Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.

Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.

Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard  a  peruánského naháče velkého



28.1.2018 - opět courisngový trénink

Vánoce se překulily, je už druhá polovina ledna 2018  a tréninky se dostávají do starých kolejí. Ve středu jsme byly již podruhé na tréninku  obedience,  kde se připrapvujeme na zkoušky,  ale hlavně pro Šmoulu to není samostatná práce, je to práce, kdy je tzv. tlačena k poslušnosti, některé cviky jako třeba BOX, kužel, odložení do stoje, sedu,  či přeskok zvládá super, s některými cviky má však problém, ovšem její největší problém je přechod mezi jednotlivými cviky a to stále pilujeme. Šmoulička se urputně brání podřídit se daným pravidlům, a tak někdy je doslova na zabití. No a také nám začaly tréninky Šmoulina milovaného čuchání - noseworku, a přidaly jsme coursing.  právě dnes jsme byly na dalším tréninku a to ve Vranově u Brna.  A bylo to super. v Brně +6 stupňů a o 12 km dál jen +1 a plno sněhu. No pousďte sami !

 27.1.2018 * oslavila naše Limuška Flor de Canela Delfino Can již 15 roků a 6 měsíců. Je stále čilá, šmejdí, co by kde snědla, vítá návštěvy, nutí je, aby si právě jí všimly. Jen ty nožky, ale paní doktorka masíruje každý týden, a nožky zase trošku si dají říct. Snad to bude ještě nějakou dobu aalespoň stejné.

* * * 13.1.2018 - SV KCHN ČR

 

Speciální výstava Klubu chovatelů naháčů ČR

13.ledna 2018 - Brno - hotel Myslivna

CINIE NORT BRUN - tř. veteránů -  V1

                                           rozhodčí : Magdalena  Musial

 

Takové malé vzpomínání jak v tomto roce. . . . přichází rok 2018

Takové malé zamyšlení za rokem 2017, který právě odchází, co nám přinesl pěkného, co nás zamrzelo, co zabolelo
. . . . .  a protože tyto stránky byly vytvořeny pro peruánské naháče a hlavně pro naše odchovy tak začnu právě u nich.
* Smutnou zprávou byl odchod Albiho, pejska z našeho prvního vrhu, měl 14 roků, 
* Příjemnou zprávou byla štěňátka, která se narodila Johance a také štěňátka Jackinky. Všechna zlatíčka se už rozběhla do svých  nových domovů . . Tak hodně štěstí v tom novém roce
A co se  u nás? 
* Tak začnu od té nejstarší od Limy - Flor de Canely Delfino Can, 26.11. 2002 přijela z rodné země do naší rodiny,oslavila již 15 roků v naší rodině,  je stále malý čiloušek, jezdí se mnou a Šmoulinkou na všechny tábory a víkendovky a setkání ,  jen ty nožky nějak nechtějí sloužit a tak jim každý týden paní doktorka pomáhá, masíruje, přidáváme vitamíny a nožky se rozhodnou, že to ještě zkusí,.. . . . .

Číst dál...

Sporty v novém roce 2018 a ŠMOULINKY šesté narozeniny . . . . . . . . .

Hned 1. ledna 2018 si Šmoulinka šla zaběhat snad po dvou letech coursing,  Milan Oliva pojal trénink na Nový rok velmi slavnostně, zahajovalo se běhání přípitkem. Šmoulinka běžela oba běhy krásně, měla jsem radost . . . . a taky jsme na tréninku potkaly i několik známých, jednou z nich byla Be-Be z chs Xalucha, tahle fenečka si chodí zaběhat pravidelně, no my to možná se Šmoulinkou taky začneme.

V týdnu tréninky nebyly, a tak v neděli jsme se Šmoulinkou zajely k Hradci Králové, kde probíhal noseworkový závod "O krádle urbanů" Počet účastníků byl omezen, v každé kategorii max 9 účastníků.  Šmoula byla přihlášena do nejjednodužší kategorie a to Baroni,  bylo nás devět ve skupinkách po třech. My přijely na místo před polednem, a protože terény byl v původní obrovské slepičárně a ta byla na rozlehlé rovné ploše, kde široko daleko ani stromeček natož les, foukal šílený vítr a zima byla fakt krutá, i když teploměr ukazoval nad nulou, Šmoula byla moc šikovná, super značila a dohledávala noustačem, což byol fakt super a  já se opět ujistila, že zná, že se můžu spolehnout. Každý terén velikosti cca 15m2  měla v čase okolo 1,5 minuty. Dostala krásnou kokardu a spokojeně jsme odjížděly směr Brno.

Doma nás již čekala Lima, Blacky a Cuzko, která radostně běhala z pokoje do pokoje a pohazovala si přitom pyšovou hračku.  No, její radost někdy nezná mezí.

. . . a v týdnu ve středu nás čekal první trénink v OB, protože Šmoulika je přihlášena na nějaké závody, i když se jí vůbec nechce cvičit, jen by běhala a čuchala, tak tentokrát opět cvičila super.

ČTVRTEK 11.01.2018 - ŠMOULINKA slaví  UŽ 6 ROKŮ ! ! ! !
Co k tomu napsat ? Mým velikým přáním je, aby se u Šmoulinky konečně podařilo potlačit tu šílenou alergii ve sliznicích, která se z roztočů rozšířila i na pyly, abych s ní konečně mohla jít všude bez obavy, že se rozkýchá nebo jí poteče "nudle z nosu" a většině přítomných se zvedne žaludek.
I přes tento šílený handicap Šmoulinka složila v minulém roce 3 zkoušky z pachových prací - noseworku, zúčastnily jsme se různých závodů seminářů i táborů, kde Šmoula předvedla, že umí , když chce, že umí hodně, nebýt své velmi zvláštní povahy, kdy se rozhodne, že ne, a stane se až neskutečně tvdošíjná  a  vymyslí nevymyslitelné, aby bylo po jejím, je stejně šikovná jako její máma Cuzko.

Tak milá Šmoulinko, mám pro Tebe připraveno mnoho a mnoho záludnosti a taky mnoho a mnoho krásných čuchání, které Ty tolik miluješ!!!

 

 

 

 

Trocha zamyšlení k dění svátečnímu i mezi

 . . . . jak ten čas letí ! Před šesti dny byl štědrý den a my slavili vánoce, a ted už bude opět další nový rok 2018. Hned po štědrém dnu jsme právě i s pejsky udělali návštěvu u mého syna právě toho, který do ČR přivezl naše holčinky. Pejsci byli šťastní, že jsou na návštěvě. Chvilku pobíhali okolo sporáku, a taky chvíli okolo stolu, po obědě , když zjistili, že jim vůbec nic nekápne všichni zalehli, jen, když pániček se přesunul na balkon za kouřenou, tak se zvedli, co kdyby se něco dávalo a oni by zrovna chyběli . . . .   Byli šťastní, že jsou ve společnosti svých milovaných své rodiny.
Ve středu 27.12 k nám přišla na chvíli návštěva v Belgie i se dvěma malými dětmi, pejsky jsem k návštěvě pouštěla postupně, návštěvu vítali, byli šťastní, leželi či stáli v kruhu přítomných a nechávali se hladit krmit pamlsky,  nejšťastnější byla ovšem naše stařenka Lima, byla středem pozornosti, poslední jsem pouštěla Šmouličku, proto, že je rychlá, vítací, opravdu všechny přivítala, ale po chvili zjistila, že přítomných je hodně a to zrovna ona na dlouho nemusí i rozhodla se, že se vrátí zpět do pokoje, kde má svůj plech a svůj klid. Vystrčila jazyk několikrát běžela ke mně a ke dveřím pokoje, čímž mi naznačila, že mezi přítomnými nechce být .  . . . a protože tam byly malé děti, tak Šmoula dostala co chtěla a vrátila se do svého poklidu. A právě tady jsem si opět uvědomila, co je to peruán milující  svoji rodinu, že cizí návštěvy až tolik nemusí. Stále víc a víc si uvědomuji ten rozdíl povah mezi Cuzko a její dcerou Šmoulinkou, která svojí povahou je typickým příkladem svého plemene, stráží a miluje jen svoji rodinu. 

Číst dál...