. . , že by smutné stáří? . . koronavirus

 (21.3.2020). . . když jsem před několika lety odcházela do důchodu, těšila jsem se, ovšem  po cca 14 dnech či měsíci zjistíte, že máte zgruntováno, vše uloženo dle představ, projité město,  a najednou není do čeho píchnout,  najednou není důvod proč ráno vstávat,   začne vám chybět komunikace s lidmi, prostě vám začnou ti lidi i ti, které moc nemusíte chybět, máte pocit, že  nikomu nechybíte, ono to sice tak není . . . . .  ale  . . . . . a tak jsem si založila e-shop, jako mnoho dalších v mé situaci,  a hned bylo do dělat, o čem přemýšlet.  Po nějaké době se z e-shopu, který prodával granule stal e-shop s prodejem masa pro psy (zvířata) , majitelem se stal syn, e-shop s masem pro psy (zvířata) je stále čilý, jen moje činnost se v něm s přibývajícím věkem omezuje, a i když pracuji už je cca 4hodiny denně a to většinou z domova, jsem za ně moc ráda,  mám pocit, že jsem ještě užitečná, mám styk s lidmi, jen tak jak je potřeba a pro mě vyhovující. K tomu všemu mám ještě pejsky se kterými pracuji, tj. trénujeme různé psí sporty, jak ty tradiční, tak i nové, které se k nám dostaly ze zahraničí a protože netrpím žádnými neduhy, měla bych být vlastně spokojená důchodkyně  . . . . . . . . . . . ale . . . .  

Před nedávnou dobou prosákly zvěsti, že budou důchodcům starších 65 let brát řidičská oprávní, a to by byl můj konec, hodně cestuji, jezdím po různých psích aktivitách, vozím manžela kam je potřeba, nakupuji apod. . . .sice mě syn, ten mladší ujistil, že tomu tak jistě nebude, protože by byl téměř celý parlament bez řidičáku, no má pravdu,  . . . a tak jsem se uklidnila . . . . . a do toho přišla virová pandemie, jsem sice pravidelně očkovaná na všechny chřipky, beru stále vitamíny, ale jeden nikdy neví, tvrdí se, že jsme nejrizikovější skupina  a vnikají různá opatření, v některých státech už lidé na 70 nesmí chodit ven  . . . . a já začínám mít strach ze stáří,   z toho, že nebudu smět ven na ulici . . . . . já musím na tu ulici, a záminkou jsou mí psi, nemám potřebu s lidmi komunikovat,  ale musí je vidět,

Číst dál...

Co ocení vaši chovatelskou práci?

(13.3.2020) Naše chovatelská stanice vznikla v r. 1998, odchovali jsme 27 čivav aa 53 peruánských naháčů  a na těchto mých stránkách nebo spíš stránkách naší chs bych vám chtěla napsat něco co potěší snad každého  chovatele, co ocení jeho chovatelskou práci .  O všech těchto našich odchovech jsme vás informovali na těchto stránkách,  tak jak nás informovali jejich majitelé. 

Velké ocenění každé chovatelské práce je, když majitelé jeho odchovů se mu občas ozvou, když mu pošlou nějakou fotku, když právě jeho odchov se stane součástí milující rodiny. Hodně z nich - majitelů  se mi ozývá  i v době, kdy odchov naší chs  odešel, opustil své milující majitele a odešel  za svými předky,  a tito majitelé na něj vzpomínají s nejdřív velikou bolestí v srdci, pak s láskou , protože odešel milovaný člen jejich rodiny, a já přesně vím,  které to naše tehdy malé štěňátko nás teď opustilo,  vím jak se chovalo, jakou mělo povahu, a je mi z toho smutno. Náš chov peruánů začal už v r. 2003 a dnes mají naši "malincí"  už vysoký věk a předkové je volají a volají . . . . . . . . . . . . . .
CEDDY NORT BRUN * 16.4.2005    +2020

Děkuji všem, kterým jsme naše štěňátka předávali, za jejich úžasnou péči o ně, za to, že je dochovali až po tyto dny.  Vím kolik je potřeba péče, kolik je potřeba lásky.

všechno o jednotlivých odchovech  se dočtete v sekci  "odchovy"

 Tři z těchto mnoha zůstali  v naší chovatelské stanici nebo se do ní nějakým způsobem vrátili, obšťastňují nás i když jejich věk je hodně vysoký:

Číst dál...

Koronavirus a naše zrušené pejskové aktivity

. . . . . .  a máme tu 15.. března 2020  a všechno od včerejška úplně jinak. . . .  okolo půlnoci z pátku na sobotu mi psala Anička, zda mám zájem o intenzivku, na kterou jsem se přihlásila, byla to rychlo akce, protože se rušily všechny výstavy neboť by se tam potkalo více nežli 100 lidí s pejsany, zrušení bylo samozřejmě kvůli koronaviru, který zasáhl také Českou republiku. . Moje odpově´d byla, když nepůjde nikdo, nepujdeme se Šmouličkou taky.  . . . . . a ráno zjištění, že se zájemci odhlašují, moc jsem to sice nechápala v jednotlivých skupinkách jsme byli po 4 týmech tj. 4 psovodi a 4 psi, kteří se ani moc nepotkávají, natož aby spolu komunikovali
. . . . . . . no každé zlé je k něčemu dobré, a protože jsem před několika málo dny prodělala operaci oka - a jsem už dosti vysokého věku tj. právě ta riziková skupina, tak jsem se s tímto rozhodnutím smířila a můj celodenní program přeorganizovala.  Hlavně mě na celé zrušené akci mrzeno, že si Šmoulička nevyzkouší v terénu svoji nově ušitou kombinézu právě na práci v lese, v nepříjemném prostředí, zarostlém terénu
. . . . . . . tak jsem trochu pracovala na naší zahrádce, i když zatím toho moc nemohu kvůli nemocnému očku dělat a odpoledne jsem s Blackym a Šmouličkou vyrazila na vycházku na planýrku a měla trochu obavu, co na takovou dosti dlouhou vycházku náš milovaný dědeček Blacky.  . . . .  a ten malý roš´ták si běhal a honil všechny psí slečny, které se na planýrce objevily, no a tak nakonec musel na vodítko, abychom vůbec někdy došli zpět domů . . . . .  až na nepříjemně studený vítr super vycházka, mnoho lidí jsme nepotkali , možná šli jinam a nebo zůstali pro jistotu doma
. . . . . . . a k těm tréninkům - uvidíme jak příští týden, některé kluby ruší všechno, jiné zatím na svých stránkách nemají nic napsáno,  ale hlavní prolém je, máme jet na prodlouženou víkendovku opět do Bílých Karpat na Královec, moc jsem se těšila, že s sebou opět povezu všechny tři moje zlatíčka, potkám se po delší době opět se super lidičkami,  no a teď nevím . . . všechno ukáže čas, ale podle zvyšujícícho se počtu nakažených bude Královec odložen 
. . . . . . .  nu a protože každé zlé je k něčemu dobré, věnuji se mým bonsajím a taky hlídám, kde nám na zahrádce něco dalšího jarního kvete, a že je těch kvetoucích čím dál víc si piště.  Kromě Čemeřice, odvétajících sněženek, bledulí, tak kvetou krokusy a takové něco co ani nevím jak se jmenují, a taky rozkvetla malými drobnými kvítky  Kamčatská borůvka . . . . . .  a tak nějaká to fotečka z před jarní kvetoucí zahrady

. . . . co zajímavého nám přináši březen 2020

 . . . . .teď něco trochu veselejšího . . .  v pátek byla Šmoulička NW intenzivce s Julkou, který za námi přijela z Ostravy.  Trénovaly jsme přírodu, která je pro Šmouličku jako nahého psa dosti náročná z důvodu složitosti terénu, i když měla Šmoulička obleček, přesto první hledání ve velmi náročném terénu jí dalo zabrat, našla dva vzorky, jeden v podstatě za chviličku, druhý trval dlouho, o třetím posledním sice věděla . . .  ale rozhodla se jej  bojkotovat, což se zatím ještě nikdy neslo. Další dva terény, byly trošku vzhledem k povrchu jemnější , byly bez souší,  porostu maliní, byly tam sice popadané mohutné stromy a hodně jinak složitý terén, který  Šmouličce nevadil,  stal se z ní "stromový" pes a hledala  luxusně , vzorky našla ve chvilce, byla jsem s touto její prací spokojená, poslední terén byl v kopci hodně prudkém a s tím taky žádný problém, . . . . . . . . .. a do budoucna trénovat hlavně v lese, už jsem nechala ušít pružnou kombinézu . . . .  a jdeme na to . . . . . . . . Libor uděla několik super snímků,, díky mu za ně, sobota byla poklidná a dnes jsme se Šmoulicí se vyrazily zase na cvičák do Šlapanic, byli jsme tam 3týmy a bylo to super.  . . . . . . . .doma nás čekal můj milovaný nohsled Blakoušek a Cuzko, které se sice nožička uzdravila, ale ona je celá taková pořád polámaná, no hold není to ona, i když nás přišla radostně pozdravit, tedy spíš Šmouličku,  . . . . . . . . miluje svého pánička a čeká a čeká, kdy bude něco dávat hlavně nějakou dobrůtku  . . . . .  na mě se nějak zlobí, a vůbec nevím proč . . .  . . . . že by stařecké vrtochy?

* tak jedna s Cuzko a taky jedna ze Šmouliny přírody