(6.7.2020) . . . . . . . . . malá Tequila se má čile k světu, už i ouška začínají stát, a jako správná holčička zdědila mnoho po tatínkovi, kterým je "Yawar Huantuntupag", . . . . . nu a protože právě začaly prázdniny, tak začínají i různé prázdninové aktivity, některých se také zúčastním se Šmouličkou a právě jednou z nich je i "Noseworkový příměstský tábor" od 2.7. do 6.7.2020. Hlavním stanovištěm jak jinak byly prostory VFU v Brně, kde jsme měly první tréniky, ve čtvrtek 2.7.2020 jsme začínaly v zeleni VFU, protože trénerka Anička si nás potřebovala přeci jen otypovat a tak:
čtvrtek - první dopoledne jsme byly všichni společně , a měly deset různých hledání, snad jen voda chyběla. Odpolední trénink byl už v užších skupinkách. Se ŠMOULIČKOU jsme byly ve skupince s bígly Greyem a Fíkem, bohužel na prvním hledání - urbany ve Slatina na nádraží jsme chyběly.
pátek - druný den dopolední lekci v Mariánském údolí - příroda velký terén jsme absolvovaly, i když počasí nám zrovna nepřálo od rána pršelo, bylo skutečně velmi nevlídno a do toho ještě rekonstrukce silnice ze strany Brna-Líšně a my to se Šmouličkou musely objíždět, protože proti nám stál obrovský náklaďák, nakládající hlínu a odmítal se uhnout, i když pravdou bylo, že ani neměl kam. Objížďka byla přes Podolí a to nám zabralo téměř 20 min, a protože jsem byla trochu vzteky bez sebe, tak jsme to daly za 15min, a tým, který s námi cvičil na štěstí na tom byl úplně stejně jako my. Udělaly jsme dva velké terény, Šmoulička spíš jeden, kdy bylo hodně tj. 3 vzorky, první našla hned, se druhým měla problém, protože jejím terénem byl dlouhý úvoz po stranách s vysokými stromy a množstvím větví a kopřiv a různého jiného souší. První vzorek hned, bohužel mokro a téměř bezvětří, druhý vzorek hledala dlouho, byl na horní straně úvozu v kořenech vedoucích k pařezu, dlouho dohledávala přesné místo. . . . o třetím vzorku věděla hned - pařez uprostřed úvozu, ale . . . byly tam kopřivy a nějak se jí nelíbil, tak se rozhodla, že jej nechá , přesně jak to dělává, na konec . . . . . . . tento vzorek jsme dohledávaly při druhém hledání. Odpoledne už bylo slunečně a my měly tekoucí vodu, to má Šmoulička ráda, a také hledání vypadalo docela jinak, i když jí daly dva vzorky trochu zabrat, byly to dvojkové terény, vzorky schovány za kameny, které obtékala voda, a Šmoule se velmi špatně určovaly, pití vody ani bublinky nějak nepomáhaly, ale dala to, další terény už byly o poznání lehčí nebo Šmoula se rozčuchala.
Sobota - dopoledne byly řady na VFU a byly jsme zase všichni, zdá se, že Šmoulička začíná důkladněji každou věc prověřovat, moc se mi její práce začíná líbit, odpoledne - malé terény tj. zahrabané vzorky v lese, je to součástí zkoušky z přírody tj. NW-N. Měly jsme 3 terény a to les, paseku a pole, někde měla Šmoula 2 a někde i 3 vzorky, nebyly tam mravenci, a byla důkladně nasprejovaná, takže ji ani hmyz neobtěžoval - Hledala dobře, byla spokojenost.
Neděle - dopoledne urbany v ZD V. Knínice, první hledání velký kamion - 3 vzorky, druhé hledání - obrovská halda různých pneumatik se 2-ma terény po jednom vzorku a poslední hledání byla vlečka od kamionu 3 vzorky a tady jsme trochu opoměly na oje, ale nakonec to dala - super. Odpoledne stojatá voda v Zálesné Zboři - rybníček = 3 hledání a zvláštní Šmoulin styl - vždycky přesně našla lezla bez problémů do vody, rákosí, kopřivami se bez problémů prodírala, byla radost se na ni koukat.
Pondělí - poslední den dopoledne řady, u všech pejsků veliká únava, i když se doba jejich práce denně skládala z 1/2 hodiny dopoledne a 1/2 hodiny v podvečer. Šmoula dala řady super, pracovala pomalu a spolehlivě, i moje práce s ní byla mnohem lepší. . . . . . . . . nu a zbytek dopíšu po posledním podvečerním tréninku a přidám i aktuání foto pro ty kteří si na našich stránkách rádi počtou a zajímá je práce naší Šmouličky a čekání Blackyho, který s námi na většinu tréninků jezdí jako doprovod, protože on se rozhodl, že bude na stará kolena mým jediným parťákem a tak děla vše proto aby tomu tak bylo . . . když zůstane doma tak naříká a naříká, jeho naříkání je podobné zvuku jelena, naříkání zoufalého zvířete, . . . . . . . . .
Nu a večerní trénink byl vlastně poslední a byly to jen takové hledací hry a moc se nejen mě, ale Šmouličce líbily.
Ilustrační foto, ŠMOLIČKA HLELDÁ VZOREK ZALOŽĚNÝ V NĚKTERÉM ZE SCHODKŮ.
Už je to tři dny, co jsme se vrátili z týdenního pobytu v Nové louce, kde se již po třetí konal noseworkový tábor s trenérkami Aničkou a Julkou a který opět pořádala Jarmila R., za což jí velké díky.
1.6.2020 v pondělí jsem odjížděla z Brna se všemi mými pejsky t.j. se šestnáctiletým Blackym i patnáctiletou Cuzko, a tou nejdůležitější na tomto táboře se Šmouličkou.
Celý týden byl úžasný, Blacky a Cuzko si fakt moc užívali pohodu tábora. Pro Šmouličku začal trénink hned v pondělí odpoledne a to u Julky přírodou - zahrabané vzorky.
V úterý dopoledne i odpoledne tréninky pokračovaly, v době mezi jednotlivými tréninky jsem přibrala Blackyho i Cuzko a vydaly se na vycházku k rybníku, Cusko byla na kočárku pro psy a u rybníka jsem ji vyndala, aby si mohla prošmejdit jemnou travičku a plážový písek, moc si to uživala, Blacky ten nejraději běhal nebo kontroloval svůj malý harém . . a Šmoulička nosila klackové aporty z vody a moc se jí to líbilo.
Středa byla volným dnem, a tak jsme si udělali nějaký ten výlet, počasí od našeho příjezdu bylo super, příjemně teplo.
Přišel čtvrtek, kdy se dělaly zkoušky, které nebyly pro většinu přihlášených moc úspěšné, no a mezi těmi mémě úspěšnými jsme byly i mě dvě se Šmouličkou, no proto, že jsem to opět zkazila, nahlásila jsem nález aniž bych si to se Šmouličkou ověřila. Odpoledne se zatáhlo a přišla bouřka, kterou Šmoulička už od pooběda očekávala, ta její nešťastná senzitivní povaha . . . . . Blacky a Cuzko nic takového samozřejmě neřešili.
Pátek byl hodně deštivý přesto jsme si potrénovali dopoledne urbany a odpoledne vodu, to Šmouličku baví, nejsou tam žádné kopřivy, žádní mravenci, nepříjemná smůla, ostružina a vůbec mnoho takového nepříjemného . . . .
V sobotu dopoledne rozlišovačky a po obědě zase voda, tentokrát tekoucí a opět super . . . po odpoledním tréninku jsem všechno rychle pobalila a hurá směr Brno, přesně v 19.30 jsme parkovali před naším domem, kde nás čekal pániček a můj manžel . . . . . tak takový to byl úžasný týden první po koronavirové dlouhé nucené přestávce . . . . a teď nějaká fotečka . . .
