Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.

Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.

Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard  a  peruánského naháče velkého

. . . . . bude už konec všem těm zdravotním trablům?

V sobotu dne 4.6.2022 jsme měli všichni 3 tj. Leonek, Šmoulička a já odjíždět na tábor do Nové Louky u Písku. Se Šmouličku jsme tam byly už 3 x loni si pániček zlomil nohu a tak jsme museli zůstat doma . . . . a  tak jsme byli nabaleni s tím, že hned v sobotu ráno tedy nejpozději v 10.00 vyrazíme, abychom tam byli nejpozději ve 13.00 jak bylo naplánováno. Naši trenérkou měla být opět Kristýna Dostálková, na kterou jsme se Šmouličku měli smůlu, protože i loni jsme k ni byly přihlášené.  . . . . . . . . .  v sobotu ráno jako obvykle jdu za Šmouličkou podrbat a přinutit vstát, ale Šmoula se nepostavila na zadaní nožky, pro mě naprostý šok, na veterině sice mají pohotovost ale Šmoulička je přeci jen těžší k odnesení do auta, a tak jsem ihned volala synovi, aby mi přijel pomoci, na veterinu k našemu veterináři jsme se dokodrcali těsně před devátou, pani doktorka na ni šla kouknout do auta, prošahala koukla do očí a zjistila, že nejde o příhodu, tak ji syn přenesl na sono, kde se zjistilo, že má plný močový měchýř a jinak žádná anomálie, tak ji hned vzali krev na CRP a taky moč na zjištění o co jde, nu a zjistilo se, že má neskutečně vysoké CRP, což znacilo zánět v těle a v moči infekce, a protože je to všechno nějak propojené tak se stalo, že Šmoulička ochrnula na zadní nožky, paní doktorka si tam Šmouličku nechala na pozorování a hlavně jí zavedla infuzi s antibiotiky a všim potřebným, byla jsem naprosto zoufala, protože Šmoulička je moje mimořádná srdeční záležitost, Šmoulička zůstala na veterině přes noc, pani doktorka udělal ještě rentgen páteře a zjistila, že má dvě plotynky posunuté, ale protože Šmoula má už 10 roků, tak operace nepřichází v úvahu, proto se domluvila s MVDr. Štouračem, se kterým ta klinika úzce spolupracuje, na

akupunktuře, která by mohla částečně tento problém vyřešit.  a tak jsme se synem v neděli ráno převezli Šmouličku k panu doktorovi, který byl obeznámen se stavem , přesto Šmoulu ještě prohlédl.  Nedělal akupunkturu, protože u té se musí cca 20 min stát a to by Šmoula nedala, tak jí vstřikl do 3 míst asi homeopatika, která se postupně vstřebávají, a že se uvidí, další konzultace ve čtvrtek. Ovšem nejdůležitější bylo, aby se Šmoulička mohla sama vyprázdňovat, což se musí min. 1x denně, v neděli večer jsem Šmoulu dovláčela na zahradu  a nutila ji se vymočit, jinak bychom museli v pondělí hned ráno na veterinu , a zadařilo se, to bylo slávy, v pondělí ráno se Šmoulička postavila sama na nohy, i když zavrávorala a hned spadla, byl to úspěch, Šmoula se moc a moc snaží, a protože máme plovoucí podlahu, kde jí klouzají nožky, dostala nejdřív protiskluzové ponožky a taky hned protiskluzové botičky, a tak Šmoulička začína znovu "sama" chodit, musíme sice dělat masáž prstíků, což se jí vůbec nelíbí, ale moc to pomáhá, takže trochu bojujeme. To, že se Šmouličce ulevilo, a že pomalu začíná prožívá nejvíc Leon, ten byl nejšťastnější, že  se vrátila, ten ji nejvíc opečovává, a Šmoulička si to užívá, občas sice zabrble, tak snad už to nejhorší je za námi. původně jsem sice chtěla jet na tábor, ale nakonec jsem celou situaci přehodnotila, hlavně aby Šmoulička byla v pohodě, možná by ten odjezd pomohl hlavně Leonkovi a mě, našemu vztahu, který je těžce nabouraný . . . . . . . ale tak někdy jindy. 

 .  . . . . . . .   v neděli odpoledne                                                                       Dnes ráno . . . . . . . .v obležení Leonka