5.10.2019

Vážení  návštěvníci našich stránek ,

dnes jsme provedli malou aktualizaci sekce: KE ČTENÍ  a sekce: AKTIVITY,  protože  v sekci NOVINKY některé důležité informace se propadají, a tak je trochu oprášíme.

. . . další prodloužený víkend s noseworkem

(5.-8.9.2019) Dlouho očekávaný prodloužený víkend v Královici v Bílých Karpatech je úspěšně za námi.  Jely jsme se Šmoulinkou konečně pořádně potrénovat, léto totiž naší Šmoule až tak nesvědčí, nevím jak ostatním peruánům, ale té naší smečce více vyhovuje jaro, podzim i zima je snesitelnější nežli horké letní dny, kdy hrozí bouřky, před nimi obtěžuje nepříjemný hmyz, vosy a pod.  . . . . . . . .  a právě přesně takové počasí nás zastihlo v Přeloučí na intenzivce. Pravdou je, že Královec je položen mnohem výš, a také teploty jsou nižší. Počátek září fakt ideální, nebylo ani horko , moc nepršelo, tedy až v neděli, ale to nám k naší práci nevadilo.  
* * Sešlo ve nás 14 týmů a dvě trenérky - Julka a Anička, která víkendovku organizovala, tréninky byly 2 x denně v pátek dopoledne s Aničkou a odpoledne s Julkou a druhá skupinka obráceně, v sobotu si to trenérky přehodily, nu a neděle byla na zkoušky pro ty co měli zájem, . . . . my měly ještě trénik s Aničkou a to urbany, Šmoulička trénuje na vyšší zkoušky a po promarněném létě je nutné přidat, abychom ještě letos něco zvládly.  

* * My vyjely ve čtvrtek odpoledne a vzaly s sebou naše dva stařečky Cuzko a Blackyho, a taky cestou přebraly Mílu s Laylou,  cesta byla pohodová, navigace spolehlivá a tak jsme na Královci byly okolo 17.00 hodiny, ubytovaly se a čekaly na ostatní, kteří se postupně sjížděli. Po večeři byl stanoven program na příští dny,  a ráno jsme začaly s tréninkem, Šmoulička byla jako vyměněná,  ve všech terénech pracovala s přehledem klidně, tak jsem si její práci přestavovala, hodně jsme trénovaly rozlišovačky - řady, kde má Šmoulička už vyšší zkoušky.  Terény na trénovaní přírody zde byly úžasné, a také urbany byly super.  tak tentokráte mě i mrzelo, že jsem ji nepřihlásila na jedničkové urbany.  ale nevadí v neděli si všechno ještě zopakovala, a čím víc natrénováno, tím pro ni líp.

Číst dál...

Zúbožené lesy . . . . .a vysočina

 . . . . . . pořád ještě vstřebávám moji poslední návštěvu s pejsky na naší milované vysočině . . . . . na naši chaloupku na vysočině jezdím s pejsky často, bohužel jen sekat trávu, a upravit okolí a pak hned zase zpět, nějak není čas, o víkendu jsem vyjela s pejsky jen tak , tráva byla vysoká a sekal i soused, tak jsem vzala tu moji tankoidní, rovné plochy byly posekány hned, stráňky jem nechala, tráva nebyla až tak vysoká, chtěla jsem konečně s pejsky zopakovat alespoň malou vycházku okolím. . . . . . .  mnoho pokáceno, metry a metry kulatiny, na protějších stráníchpůvodně krásné zelené lesy dnes silně prokvetlé rzí, co všechno dokáže ten malý šílený brouček. . . .  a tak kde bylo pokáceno jen ořezané větve, hromady chrastí, vysoká kvetoucí tráva, nedá se tudy projít, jen Šmoulička stále číhala, kde by vběhla do lesa, kde by se znovu proběhla po stráních, tak trochu měla smůlu holčina, už jsme se vraceli a najednou přeběhla cestu veverka, a to Šmoulička ožila a frrr za ní, někdo kvikl,  že by Šmoula chytila veverku, a tu vidím na stráni mezi stromy a polámanými haluzemi Šmoulu koukající vzhůru na stromy, jako by někoho či něco hledala, zapískala jsem, no a Šmoula pochopila, jen Buh ví, kde je veverce konec a tak zklamaná prolezla a proskákala klestím k nám dolů na cestu, Blacky a Cuzko běhali jen po cestě, jen podle čichu hledali možná zajíc,e možná i vysokou, která o prázdninách se v krátce po obědě klidně pásla pod naší chaloupkou.

 Když jsem tu spoušť viděla přemýšlela jsem jak se tady pohybují houbaři, taky jsme chodili, v tom klestí určitě rostou, jen se tam nějak dostat, tak jsme se pomalu vrátili k autu nasedli a odjížděli zpět do té naší upravené civilizace  . . . . . . .

na fotce - to býval posed . . . . .                                                                                                                                             a hromady klestí . . . . .

PŘELOUČ * prodloužený víkend 15.-18.8.2019od

* * *  Prázdniny se pomalým krokem blíží ke svému konci,  a tak jeden prodloužený víkem noseworku se Šmouličkou jsme přeci jen daly, i když  jsem si celou práci Šmouličky představovala úplně ale úplně jinak. Trénik byl naplánován Kristýnkou D. v Přeloučí a jeho kouzelném okolí. . . . . Jak jsem vás již informovala, tak jsme se Šmoulinkou nedělaly vůbec nic, no tedy občas si ráno čuchneme, v malé parčíku u pošty, tam mám založené staré vzorky v lavičkách, borovicích a tak i pohozené v trávě, a taky občas uděláme revíry, ty má Šmoulinka moc ráda.

* * *  a tak jsme 15.8.2019 vyrazily po obědě směr Přelouč, ubytování jsme měly zajištěné v Jankovicích - Seníku *  Hospůdka na mlýně, takový malý penzion, trénink načínal až v 17.00, my se ubytovaly, pokoj se sprchou + WC, dalo by se říct, že super, jen jsem se nějak nemohla zbavit pocitu, že si právě odtud odvezu něco nepatřičného, ne že by byl špinavý, ale úplnou čistotou neoplýval. První trénink byl v lese, Šmoulička pracovala slušně, Kristýna mi poradila jak na mravence, a tak to šlo.  druhý den dopoledne náměstí v Přeloučí, tam to Šmoula už zná, bohužel pršelo, no pro Šmoulu zatím hledání dobré, bohužel při posledním hledání řemeslníci začali sundávat lešení a ona si to spojila s bouřkou a konec práce. Odpoledne bouřka , kterou  Šmoula se svými "věšteckými schopnostmi" čekala stejně jako  vodu, skutečně přišla, Šmoula se rozhodla pro auto, které bylo na náměstí a my byly v parku.  Sobota byla volná až do 17.00 hodiny, kdy měla být voda a pak noční "bojovka". Tak to se pro změnu Šmule zanítily folikuly, a tak místo výletu jsme jezdily po lékárnách a hledaly nějaký ten obvaz, protože právě ten jsem s sebou nevezla.  Z důvodu ne příliš čistého Labe jsme dělaly zahrabané vzorky a urbany u aut, nejdřív dobré, ale po hodině práce Šmoula nasála a přestala pracovat, voda a bouřky se blížily.  Poslední hledání za nic nestálo, Bojovku jsme raději vypustily.  Neděle  - kousek od Seníku, v lese byly řady a opět i když počasí mělo být super, se blížila bouřka, a tak ruce nestály za nic,  hodně jsem ji do práce tlačila, až jsem měla strach, abych ji tu její čuchací lásku nevzala. Dohodly jsme se s Kristýnou, že bude v autě.a s prací končí. No pak jsem ji přeci jen vytáhla a květináče dala na první průchod super.   Šla znovu do auta, bohužel jsem ji vytáhla trochu dřív, a smůla objevila se vosa, zapomněla jsem na repelent, postříkání přišlo hold pozdě i když se nakonec chytla a jala se pracovat, bohužel až na druhý průchod. 

* * *  před 13-tou hodinou jsme sbaleny sedly do auta jely směr Brno.  přijela jsem se smíšenými pocity, protože jsem si myslela, že už vím jak se Šmouličkou zacházet,  . . . a  ne , pořád mě hodně překvapuje, ale i já sama sebe, když prostě vidím jak se začíná chovat muse tomu předejít za každou cenu, a žádný stud a ohledy. . . . . . Jinak bylo to super, Lenka i ostatní holky byly moc fajn, Kristýna měla pro Šmouličku a hlavně pro mě velké pochopení, byla jsem moc smutná, moc smutná hlavně z toho, že jsem pochopila, že tohle nikdy nebude za námi, že se to s námi potáhne celý Šmoulinčin život a já to musím pojmout jako součást i mého života . Jinak krásné, a pro mě hodně ale opravdu hodně přínosné. 

Číst dál...