V pátek 21.5.2021 jsem opět musela na naši chalupu na vysocinu a naše "dvojka" jela samozřejmě se mnou. Tak moc mě překvapuje, jak Šmoulička vysočinu miluje, asi jako každý náš peruán se právě tam cítí svobodně, volně, ano je tam svoboda, naprosto bez lidí, strojů,civilizace, prostě nikdo jen lesy a lesy, a v údolí pár starších chaloupek s několika domorodci, či chalupáři, ve stráni tu a tam nějaká ta chata, mezi ně patří i ta naše tzv. chalupa. Překvapilo mě, že i když poslední dny hodně prší, tak na kopci úplné sucho a lesní cesty taky v pohodě suché.
Po vyřízení potřebných věcí, jsme se vydali na malou procházku naší známou trasou, tj. směr k tzv. táboru. Leon poprve celou dobu na volno, no měl tenkou stopovačku, protože lesy jsou zradné, Leon mladoučký a velmi rychlý, dělající všechno co Šmoulička a já strašpytel stále vidíci mizící zadek neskutečně divoké Šmouličky . . . . jsou to zkušenosti a zážitky, od kterých se nějak nemůžu oprostit. Leonovi se volnost moc a moc líbila, samozřejmě jsme trénovali přivolání . . . a šlo to překvap. . . jen to nezakřiknout, bohužel cesty jsou hodně a hodně zarostlé a tak jsme se tentokráte nepodívali k říčce, kterou všichni tolik milujeme, u které je tolik zábavy. . . . . . . . . trocha dokumentace
(9.5.2021) Vždycky jsem si myslela, že psi, kteří stojí na vrcholu, vyhrávají většinu závodů, mistrovství, jsou svými psovody stoprocentně zvládnutí . . . . . . . . . ale, dnes na cvičáku, kam jezdím poslední dobou v neděli a spíš později dopoledne, abych měla dostatečný prostor pro trénink se Šmoulou a hlavně, abych se mohla věnovat našemu téměr 4 měsíčnímu Leonovi, . . . . . ano Leon je malý, je u nás necelé 3 týdny a nemá dobré nebo spíš má velmi špatné přivolání, jsem zjistila, že ne vše je tak jak vypadá, S Leonem jsme trénovali hrou obíhání kužele, když na druhé polovině cvičáku trénovala maliňačka s majitelkou chůzi u nohy. Leon, který si minulý týden právě tady hrál s velkými psy se rozběhl za odcházející maliňačkou a čuchl k ní ze zadu, nu a co se dělo pak mě naprosto dostalo, fena se po něm nejen že ochnala a začala jej valchovat šíleným způsobem a majitelka ? jen koukala , v ten moment jsem samozřejmě křičela na Leona, který se cca po 15 sekundách dostal ze sevření, vlastně až v momentě, kdy majitelka na fenu konečně houkla, Leon v šíleném stresu běžel je Šmoule, která seděla a jen zírala přivázaná, když jsem přiběhla k Leonovi hystericky ječel a odmítal ke mně, pak když jsem jej tiskla k sobě, se uklidnil , po chvilce byl už v pořádku, jenže já ne. Teď se objevily moje emoce, majitelka feny mi řekla, že její fena byla napadena ze zadu, a že se jen bránila a ona ji nemůže v takovém případě nikterak usměrnit. . . . . . . . a pro mě vznikla obrovská otázka, k čemu vlastně je ten neustálý dril a výcvik a všechna ta vítězství, když přijde k takovéto situaci a majitelka podle jejích slov nemůže na fenu sáhnout . . . . . nebo nechce na fenu sáhnout? Nejde jen o sáhnutí lze zasáhnout i hlasem a to majitelka, když chce velmi dobře umí, neudělala. Výměna názorů z mé strany byla drsná, až jsem se sama sobě divila. Najednou jsem viděla malé dítě . . . . .Cestou domů jsem o tom hodně přemýšlela, a dospěla jsem k závěru, že fena kdyby samozřejmě chtěla, tak Leona zabila, v tom měla majitelka pravdu, ale nechat zválcovat malé štěně jen proto, abych se podívala jak bude moje fena reagovat, když ji neodvolám, mě připadlo nefér. . . . . . . . na štěstí Leon má asi opravdu velmi dobrý základ, a celá situace se jej nedotkla, což se mnoha a mnoha štěňat jeho věku říct nedá. . . . . . doživotní trauma. Pro mě z celé této situace . . ano moje chyba, že nemám dobré tj. 100% přivolání , v podstatě nemám žádné přivolání, (Leon je xolo váha 12 kg, výška 45 cm věk 3,5 měsíců) . . Když občas neposlechla naše Šmoulička a chtěla válcovat některého psa, tak jsem rychle zasáhla, přesto se o Šmouličce povídá, že je zlá a pozor na ni, a to jsem zasáhla . . . . . . . . co v tomto případě? Dostala jsem za vyučenou já nebo štěně ?
* Nu a jak to dopadlo celé? Šmoulička, která celou věc viděla se rozhodla, že bude Leona bránit, vrátila se do módu, který jsme velmi dlouho odbourávali, a když se Leon podívá na velkého psa, a pes na něj a vypadalo by, že by si teoreticky mohli hrát, tak Šmoula zasáhne. . . . . takže začínáme znovu u Šmouly a musíme velmi ale velmi opatrně, aby neutrpěla ještě víc její psychika. . . . . . . . . takže moc děkuji lidem, kteří se chovají jak BLBCI !!!! Hlavně jsou strašně zlí.
