Co stále dělají kloučci a Enzík už bude mít 7 měsíců

19.2.2023

. . . jak u nás? Čas letí, kluci nám stárnou, Leonek 1x za 14 dní chodí školy pro děti s autismem, zaparkuji auto a Leon vystoupí, hned se žene do školy a po škole chodí, jako by tam patřil, děti jej už znají tak, že jsou 15-ti minutovky v pohodě, v poslední hodině, jsme zkoušeli polohování, chlapeček velice šikovný si na Leonka spolehl, a od tohoto kloučka se to Leonovi až tolik nelíbilo. Uvidíme příště, možná tomu taky přispěli, plné analní žlazky, či nějaký jiný neklid.

V sobotu jsme šli s Leonkem na cvičák do Šlapanice, bylo tam mnoho pejsků, tak okolo 40-ti., Leon z toho byl hodně překvapený, chodíme totiž většinou v neděli, a to je tam pejsků pár max 10. Takže jsme trochu pocvičili i v kolektivu, Leon si zopakoval cviky, a překvapivě měl problém s chůzí bez vodítka a na vodítku mašíroval jako voják, byl to stres z počtu pejsků nebo z majitelky s malinačkou, která jej zvalchovala, když byl maličký právě tady na tomto place? Přesto jsme si zopakovali, co bylo potřeba, a pak se ostatní připravovali na obrany a protože Leonek zatím nemá potřebu dělat revíry, ne že by je neuměl, šli domů, kde nás moc vítal Enzík.

. . a co Enzík? . . ten měl první ofiko trénink hoopers v hale. Byl moc šikovný, a trenérka byla velice překvapená, jak je rychlý, ale pořád byl v hale sám. Na další trénink ve skupině se připravujeme v pondělí . . . . . . . . . . a taky byl Enzík zase ve Vaňkovce socializovat, a tato socializace nedopadla nejlépe, musíme s Enzíkem častěji mezi "lidi", na jezdící schody a pod., ale jen sami dva my. Obchody žádný problém, jen dlažba a ty schody jezdící . . . . a ještě jedna společná ze včerejší vycházky a Enzíček pořád s couračkou