Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.

Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.

Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard  a  peruánského naháče velkého



. . . a co mezi svátky jsme dělali?

 . . . . . .a tak co kdybych se dnes ujal slova právě já, nejmladší člen smečky? Nu a začnu právě štědrým dnem, panička s pánikem a my dva, tedy Šmoulička a já jsme jeli na štědrý večer k Ajovi a jeho rodičům. A Aja má se mnou a Šmouličkou problém, on se nás totiž trošku víc boji, ale my jsme mu nikdy nic neudělali.   A tak jsme museli se Šmouličkou být ve svých pelíšcích, které nám panička s  sebou vzala, nu a vzala nám ale pouze 1 kostičku, kterou zabavila Šmoula a taky pořád vrčela, protože měla strach, abych ji kostičku nezabavil. Aja z toho byl docela divoký, pořád prchal na pohovku,  ale s množstvím dárků na nás jaksi zapomněl a najednou bylo všech dobré, ale už bylo dost pozdě, vlastně i po naší večeři . . . . . . . a pak jsme už jeli domu, protože páneček je nemocný a byl značně unavený. . . . . nu a na první svátek jsme zase jeli na další návštěvu, kdy byl pro změnu Kiki, ten už je dost velký, my přesto museli zase ve svých pelišcích v předsíni, abychom se moc nepletli, ale to už panička vzala kostičky dvě.

 . . . . . .Další svátek jsme už nejeli na žádnou návštěvu, ale do lesa na velkou vycházku, bylo zamrzlo, trochu nasněženo, zaparkovali jsme u vodojemu, a šli a my běhali a běhali, byli jsme tu už několikrát, ale ještě nikdy jsme potkali tolik pejsků, všichni byli moc hodni, a někteří dokonce znali naši Šmouličku, ovšem ta se k nim vůbec nehlásila.

 . . . . . . Včera jsme šli na další vělkou vycházku okolo řeky, protože bylo ještě trochu zamrzlo, tak jsme taky běhali a byl tady ještě zbytek sněhu a trochu i ledu, takže jsme nemuseli ani do vany.

 . . . . . . A dnes jsme byli skoro pořád doma, protože panička si udělala návštěvní den - nejdřív u tety v domě seniorů, pak odpolední výlet tramvají s  pánečkem na nám Svobody, které bylo ještě trochu osvětlené, pánik nás chtěl vzít s sebou, ale panička nechtěla, že pro nás nemá jízdenku, tak jsme pak šli na menší vycházku.

. . . . . . . Zítra nás nečeká nic moc snad jen vycházka, ale ve čtvrtek já dva tréninky 1 dopoledne v hale Hoopers, a pak odpoledne v Židlochovicích v hale OB, tak to jsem ještě nikdy necvičil v hale, tak uvidíme jak dopadnu, určitě se s vámi podělím o zážitky. a teď nějaká ta fotka  . . . 

. . . . . . .  Zdraví Vás a další povídání se těší Leon

 

Poslední velká akce v roce 2021 - Vánoční závod

18.12.2021  * za dobu od posledního mého po vídání se docela dost událo. Naše pravidelné tréninky "Hoopers" v hale  s Leonem, tréninky noseworku se Šmouličkou, kdy jsme se připravovaly na NW D-3 a to nám sakramensky nevyšlo, vlastně ani nevím co se stalo, byly jsme jediné na D-3, ano jsou to zkoušky nejvyšší, dost jsme trénovaly, ale pořád to není to pravé, Šmoulička nejde na jistotu pachu, a to mě mrzí, jako by se po době stálého trénování někde něco zlomilo, je tam prostě něco špatně a já přemýšlím co, hlavně jak to napravit,  před zkouškou jsem se rozhodla, že to bude její poslední, ale s tréninkem samozřejmě neskončíme, hlavně proto, aby Šmoulička pořád něco dělala, aby věděla, že mi na ní hodně záleží.

16.12.2021 jsme se opravdu vydaly na D-3, a nebyl to vůbec dobrý nápad, v úterý 14.12 jsem zkoušku konečně zaplatila a byla rozhodnutá na zkoušku jít,  ovšem den nezačínal dobřé,  první špatné znamení, zapomněla jsem doma všechny dokumenty od Šmouličky a tak jsme se musely vrátit, protože jsem nevěděla jak to bude s časem, přijely jsme o 5 minut později, ale první skupina ještě pracovala, když jsem viděla ty ostatní při práci, tak mi bylo naprosto jaké, že tohle bude fakt fiasko a taky bylo, vůbec nevím, co se stalo, ale Šmoula při první řadě - ruce - označila první vzorek, druhý jen tak zlehka chtěla a na ostatní se doslova vykašlala, číli konec, povolen pouze 1 průchod, když měla řadu projít po druhé cvičně, tak se vůbec nechytala, tak tohle se mi ještě nestalo, . . .  cestou domů pozvracela celé auto, pak měla šílený průjem, že by psychika taky fungovala . . . tak takovou ji vůbec neznám, že by pochopila, že zradila, že to zvorala, protože tentokráte to moje chyba vůbec nebyla  . . . . promyslela jsem další strategii a uvidíme jak to bude dál.

18.12.2021 na tento den  jsem přihlásíla naše mladičkého Leonka na Vánoční závod, abych zjistila, jak na to vlastně je. . .  a k mému překvapení  dobře.  Vánoční závod měl 3 kategorie, a to štěňata, pokročilí do 2.let, a dospělí, celkem29 týmů, což bylo fakt hodně. Představoval pro jednotlivé kategorie upravené zkoušky BH. Pro štěňátka, kterým Leonek ještě je,  chůze na vodítku, Leon odchodil super, obraty na místě,  taky krásné z mojí strany v obou případech byly chyby jako psovoda, povely sedni lehni vstaň, moc Leonovi nešlo vstaň, musíme potrénovat,  pak přišel povel volno, Leon se samozřejmě rozběhl za Maruškou, která byla v téhle kategorii rozhodčí, na povel k noze přiběhl a přisedl,  pěkné,  na to, že nikdy takto necvičil, jsem byla spokojená, super zvládl přeběhnutí kladiny, nu a teď přišel kámen úrazu, tunel, byť krátký, ale pořád delší než-li na Hoopers a nešel proskočit, tak pro našeho Leonka nezvladatelný, a tak z toho bylo až 7-mé místo z 9-ti, hold tunel za nulu.Přesto jsem byla nad míru  spokojená, kladinu zvládl super,  přivolání taky a zbydek budeme pilovat.

POSLEDNÍ KATEGORIE Vánočního závodu - přivolání a tady Leon získal první místo a měl vůbec nejlepší čas. Běžel opravu jako o život,  dostal svoji první medajli, a vyhrál svůj první závod!!! že bychom se vrátili do dob dávno minulých, kdy naši peruáni kam přijeli, odtud si odvláželi nějaké vítězství? Šmoulička tohle štěstí nikdy neměla, zvykla jsem si. Prostě byla to naše Šmoulička.

Každopádně  dnešek byť byl dlouhý, byl super závěr roku 2021, a díky všem kteří jej zorganizovali.

 

Číst dál...

Jak ten čas letí . . . . . . . . . .

(17.11.2021)  . . . . . . nedávno oslavil Leon (Xolomania Sajmon) už 10 měsíců a za 2 dny to bude 7 měsíců do žije v naší rodině.  Už i Šmoulička se s tím smířila, chodí spolu na vycházky, Šmoulička si s ním pořád moc nehraje, ale občas se dá vyprovokovat k nějakému tomu běhání.  . . a když se Leon rozhodne ji otravovat víc nežli je schopna unést, tak zůstane stát a čeká a čeká až si všimnu a Leonka zavolám. Šmoulička mě pak doběhne a jde způsobně vedle mě, protože moc dobře ví, že to ji Leonek nebude nutit ke hře. . . . . . .  jinak se můžete kouknout i na FB na můj profil, kde je několik videi s Leonekem jak pokračuje v Hoopers, (https://www.facebook.com/profile.php?id=100000307915664) je to malý šikulka, nu a Šmoulička a její milované čuchání, to je sport, který ji opravu sedí a který ona miluje, jen jí do toho nesmím moc kecat a o to se někdy snažím. Mám tolik věcí, které bych vám chtěla říct, ale nějak není čas. . . . . .  a teď nějaký ten obrázek . . . . .

 

NW závody, hoopers v hale

 . . . 17.11.2021 byly takové malé závody tzv. řádkování pořádané Aničkou. přihlášeno 17. týmů , z toho polovina lentilky a druhá část buráci, to byli ti šikovnější a právě mezi ně jsem přihlásila Šmouličku, protože chceme zkusit zkoušku tu nejvyšší a to D3. Základem bylo 6 řad a v nich 8 vzorků, jediné pozitivní bylo, že žádná řada nebyla prázdná. první řada 10x miska s vodnou, v některé vzorek, druhá  řada 7x lednová koule a v ní vzorek, další řady byly krabice, vsavače, kalhoty a misky  s drobnými potravina jako napři fazole a pod.  Šmoulička všechny řady zvládla na jeden průchod, jen v řadě s ledovými koulemi přešla jeden vzorek, tím jsme ztatily 10 bodů, protože za každý označený vzorek bylo 10 bodů. Nu a tak v celkovém pořadi byla pátá, i když všechny řady dala na jeden průchod, klidně pohodově bez vracení se a otáčení po předházejícím vzorku.   V podstatě jsem měla radost, tak uvidíme jak dál, protože musíme moc a moc trénovat pokud chceme na ty D3. . . . . . . . . Nu a Leonek?  V sobotu jsme navštívili velké OC Olympii, Leon byl v pohodě jako obvykle, nu a Šmoulička je starý harcovník, v neděli jsme byli ve Šlapanicích na cvičáku, a cvičil hlavně Leonek, a byl super, překážka, kužel polohy, chůze - zatím dobré, tak uvidíme, jak to bude dále, dokonce i aport, jen to všechno dotáhnout. A v pondělí v hale na Hoopers a řekla bych, že super, OB jsme neměli, protože 17.11. byl svátek a Šmoulička měla závody, další týden se zjistilo, že Romča má Covid, a tak tento týden snad už OB, ale nejdřív ještě v pondělí v hale Hoopers.

Ovšem doba se zhoršuje, Covid se rozšiřuje, nové a nové mutace, je to právě to, co jsme asi nikdo nechtěli, něco jako ve špatném filmu, a neni vidět konec.  Takže vlastně vůbec nikdo z nás neví zda nějaká zkouška ještě někdy v blízké době bude, zda nebudeme chodi zase jen sami do lesa a vyhýbat se a vyhýbat a nestýkat . . . . . . . tak se dáme překvapit, i když onu radost z práce s pejsany, touhu po vykonání nějaké další zkoušky jsem nějak poslala pryč, a ne a ne se nastartovat. To pryč je takové zvláštní prázdno. . . . . . zkouším se nastarovat a tak s Leonem cvičíme doma, zkoušíme všechno možné, děláme triky, posilovací cviky . . . . . . třeba něco takového

Číst dál...

Jak si umím udělat nepříjemnosti

24.10.2021 - už mnohokráte jsem psala, že naše Šmoulička je takový malý svéráz, v podstatě typický peruánský naháč, který když je potřeba se dokáže postarat sama o sebe, hold předkové z přírody se nezapřou.  Šmoulička, byla od malička hodně ale hodně divoká, snad to předurčila babička Inka, importovaná a snad taky tatínek barozený a žijící ve své domovině v Peru. Vytrvalou prací jsem Šmouličku dostala až tam, kde je dnes, užasná civilizovaná fenečka poslouchající na slovo,  která má sice nějaký ten problém, ale to má mnoho pejsků  (bouřka, střelba apod). takže jsem vlastně hodně spokojená. Šmoulička má ale ještě jeden takový zvláštní problém, má paměť jako slon, a když ji některý pejsek ublíží nebo na ni bezdůvodně neustále štěká, pak se nezná . . .  nu a ob náš dům bydlí malý hodně uštěkaný šipeka, nu a tak jsme se jednou vraceli z vycházky a ten malý čmoudík opět štěkal kousek za námi za rohem, nu a Šmoula se obrátila a rozběhla se za ním, k pejskovi samozřejmě nedoběhla jen chtěla postrašit,  nestalo se tak protože ihned po mém zavolání utíkala  za mnou. . . nu ale na obrovský problém bylo zaděláno. Majitelka nikdy neměla ráda naše pejsky, ona  nikdy neměla ráda ani naši rodinu, byla tam nějaká nevraživost mnoho desítek let zpátky, a tohle bylo jako voda na mlýn, a tak se paní milá rozhodla, že nám ukáže  i sepsala petici o odebrání naší Šmouličky a s touto peticí obcházela naši ulici, samozřejmě, že nezískala téměř žádný podpis, a tak to vzdala, nu a já si dávám veliký pozor, aby Šmoulička  nevyvedla nějkou hloupost . . . . . . . nu ale co čert nechtěl vycházeli jsme z branky Leon na vodítku, Šmoula sice na volno, ale s náhubkem u mé nohy a v tom nám cestu zkřízil pudlíček od naproti . .  náš všechny milující Leon se po něm vrhl a k němu se přidala i Šmoulička, zpanikařila jsem a zařvala na Šmoulu tak, že se všichni včetně pudlíka a jeho majitele šíleně lekli . . . . a na problém je určitě zadláno, sice jsem od té doby pána s pudlíkem nepotkala, ale vidím to černě . . . . . . .

 Nu a jinak pokud jsou nějaké tréninky tak určitě nechybíme Leon se svým Hoopers, na úžasná videa s můžete podívat na facebooku na mém profilu. Šmoulička chodí na NW, i když díky onemocnění trenérky se nám některé hodiny zrušily, ale máme ještě druhého trenéra, takže vše je ok,  ve středu jsem ale musela já rušit OB a to oba dva tréninky vlastně poprve, protože moje velmi stará teta spadla a měla problém s nohou, tak jsem s ní jela do Bohunické nemocnice . . . . . .  ale to byl pro mě takový šok, vzpamatovávám se z něj ještě dnes, délka ošetření , když v nemocnici bylo slovy pět lidí včetně mě, trvala 4 hodiny a to teta byla pouze u lékaře, na rengenu a pak zpět u lékaře.  Měla jsem pocit, že si ty pacienty pěstují, aby se něřeklo, že čekárny jsou prázdné. . . . . . . . . .

. . . nu a taky se k našemu jezírku vypravil ježeček, chodí tam pít . . . . . . . .

. . .  a pak jedna zajímavá, nevím zda i v jiných městech ale v Brně v naší městské části jsou krásně pomalované výměníkové stanice, každá jinak  doufám jen, že tyto krásné grafity nebude chtít někdo přemalovat. . . . . . . .