Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.
Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard a peruánského naháče velkého
Počátek rok u 2024 byl ve znamení výstav. Jak Enzovi tak i Leonkovi se dařilo, u Enzíka bylo vše připraveno k uchovnění, u Leonka byla cesta delší, chyběla mu výstava k uchovnění, a tak jsme 20.4.2024 jeli do Mladé Boleslavi na klubovou výstavu, kde splnil podmínku a dostal V1, trošku mě to zklamalo po přecházejících výstavních úspěších ale stačilo to, Leon stále každých 14 dní navštěvoval děti v autistické škole, a Enzo, po velké nepříjemnosti, kdy uvázaný k lavičce ji strhl s sebou a běhal s ni, měl velký problém vrátit se na cvičistě Hády, kam jsme chodili na Hoopers do začátečníků, tak po nějaké době, kdy jsme pokračovali v tvrdém trénování odložení , přivolání, chůzi u nohy na našem cvičáku ve Šlapanicích, jsem nás přihlásila na trénik k Hance na Ostrov, překvapení bylo veliké, Enzo byl vyměněný, a překvapivě běhal dobře, rychle, tak nás vzali do pokročilých a tady jsme už zůstali, , Společně s Leonkem pokračovali v noseworku, a tak jsem se přihlásila na tábor se stejnou partou jako jsme dříve jezdily se Šmouličkou, jen místo bylo jiné a Františkov, který je součástí Suchdola nad Lužnicí. Ovšem než jsme jeli na tábor, tak Enzík měl bonitaci, kterou úspěšně splnil a je z něj chovný pejsek, na táboře bylo moc fajn, hlavně oba kluci potrénovali nosewok, a hodně se posunuli, hlavně náš maličký divočák Enzík.
Po návratu z tábora ještě jedna výstava pak hurá prázdniny, no výstava nám moc no vlastně vůbec nevyšla, a tak Leon s výstavami skončil a Enzík bude pokračovat ještě jednou výstavou, aby ukončil Českého šampiona, možná dáme ještě nějakou větší výstavu, no uvidíme, tak jsme se vrhli na prázdniny a hlavně jsme jezdili na tréninky noseworku, v druhé polovině prázdnin jsem uchovnila Leonka, oba dva kluci jsou krásní mají všechna důležitá zdravotní vyšetření, bohužel však mají problém se zuby, Enzo v hodní čelisti jeden řezák a Leon kleště, které některí rozhodčí neberou. . . . . ale hlavně, že jsou chovní, zda zasáhnou do chovu uvidí budoucnost. Koncem práznin jsme s Enzou jeli na naše první závody v Hoopers, abych veděla jak to vlastně je, . . no nebyli jsme připraveni, Enzo v cizím prostředí a Hoopers miluje, ale závody nedopadly všechny tři běhy dal na podruhé, pravdou je, že byl nejrychlejší, ale na podruhé, tak teď už vím, co a jak a vlasltně nikam nespěcháme, trénujeme, a tréninky dáváme, takže uvidíme v tomto roce. Přišlo září a onemocněl velmi vážně Leon, předpokládá se, že je to borelioza, ale je také možné, že jde o nabouraný autoimunitní systém, což by bylo podstaně hořší, a tak bral celých 6 neděl ATB, málo jsme chodili a dodnes žádné několika kilometrové tůry, jen častější a kratší vycházky, v listopadu znovu testy, které dopadly super a teď únoru testy na boreliozu, nebo klišťovku, aby se vědělo z čeho vše vzniklo. Koncem září jsme jeli ještě jednou na NW tábor nebo spíš prodloužený víkend do Orlických hor na Šajtavu, bylo tam krásně i když dost pršelo, opět nás tréniky posunuli o koušek dál, a tak jsme zkušili malý závod v ŘÁDKOVÁNÍ, který jsem Enzíkovi pokazila, ale příště se na něj uplně spolehnu. V začátečnících Leonek byl 7-mý a Enzo 5-tý. Hlavně, že teď vím, že on ví, a že mi nechce dělat radost, ale chce si dělat radost sobě, tím, že najde . . . . .
Rok 2024 jsme zakončili vánočním závodem, kde jsem Enza přihlásila do nejtěžší kategorie, a on to zvládl, byl opět pátý, s 81 body, prostě super, na to, že nemá složenu žádnou zkoušku, tak a můžeme se připravit na jaro na zkoušky. Abych nezapomněla na Leona, ten opět od září chodil pracovat, dělat canisterapeuta do autistické školy, ale už jen jedenkrát za měsíc, ono nám to stačí, byl moc super k dětem a všichni se hodně posunuli dál, někteří z dětí se jej přestali bát, jiní už dokázali dát obojek, vest jej na vodítku, podával jim pac při loučení, a tak . . . . . . Tak takový docela náročný to byl náš rok 2024
. . . nu a nyní co jsme prožili , stále chodíme na tréninky, i když některé sporty jako Rally obedience budou pokračovat až po Novém roce, někde jsou vánoční závody a my s Enzíkem jsme se přihlásili na jeden takový vánoční závod, který pořádal práve náš cvičák ve Šlapanicích.
V sobotu 21.12.2024 jsme dorazili krátce po 8-mé hodině, do Šlapanic na cvičák, a já odvážně šla Enza přihlásit, byly 4 kategorie a to štěňata, pokračili , dospělí a senioři, nu a já Enza přihlásila do třídy dospělí, byla to nejtěžší kategorie, kde s námi bylo ještě 5 další týmů, ovšem všichni mají složenou minimálně jednu řádnou zkoušku. Po štěňátkách a pokračilých jsme přisli na řadu my "dospělí" Nastupovali jsme s Enzíkem jako druhý tým, vše samozřejmě bez vodítka - vlastně to byla zkouška BH, kterou Enzo zvládl super, bylo přidáno štěkání před psovodem a aport, u aportu jsme měli trochu smůlu nebo spíš legraci, protože Enzíkovi jsme odhodila jeho gumovou čínku, a Enzo měl velikou radost, a běhal a běhal, nakonec ji přinesl, , nu a šel na odložení vleže se vzdáleností 30kroků, ležel ani se nepohl, pak jsme šli na překážku, výška překážky 80cm skok tam a zpět, pravdou bylo, že zpět trošiku brnkl nožkou a hned byly bodíky dole a druhá překážka byl žebřík, dal jej krásně, jen jsem chtěla vytáhnou z kapsy pamlsek, a body dolů, bodování bylo přísné ale spravedlivé a tak víme na čem zapracovat. Dostali jsme 81 bodů ze sta možných, ve své třídě skončil ze šesti pátý a tak to bylo i celkově, jediné s čím byla u Enza potíž, když rozhodčí zapisoval body nebo pomalu velel, tak štěkal, prostě rozhodčí byl podle něj pomalý a tohle musíme odstranit.
Nu a další disciplínou byl běh na čas a tady se Enzík umístil jako třetí, čas byl měřen profi časomírou, takže se nikdo nemohl cítit ošizen.
Byl to pěkný závod, dobře připravený s mnoha dárky pro všechny, velké množství pamlsků i hračky . . . . . takže nas VELKÉ DÍKY POŘADATELŮM !!!!!!
Večer jsme ještě absolvovali i s Leonkem poslední letošní trénik noseworku v hale, oba kluci byli moc šikovní, , přišli jsme domů, a hlavně Enzo po večeři padl, a vzbudil se až ráno, tak byl unavený.
(17.12.2024) . . Jak ten čas běží . . svátky co by dub a pak hned jsme o rok starší . . a co naši nazí kloučci? . . . . . stále chodíme trochu potrénovat, s Enzíčkem jsme začali i další sport a to je Rally, jinak trénujeme cca 1x týdně někdy se zadaří i 2x Enzíkům milovaný Hoopers, na nosework te´d až tolik ne, protože tréninky jsou večer a to Enzík nedává . . . . trochu se bojí a tak štěká nejen na trenéra ale na všechno, co je v okolí, možná mu trochu taky vadí čelovka a tak chodíme na řady do haly a přidáváme s sebou i Leonka, kterému je vlastně všechno docela jedno, byli jsme i ještě jednou na rally , zkusil tenhle sport i Leonek, a super, je sice pomalejší, ale zato přesnější, nikam nespěchá, nečuchá, jen cvičí, překvapivě mi trenér řekl, že má i na zetkové zkoušky. . . . . . no po novém roce uvidíme.
Taky jsme se byli podívat na výstavě Vánočce 7.12.2024 v Brně , Enzík potkal svého brášku, který je o hodně klidnější, byl moc šikovný, . . no a odnesli jsme se pár fotek, zatím jen pár . . no a do vánoc máme ještě nějaký ten trénink a taky menší závody, tak máme co dělat . . a jedna profi z výstaviště.
