Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích. Nyní se soustředíme na PERUÁNSKÉ NAHÁČE VELKÉ a jejich chov.

. . . starý těžký rok 2020 končí a přichází nový snad lepší rok 2021

 . . . . . . .  nu a máme tu konec roku 2020 a s ním i takové zvláštní bilancování. No a co k tomuto říct a kde začít?  Asi na začátku,  . . . . už počátek roku nevěstil nic dobrého, koncem ledna opustila tento svět Jackie Nort Brun  ve věku 8-let na rakovinu (žila v chs Bamapara ),  v polovině února složila Šmoulička zkoušku NW-U1 a vypadlo, že všechno přeci jen  půjde jako po drátkách, 10.3.2020 jsem podstoupila operaci oka a sítnice odmitla implantát,  vznikl problém, do toho dne 12.3. přešla první vlna Covit-19,  tvrdý „lockdown“, zkusila jsem této doby využít a Šmoulička 30.3.2020 podstoupila kastraci, a opět vznikl problém což u Šmouličky není až tak neobvyklé, rána sice srostla, ale následně se znovu otevřela a trvalo několik týdnů než se vše vrátilo tak jak má, 16. dubna oslavila Cuzko už krásných 15, bohužel 28.dubna pustil tento svět milovaný chlupáček Gaston N.B. opět na rakovinu, nu a to už tu začínalo postupné rozvolňování, polovina května,  náš Blacky oslavil úžasných 16, Šmoulička začinala být v pořádku, sítnice mého levého oka se rozhodla, že se vrátí do normálu a taky jsme začínali pomaličku trénovat a tak jsme mohli všichni počátkem června tj. Šmoulička, Blacky, Cuzko a já jet na už v pořadí 3-ti ročník noseworkového tábora opět k Písku, a vyšlo to úžasně,  v polovině června přibyla k neteři Magdě chlupatá peruánka Tequila ze Slovenska, počátkem července jsme se Šmouličkou absolvovaly příměstský tábor s Aničkou, a pak nějaká ta intenzivka a přišel konec prázdnin,  jihomoravské vinice a svatba, pejsani tedy Blacky a Cuzko si ji moc užívali. Zaří 2020 - začala škola a pak tragický den 9.9.2020, kdy Blackyho opustila šťastná hvězda a pohltila jej řeka Svitava, Cuzko zůstala moc sama a rozhodla se jít jej hledat hned 19. září, pro mě je to stále moc a moc bolestné  . . . . . . .  Šmoulička zůstala poprve úplně sama, bylo to velmi náročné období a do toho znovu pomalu přihází Covit-19, chodím s rouškou, sem tam nějaký trénink, nějaká intenzivka, abychom se dostali mezi lidi.  Šmoulička si zvyká na to, že je jedináček, začíná dělat to, co dělali ti její parťáci, vítá nás, vítá hlavně manžela, dává se od něj hladit, chodí se za ním mazlit. Nezůstává doma, všude jezdí s námi, nutně potřebuje parťáka a je tu opravdu konec tohoto zvláštního těžkého roku.  . . . . . . . . . .
Ať ten příští rok 2021 je lepší, pohodovější, takový ten obyčejný rok, který nám přinese klid, lásku  . . . . . . . .