(16.11.2024). . . . . . . . . . 6.11.2024 jsme byli na prvním halovém tréninku Rally, už jsme zkoušeli u Dorky na cvičišti Hády, taky to zkoušel Leonek, ale ten je extrémně pomalý. . . . . v hale to Enzo zná, byli jsme na travnatém koberci . . .až na drobnější čuchání byl Enzo super, trenér mi poradit takový trochu figl, abych zamezila Enzově čuchání, než vyjdu k další značce, tak si ji rychle přečíst, ano jsem trochu pomalá v tom, než zjistím co básník chtěl právě tou značkou říct. Enzo je rychlý s dokonalý, a protože se mi tento sport líbí, tak jsem se rozhodla trénovat pravidelně jednou za 14 dní, tak zkusit nějakou zkoušku, co se dá na tomto pokazit? tak uvidíme na dalším tréninku taky v hale ve středu . .. . .
nu a 7.11.2024 jsme jeli pro dalšího ptáčka a opět na Slovenské hranice a přivezli krásného samečka . . . . . viz s modrou hlavičkou na foto
v neděli 10.11.2024 jsme s Enzíkem vyrazili po dlouhé době do Vranova na coursing, protože by měl Enzo splnit také jako naši všichni přecházející peruání coursingovou licenci. Požádala jsem o coursingovou knižku a Enzo zaběhl super první tréninkový běh stejně jako všechny běhy kdykoliv před tím, všíchni jej chválili, u druhého běhu ale vznikl problém, Enzo vyběhl super, a já jsem se přesunula do místa cíle, Enzo zrovna běžel proti mě a já si sáhla do zadní kapsy, asi přesně jak to dělám na Hoopers, když mu chci hodit míček a tohle byl pro Enza impuls, že dostane míček, tak se rozběhl ke mě, sice se na můj povel vrátil za střapcem a úžasně doběhl do cíle, ale trénikový běh k zápisu nesplnil . . . . . tak ještě 5 běhů a pak 3 licenční a 2 párové, snad se nám zadaří do jara . . . . ale Enzo je peruán a má běhání za střapcem v krvi . . .
11.11.2024 právě na Martina jsme vyšli s Milušnou a Laylou na vycházku okolo Svratky, trochu mě zlobil Leonek, protože stále lezl k vodě . . . . v letě, když byla vedra, tak se mu do vody nechtělo a ted teplota okolo nuly, a že by plaval? na konci vycházky jsme založila oběma klukům několik vzorků . . . a byli šikulky hledali super . . .
ve středu 13.11.2024 jsme si opět s Enzíkem zajeli na Hoopers na Ostrov a mimořádně nám všechny běhy šli, parkůry ale nebyly moc těžké tak max na dvojkové zkoušky
nu a dnes jsme si zajeli do lesa k Omicím na NW trénik s Liborem , terény bylo dost velké, něco mezi Z a jedničkouvými zkouškami. Leon je pomalejší a krásně našel všechny vzorky i visící poneranč . . . .s Enzíkem byl tochu problém s jedním vzorkem - visícím pomerančem , Enzo našel větve hned, stále do nich šťouchal čumáčkem, 10 cm od visícího pomeranče, ale nebyl schopen jej dohledat . . nikdy se s takovým vzorkem nesetkal . . . nedokázal přesně dohledat tj. dát čumáček ke vzorku, začal zuřit, strašně štěkal na Libora, protože v něm viděl viníka, chtě,l aby mu pomohl, když ten vzorek tam zavěsil, bylo to pro něj moc a moc náročně, hlavně na pochopení, že vzorek může i viset v prostoru . . . všechny ostatní byly jednoduše na stromě, v pařezu, kdekoliv . . . . jen tento někde ve vzduchu . . . . . a tak dostal ještě jeden, aby odcházel spokojený, ten našel samozřejmě hned, byl u kořene stromu. . . . . a te´d nějaká ta fotečka
22.10.2024 . . . . . musím si tady postěžovat . . . mnoho desítek roků chovám psy, vlastně posledních téměř 30 roků stále stejné plemeno a to peruánské naháče, se kterými denně chodím ráno i večer stejnou venčící trasu, ano potkáváme většinou stejné psy, stejná plemena, a tak mohu posoudit jak se doba hodně mění, hlavně jak se mění majitelé pejsků.
Máme v současné době dva nahé psy a to jak všichni víte jednoho mexičana, absolutně nekonfliktní flegmatik, který je ve všem těžce nad věcí a našeho posledního peruánského naháče, který je prostě stejný jako všichni ostatní pejsci, všechno jej zajímá, a tak abych se vyhnula problémům, protože oba chodí na volno, tak když bychom měli míjet pejska na stejném chodníku, Enzo tj. ten peruán sedne bokem a počkáme až nás pejsek mine, poslední dobou se nám stalo, že majitel s míjejícm pejskem uhne a čeká až přejdeme, Leon mexičan kráčí jako by tam vůbec nikdo nebyl, ale Enzo peruán přeci jen hodí očkem co a kde je . . . Udělám všechno proto, aby k pejskovi nešel, většinou má povel k noze a to on umi, kráčí vedle mé nohy, celou tuto akci jistí samozřejmě EO. . . ano jsme ve velkém městě ulicí stále projíždí auta, tak přeci jen. . . . . . a protože naši psi jdou na volno, majitel čekajícíh psů nebo psa se někdy ptá v momentě, kdy je míjíme . . dáte je na vodítko? v tuto chvíli by přikurtování nemělo žádný smysl a hlavně by to čekající většinou malé a hodně zuřivé pejsky na vodítku ještě více rozčílilo. Neodpovídám a snažím se co nejrychlejí skupinku minout. Míjíme a já slyším "krávo jedna blbá" většinou se otočím a ptám se proč mě ten dotyčný nadává, když právě jeho psi zuří a sápou se na moje psy . . . . . . . . vím, že kdybych tohle povídání dala na FB, tak mě mnoho velmi moudrých majitelů pejsků bude kamenovat, že to má být tak a tak a tak . . . . . . hodně přemýšlím, kam se celá doba chovu psů směřuje? když jsme měli prvního naháčka, a ten byl hodně divoký a neposlušný žádný problém nebyl, pak přejely naše4 fenky z daleka, nějakou dobu trvalo nežli jsme je vychovali, než si zvykly na civilizaci, ruch města a tak, žádné konflikty nebyly . . ano je to už téměr 25 roků . . ale myslím, že hlavně majitelé malých pejsků by se měli chytit za nos a vychovat si ty svoje miláčky tak, aby se naučili žít vedle těch větší , kteří si jich nevšímají, . . pořád jen slyším jak byl ten či onen pejsek napaden, začínám si myslet, že tomu určitě tak není, jen majitelé to dost dramatizují, a tak vám přidám jednu podzimní těch našich zlatíček
