Sporty v novém roce 2018 a ŠMOULINKY šesté narozeniny . . . . . . . . .

Hned 1. ledna 2018 si Šmoulinka šla zaběhat snad po dvou letech coursing,  Milan Oliva pojal trénink na Nový rok velmi slavnostně, zahajovalo se běhání přípitkem. Šmoulinka běžela oba běhy krásně, měla jsem radost . . . . a taky jsme na tréninku potkaly i několik známých, jednou z nich byla Be-Be z chs Xalucha, tahle fenečka si chodí zaběhat pravidelně, no my to možná se Šmoulinkou taky začneme.

V týdnu tréninky nebyly, a tak v neděli jsme se Šmoulinkou zajely k Hradci Králové, kde probíhal noseworkový závod "O krádle urbanů" Počet účastníků byl omezen, v každé kategorii max 9 účastníků.  Šmoula byla přihlášena do nejjednodužší kategorie a to Baroni,  bylo nás devět ve skupinkách po třech. My přijely na místo před polednem, a protože terény byl v původní obrovské slepičárně a ta byla na rozlehlé rovné ploše, kde široko daleko ani stromeček natož les, foukal šílený vítr a zima byla fakt krutá, i když teploměr ukazoval nad nulou, Šmoula byla moc šikovná, super značila a dohledávala noustačem, což byol fakt super a  já se opět ujistila, že zná, že se můžu spolehnout. Každý terén velikosti cca 15m2  měla v čase okolo 1,5 minuty. Dostala krásnou kokardu a spokojeně jsme odjížděly směr Brno.

Doma nás již čekala Lima, Blacky a Cuzko, která radostně běhala z pokoje do pokoje a pohazovala si přitom pyšovou hračku.  No, její radost někdy nezná mezí.

. . . a v týdnu ve středu nás čekal první trénink v OB, protože Šmoulika je přihlášena na nějaké závody, i když se jí vůbec nechce cvičit, jen by běhala a čuchala, tak tentokrát opět cvičila super.

ČTVRTEK 11.01.2018 - ŠMOULINKA slaví  UŽ 6 ROKŮ ! ! ! !
Co k tomu napsat ? Mým velikým přáním je, aby se u Šmoulinky konečně podařilo potlačit tu šílenou alergii ve sliznicích, která se z roztočů rozšířila i na pyly, abych s ní konečně mohla jít všude bez obavy, že se rozkýchá nebo jí poteče "nudle z nosu" a většině přítomných se zvedne žaludek.
I přes tento šílený handicap Šmoulinka složila v minulém roce 3 zkoušky z pachových prací - noseworku, zúčastnily jsme se různých závodů seminářů i táborů, kde Šmoula předvedla, že umí , když chce, že umí hodně, nebýt své velmi zvláštní povahy, kdy se rozhodne, že ne, a stane se až neskutečně tvdošíjná  a  vymyslí nevymyslitelné, aby bylo po jejím, je stejně šikovná jako její máma Cuzko.

Tak milá Šmoulinko, mám pro Tebe připraveno mnoho a mnoho záludnosti a taky mnoho a mnoho krásných čuchání, které Ty tolik miluješ!!!

Trocha zamyšlení k dění svátečnímu i mezi

 . . . . jak ten čas letí ! Před šesti dny byl štědrý den a my slavili vánoce, a ted už bude opět další nový rok 2018. Hned po štědrém dnu jsme právě i s pejsky udělali návštěvu u mého syna právě toho, který do ČR přivezl naše holčinky. Pejsci byli šťastní, že jsou na návštěvě. Chvilku pobíhali okolo sporáku, a taky chvíli okolo stolu, po obědě , když zjistili, že jim vůbec nic nekápne všichni zalehli, jen, když pániček se přesunul na balkon za kouřenou, tak se zvedli, co kdyby se něco dávalo a oni by zrovna chyběli . . . .   Byli šťastní, že jsou ve společnosti svých milovaných své rodiny.
Ve středu 27.12 k nám přišla na chvíli návštěva v Belgie i se dvěma malými dětmi, pejsky jsem k návštěvě pouštěla postupně, návštěvu vítali, byli šťastní, leželi či stáli v kruhu přítomných a nechávali se hladit krmit pamlsky,  nejšťastnější byla ovšem naše stařenka Lima, byla středem pozornosti, poslední jsem pouštěla Šmouličku, proto, že je rychlá, vítací, opravdu všechny přivítala, ale po chvili zjistila, že přítomných je hodně a to zrovna ona na dlouho nemusí i rozhodla se, že se vrátí zpět do pokoje, kde má svůj plech a svůj klid. Vystrčila jazyk několikrát běžela ke mně a ke dveřím pokoje, čímž mi naznačila, že mezi přítomnými nechce být .  . . . a protože tam byly malé děti, tak Šmoula dostala co chtěla a vrátila se do svého poklidu. A právě tady jsem si opět uvědomila, co je to peruán milující  svoji rodinu, že cizí návštěvy až tolik nemusí. Stále víc a víc si uvědomuji ten rozdíl povah mezi Cuzko a její dcerou Šmoulinkou, která svojí povahou je typickým příkladem svého plemene, stráží a miluje jen svoji rodinu. 

Číst dál...

Takové malé vzpomínání jak v tomto roce. . . . přichází rok 2018

Takové malé zamyšlení za rokem 2017, který právě odchází, co nám přinesl pěkného, co nás zamrzelo, co zabolelo
. . . . .  a protože tyto stránky byly vytvořeny pro peruánské naháče a hlavně pro naše odchovy tak začnu právě u nich.
* Smutnou zprávou byl odchod Albiho, pejska z našeho prvního vrhu, měl 14 roků, 
* Příjemnou zprávou byla štěňátka, která se narodila Johance a také štěňátka Jackinky. Všechna zlatíčka se už rozběhla do svých  nových domovů . . Tak hodně štěstí v tom novém roce
A co se  u nás? 
* Tak začnu od té nejstarší od Limy - Flor de Canely Delfino Can, 26.11. 2002 přijela z rodné země do naší rodiny,oslavila již 15 roků v naší rodině,  je stále malý čiloušek, jezdí se mnou a Šmoulinkou na všechny tábory a víkendovky a setkání ,  jen ty nožky nějak nechtějí sloužit a tak jim každý týden paní doktorka pomáhá, masíruje, přidáváme vitamíny a nožky se rozhodnou, že to ještě zkusí,.. . . . .

Číst dál...

Vánoční noseworková tajenka

 Třetí adventní neděle -  rok 2017 jsme zakončili malým hledáním - Anička pro nás  připravila vánoční noseworkovou tajenku, kdy se pod 16-ti hledanými vzorky objevily obrázky k zapsání do křížovky a  vyšla tajenka  . . . . . . . . . hledali jsme v areálu VFU a tajenka  byla opravdu tajemná . Trošku nám to se Šmoulinkou dalo zabrat, byl to takový malý testít na moji paměť, protože otázky do tajenky byly napsány na dveřích „chlívku“ (tj. taková malá zateplená klubovna v areálu VFU v Brně).  A mohli jsme si jen je přečíst a zapamatovat. Na prohledávaném místě byl vzorek skořice s obrázkem s číslem řádku, do které bylo nutné napsat název obrázku, to byl ovšem oříšek pro mě. A tak jsme několikrát navštívily dveře chlívku, ale nakonec jsme to daly.  Šmoulička byla při hledání úžasná, ničím se nedala zmást. 

Tajenka: MÁM NEJLEPŠÍHO PSA

Ano, moje Šmoulinka, ale i ostatní z mé malé smečky jsou ti nejlepší a s nikým bych je nikdy neměnila a nikdy bych je nikomu nedala, i představa svěření na krátký čas je bolestivá.

 Nakonec jsme to zvládli všichni, a pak přišlo vyhlášení naší GEONW akce – to bylo hledání kešek našimi zlatíčky po celých 11 týdnů.  Byla to úžasná akce, a přes zimu nám se Šmoulinkou bude chybět.