snížené funkce a zvýšených ztrát mlékem se neudrží normokalcémie. Na poklesu ionizované formy vápníku se mohou podílet i rostlinné fytáty., často obsažené v nevhodných dietách. Počáteční symptomy jsou charakterizovány vyčerpaností zvířete, neklidem, nervozitou (úzkost, dezorientace) a nezájmem o stěňata. K prvním příznakům patří i tření hlavou o zem. Nastupuje žíznivost, hypersalivace, tachypnoe a začínají se projevovat změny v činnosti pohybového aparátu. Ty se prezentují nejprve formou svalového třesu, postupně přecházení v tonické a klonické křeče. Fena není schopna koordinace pohybu, při pokusu o chůzi padá a později není schopna se postavit. V důsledků spazmu svaloviny se objevuje hypertermie na 41 C, mióza a mydriáza, zrychlení pulsu, překrvení sliznice. Neléčené zvíře padá do šoku, má suché a bledé sliznice, dilatované pupily a subnormální teplotu. Smrt nastává v důsledku deprese dýchání, hypertermie a cerebrálního edému. Eklampsie má rychlý průběh !! doba od prvních příznaků k rozvinutí celkového klinického obrazu představuje 15 minut až 12 hodin. Ošetření by mělo být provedeno okamžitě pro rozpoznání hlavních příznaků, nedoporučuje se vyčkávat na potvrzení diagnózy biochemickými výsledky. Základním krokem je intravenózní aplikace vápníku. Použijeme 10% glukonát nebo boroglukonát vápenatý v dávce 100mg/kg ž.hm- Aplikace by měla být v každém případě provedena pomalu za stálé kontroly srdeční činnosti.. Pokud se objeví zvracení, nepravidelný rytmus, fibrilace ? tj. známky rychlé aplikace, předávkování nebo aplikace příliš studeného roztoku je nutno okamžitě léčbu přerušit a pokračovat až po stabilizaci stavu. Pokud nedojde k odpovídající reakci na léčbu, je možné za dodržení všech dříve uvedených náležitostí ihned ošetření opakovat. Po intravenózní aplikaci by měla následovat s. c., i. m. aplikace vápníku nebo aplikace per os k zabránění recidivy. U matek, které dobře reagovaly na léčbu, lze přikládat štěňata za 12 hod. po ošetření , ale jen na pár minut a snažit se je rychle odstavit. Matce je třeba zavést dietu - krmení 1 x denně po 2-3 dny (vynechat mléko, tvaroh), nechat l štěně, ostatní přikládat. Matka musí být sledována i v noci. Doporučuje se provést dočasný odstav štěňat a zajistit umělé krmení mláďat. Rozhodnutí o pokračování výživy štěňat závisí na jejich věku, schopnosti majitele se o ně postarat a reakci feny na léčbu. Při velké hypertermii doporučujeme ledovou nebo alkoholovou vodní koupel. Účinek terapie bývá zřejmý a rychlý. U fen sekundárně postižených i hypoglykémii není reakce na léčbu tak výrazná.. Těm aplikujeme 10-20% glukózu i.v. Prevence není přesně známa. Příznivě působí malý počet štěňat a brzký odstav. Feny u kterých se objevuje eklampsie při každé laktaci, by neměly být do chovného programu dále zařazovány. Je třeba zajistit adekvátní výživu březím a laktujícím fenám. Je nutné vyhnout se krmivům s vysokým obsahem fylátů, kterou obzvláště obsaženy v sóji. Nedodávat preventivně větší množství vápníku během březosti. Vhodný je brzký odstav štěňat. Doporučováno je profylaktické podávání solí vápníku laktujícím fenám během vrcholu laktace v dávce 1-3 g denně, ale pozor na riziko na narušení homeostáze. Další vitaminózní a minerální doplňky se nedoporučují, je vhodnější podávat vyvářenou krmnou dávku nejlépe ve formě kompletních krmiv pro březí a kojící feny. (odb.literatura pro veterináře: Nemoci psa a kočky)