Druhý srpnový den t.r. se konala noseworková intenzivka, dlouho jsem čekala, až právě tato trenérka přijede, nějak mi od počáku roku setkání s ní nevycházela a snad to bylo i dobře, protože první osobní setkání mě vážně dostala, vůbec jsme se nesedly . . . . ale všechno postupně.
Hned jak byl vypsán termín intenzivního tréninku jsem se přihlášila se Šmouličku do druhé skupiny 5-ti cvičících pejsanů s psovody, trénink této skupiny byl vypsán mezi 14-tou až 18-tou hodinou. Přijela jsem na místo tréninku , brala jsem s sebou jako obvykle Blackyho a samozřejmě Šmouličku, zaparkovaná jen auta a nikdo nikde, bylo vlastně dost času a tak jsem chtěla ještě pejsky vyvenčit , v tom přicházela trenérka s Liborem a Evčou, kteří trénink zorganizovali. Přijeli ještě další pejskové s majiteli a mohlo se začít, Trenérku znám z jedné hodně dávno nesložené zkoušky a pak z FB, myslela jsem, že si mě nepamatuje, a když Evča představovala, ty které neměla znát, představila jsem se podáním ruky, . . .prý se známe, předpokládala jsem, že se nic nestalo, ale za chvíli jsem udělala asi další faux pas, protože po chvilce povídání s trenérkou, jak to téměř nikdy nedělám a s velkou většinou známých si vykám, navrhla jsem tykání, předpokládala jsem, že můj kmetský věk a tykání s ostatními trenéry mi to dovoluje, zmýlila jsem se, moje nabídla nebyla přijata, ale nevadilo mi to, bohužel se postupně mezi námi vytvářela nepřekonatelná bariera. . . a to je chyba . . . . na intenzivce chtěla jsem řešit takový trochu vznikající problém a to je značení při najití vzorku, problém by nevznikl, kdybych jej neřešila . . . . . . asi jsem se špatně vyjadřovala a moc se do toho zamotala a nebo trenérka měla nejdříve vidět práci Šmouličky . . no nevím, nakonec Šmoulička hledala zahrabaný Z-kový vzorek v malém terénu, což pro ni nebyl problém, , Šmoula našla a já čekala, co z trenérky vypadne a vypadlo . . na adresu Šmouly " . . . . ona vůbec neví, co se po ní chce . . ." a pak začala trenérka naprosto od začátku se mnou jako na první lekci noseworku odhodila skořici a já vyslala Šmouličku a odměňovala její značení, další kolo náčuchy ze sklenice, a další kolo opět 3x odhazování skořice - vše za pomocí klikru, byly to velmi jednoduché věci, kdy Šmoula viděla kam skořice letí a jasně na povel hledej šla a hned skořici označila, prý jde jen o učení značení, a po ukončení o hru se Šmoulou, aby měla z práce radost, pravdou je, že se po dobré práci se Šmouličkou málo raduji, . . . . a tady měla trenérka pravdu. Požádala jsem o možnost hledání ve vodě, trenérka souhlasila, i když moc nadšená nebyla, předcházející pejsek vzorek nenašel a tak šla Šmoulička, ta samozřejmě dala vzorek hned, Trenérka řekla, že to bylo moc pěkné a tím naše práce zde na této intenzivce končí . . . když jsem se ohradila, že do 18 hodin je ještě dlouho, tak mi řekla, že běžně dává 3 kola, a tady byly 4, tak co bych chtěla . . . . . tak jsem to zabalila, vzala své pejsky a jela směr Brno a domov, bylo mi do pláče, obrovské zklamání, rada, co jsem potřebovala žádná, práce Šmouly sice hravá, ale nikam jsme se neposunuly, vlastně až na takovou sice důležitou drobnost . . . . více hry jako odměny za práci. Značení, které jsme dělali, Šmoula dobře zná, nemá s ním problém, tak jako s náčuchem ze sklenice, my máme problém se značením vzorku při tréninku na vyšší zkoušky třeba dvojkové - vzorek ve složitém terénu (výšce, vodě apod.) a to mi trenérka neporadila, celou noc jsem nespala a přemítala, co vlastně jsem si odnesla? po čtyřech letech začít znovu a jinak . . . . . . přeučovat, ne, to není dobré, to nikam nevede, Šmoula není špatná, jen je tam nějde moment, který musím vychytat. . . . . stálo to za těch 8 stovek ????????? stálo, jsem poučena ! už nikdy s nikým neřešit Šmoulu, jediné co se opravdu ale opravdu musím naučit je , věřit jí a upevnit v sobě, že moje Šmoula je pro tyto práce fakt dobrá . . . ona ví vždycky, ví dobře co se po ní chce . . . . . . . . . . a tak se vrátím ke svému starému osvědčenému "ukaž" a te´d nějaká starší z hledání
(6.7.2020) . . . . . . . . . malá Tequila se má čile k světu, už i ouška začínají stát, a jako správná holčička zdědila mnoho po tatínkovi, kterým je "Yawar Huantuntupag", . . . . . nu a protože právě začaly prázdniny, tak začínají i různé prázdninové aktivity, některých se také zúčastním se Šmouličkou a právě jednou z nich je i "Noseworkový příměstský tábor" od 2.7. do 6.7.2020. Hlavním stanovištěm jak jinak byly prostory VFU v Brně, kde jsme měly první tréniky, ve čtvrtek 2.7.2020 jsme začínaly v zeleni VFU, protože trénerka Anička si nás potřebovala přeci jen otypovat a tak:
čtvrtek - první dopoledne jsme byly všichni společně , a měly deset různých hledání, snad jen voda chyběla. Odpolední trénink byl už v užších skupinkách. Se ŠMOULIČKOU jsme byly ve skupince s bígly Greyem a Fíkem, bohužel na prvním hledání - urbany ve Slatina na nádraží jsme chyběly.
pátek - druný den dopolední lekci v Mariánském údolí - příroda velký terén jsme absolvovaly, i když počasí nám zrovna nepřálo od rána pršelo, bylo skutečně velmi nevlídno a do toho ještě rekonstrukce silnice ze strany Brna-Líšně a my to se Šmouličkou musely objíždět, protože proti nám stál obrovský náklaďák, nakládající hlínu a odmítal se uhnout, i když pravdou bylo, že ani neměl kam. Objížďka byla přes Podolí a to nám zabralo téměř 20 min, a protože jsem byla trochu vzteky bez sebe, tak jsme to daly za 15min, a tým, který s námi cvičil na štěstí na tom byl úplně stejně jako my. Udělaly jsme dva velké terény, Šmoulička spíš jeden, kdy bylo hodně tj. 3 vzorky, první našla hned, se druhým měla problém, protože jejím terénem byl dlouhý úvoz po stranách s vysokými stromy a množstvím větví a kopřiv a různého jiného souší. První vzorek hned, bohužel mokro a téměř bezvětří, druhý vzorek hledala dlouho, byl na horní straně úvozu v kořenech vedoucích k pařezu, dlouho dohledávala přesné místo. . . . o třetím vzorku věděla hned - pařez uprostřed úvozu, ale . . . byly tam kopřivy a nějak se jí nelíbil, tak se rozhodla, že jej nechá , přesně jak to dělává, na konec . . . . . . . tento vzorek jsme dohledávaly při druhém hledání. Odpoledne už bylo slunečně a my měly tekoucí vodu, to má Šmoulička ráda, a také hledání vypadalo docela jinak, i když jí daly dva vzorky trochu zabrat, byly to dvojkové terény, vzorky schovány za kameny, které obtékala voda, a Šmoule se velmi špatně určovaly, pití vody ani bublinky nějak nepomáhaly, ale dala to, další terény už byly o poznání lehčí nebo Šmoula se rozčuchala.
Sobota - dopoledne byly řady na VFU a byly jsme zase všichni, zdá se, že Šmoulička začíná důkladněji každou věc prověřovat, moc se mi její práce začíná líbit, odpoledne - malé terény tj. zahrabané vzorky v lese, je to součástí zkoušky z přírody tj. NW-N. Měly jsme 3 terény a to les, paseku a pole, někde měla Šmoula 2 a někde i 3 vzorky, nebyly tam mravenci, a byla důkladně nasprejovaná, takže ji ani hmyz neobtěžoval - Hledala dobře, byla spokojenost.
Neděle - dopoledne urbany v ZD V. Knínice, první hledání velký kamion - 3 vzorky, druhé hledání - obrovská halda různých pneumatik se 2-ma terény po jednom vzorku a poslední hledání byla vlečka od kamionu 3 vzorky a tady jsme trochu opoměly na oje, ale nakonec to dala - super. Odpoledne stojatá voda v Zálesné Zboři - rybníček = 3 hledání a zvláštní Šmoulin styl - vždycky přesně našla lezla bez problémů do vody, rákosí, kopřivami se bez problémů prodírala, byla radost se na ni koukat.
Pondělí - poslední den dopoledne řady, u všech pejsků veliká únava, i když se doba jejich práce denně skládala z 1/2 hodiny dopoledne a 1/2 hodiny v podvečer. Šmoula dala řady super, pracovala pomalu a spolehlivě, i moje práce s ní byla mnohem lepší. . . . . . . . . nu a zbytek dopíšu po posledním podvečerním tréninku a přidám i aktuání foto pro ty kteří si na našich stránkách rádi počtou a zajímá je práce naší Šmouličky a čekání Blackyho, který s námi na většinu tréninků jezdí jako doprovod, protože on se rozhodl, že bude na stará kolena mým jediným parťákem a tak děla vše proto aby tomu tak bylo . . . když zůstane doma tak naříká a naříká, jeho naříkání je podobné zvuku jelena, naříkání zoufalého zvířete, . . . . . . . . .
Nu a večerní trénink byl vlastně poslední a byly to jen takové hledací hry a moc se nejen mě, ale Šmouličce líbily.
Ilustrační foto, ŠMOLIČKA HLELDÁ VZOREK ZALOŽĚNÝ V NĚKTERÉM ZE SCHODKŮ.
