Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.

Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.

Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard  a  peruánského naháče velkého



Encantada Delfino Can (Inka) *27.02.2002 +04.09.2016

 

Dnes (4.9.2016) v ranních hodinách odešla za svými předky do věčných lovišť naše milovaná

 

Inka - Ch. Encantada Delfino Can,

 

 narozena 27.2.2002 v Peru , v Limě, přijela k nám  i se svojí mladší sestrou Limou a staly se zakladatelkami chovu peruánských naháčů velkých v naši chs. a ve střední Evropě. Neskutečné se stalo skutečností a my měli tuto úžasnou peruánskou dámu,  těžce  nesla odloučení od své původní rodiny, brzy však pochopila, že její nový domov je právě u nás a stala tou nejoddanější, těžce nesla nesvobodu vodítka, dali jsme jí volnost a ona nám ji oplácela poslušností a věrností, občas se projevila jako lovec, ale rychle se pak vracela k nám, milovala přírodu, milovala naši vysočinu, tam byla opravdu šťastná. I svoji poslední návštěvu vysočiny si užívala plnými doušky.. . . . . . 

Inka nikdy neměla konflikt se žádným z naší smečky,  na vycházce žádného pejska neprovokovala, nikoho si nevšímala, ale nikomu se nevyhýbala, proto byla tak úžasná, majestátná , zvláštní. Na sklonku života trpěla chronickou bronchitidou,  někdy se jí špatně dýchalo, ale jitrocelový sirup, který milovala, vše zachránil. Před měsícem začala hůř chodit, tím myslím, přestala běhat  sem a tam, víc si nás začala hlídat, bylo vidět, že zestárla . . . . . . . . Je nám moc smutno . . . . moc to bolí  . . . . .

 

( více povídání v sekci: Naši psi- Inka a v sekci:  Ke čtení)

 

Týdenní vycvik Zbraslav

FLOR de CANELA DELFINO CAN (Lima)

 oslavila dne 27.07.2016  již 14 roků

Milá Limuško, přejeme Ti stále zdraví, a sobě přejeme, abys s námi mohla ještě dlouho a dlouho jezdit a dělat společnost té naší nejmladší.

 Ano, naše  Limuška, máma 12-ti dětí oslavila ve středu 27.7.2016 velké 14-té narozeniny a týden strávila s námi, tedy s Inkou  (14,5 roků), Šmoulinkou (4roky) a se mnou, v  KK Zbraslav na výcvikovém táboře, kde jsme trénovali pachové práce, kterými se Šmoulinka už od podzimu zabývá,  a protože je to taková senzitivní povaha, tak právě samostatná práce, kterou pachové práce představují, je pro ni to nejlepší.  

Na Zbraslav se nás v pondělí ráno sjelo 13 psovodů 2 vedoucí cca s 22 psy, ne všemi cvičícími, polovina přijela právě na pachové práce a druhá polovina měla socializační zaměření s hrami. Hned dopoledne po příjezdu jsme měli první trénink. KK Zbraslav má krásný cvičící areál i s ubytováním,  pěkné okolí, vhodné právě pro druhy našeho výcviku, pracovalo se jedna radost.  Se Šmoulinkou se věnujeme noseworku a dalším pachovým pracem, tyto intenzivní tréninky byly zaměřeny právě na nowework.

Pondělí proběhno super, v úterý odpoledne však měla Šmoulinka krizi, protože v sousedním areálu patřícímu MSKS, byl kurz obran, a práskání biče Šmoula zrovna nemusí a do toho řvalo snad 30 NO či jiných služebních plemen, nu a odpoledne se ještě přihnala bouřka se svým hromobitím, které sice běžně neřeší, ale ve spojitosti s bičem to bylo už silné kaféé. A tak se rozhodla , že cvičit nebude, na cvičišti sice zůstala, ale s prací to bylo špatně, ve středu dopoledně jsme měli práci v lese a ušli několik km, což Šmoule dokonale vyhovovalo, pracovala super, běhala na volno s ostatními pejsany. Při příchodu do určité vzdálenosti od areálu sedla, zaštěkala a chtěla vodítko, odpoledne strávili všichni cvičící pejskové na pokojích, Šmoulice zůstala na pokoji i s Inkou a Limou, které naprosto nic neřešily, jen běhaly  v době mezi  jednotlivými výcviky po cestách areálu, opijely se pocitem svobody a  pachy pejsků, kteří tu před tím cvičili.  Obě byly úžasné, šťastné, že jsou se mnou, a začaly hrát hru na honěnou, ony vždycky někam zdrhly a já je hledala. Moc se jim to líbilo a právě v těchto chvílích odpočívala Šmoulice na pokoji. Čtvrtek byl opět výcvikový den, dopoledne jsme cvičili vyhledávání  hraček, což se Šmouličce snad i líbilo, ale pořád čekala,byl podezřelý klid. V poledne jsem musela do Brna a všechny holky zůstaly na pokoji s otevřenými dveřmi, aby mohly sledovat dění. V 16.00 jsem se vrátila, se Šmoulici jsme se přidaly k ostatním, stařenky se na nás ze  svého travního  ležení koukaly.  Aby Šmoužce začala pracovat na plno, přivezla jsem vařené maso a změna byla. Šmoulinka pracovala super i následující den, stačilo dát přivonět ke krabičce, rychle pochopila . . . .

Číst dál...

. . . . probíhá další víkend prázdnin,

(2016-07-16-17)

Minulý víkend jsme se Šmoulinkou cvičily ne moc úspěšně na Nových Dvorech.  Ne vše se vždy podaří  a toto cvičení jsem vybrala pro velmi horký letní den špatně, měla jsem se rozhodnout jinak. No stalo se, a tak se také stalo, že jsem zapomněla na cvičáku fo´ták, který mi vzala Kačka do úschovy a protože byla celý týden na táboře, tak jsem si pro něj dnes zajela na velkou akci psů v parku u Anthroposu na Brněnské psí dny, kde Kačka s Tazzem závodila ve frisbee.

Tady  probíhají  závody v  mnoha psích sportech na jednom místě celé dva dny.  Tato akce má v Brně již tradici a tak jsme se s pejsky alespoň koukli, jak to tady vypadá, přítom jsem udělala pár fotek a pak jsme tuto část pisáreckého parku opustili a udělali si dlouho procházku okolo řeky, pejskové se proběhli, potkali jsme mnoho psích kamarádů a taky mnoho  lidí na procházce.   . . . a tak, když se foťák našel tak tedy pár snímečků.

Středeční focení s Kristýnkou

(2016-07-23)

  Ve středu v podvečer jsme konečně vyrazili udělat pár profi fotek s Kristýnkou. Kristýnka je majitelkou úřasné fenky RTW Faty, se kterou se občas potkáme na treninku OB nebo někdy na cvičáku  VFU. 
  Toto zdokumentování našich nejstarších i s těmi mladšími i nejmladší jsme plánovaly dlouho a konečně se zadařilo. I vyjely jsme kousek za Medlánecké letiště, s tím, že zbytek - nějakých 300 m dojdeme k lesíku pěšky, cesta nám trvala docela dlouho,  protože s námi šla i Lima,  a bylo vidět, že má opravdu problém s nožkou, stále se zastavovala, všechno očmuchávala, ale nést se nechtěla, na to, abych ji prý nosila, je docela ještě čilá. Byla to taková malá komplikace, kterou jsem si vůbec neuvědomila. i když Lima s námi už delší dobu na žádnou vycházku nechodí. Na konec jsme zakotvili na super místě se stolkem a lavičkami,  Kristýnka se dala do focení, a já jí trochu dirigovala pejsany, fotky vyšly super.
  Cuzko Blacky a Šmoulice si pořádně zaběhali, byl na ně po dlouhé době úžasný pohled, Kriistýnka přinesla pískací hračku a té se samozřejmě ujala Šmoulička a běhala s ní  a pískala a běhala. No, byl to fakt super podvečer, že jsme domů přijeli až okolo 9 hodin . . . .  a pejsanům ani nevadilo, že ještě nevečeřeli, jen ráno to  s nimi bylo horší, nikdo nechtěl ven, Limuška si trochu namohla nožku a tak jsem ji po našich 5 schodech nosila, ale jen dopoledne, pak už bylo vše při starém.

Číst dál...

co u nás nového o prázdninách . . . . . . .

(11-07-16)
. . .  ani jsem nevědla, že můj slovník je tak rozmanitý v použií některých super "výrazů".  Tak např. včera v podvečer,  - venku + 32stupňů - takhle kráčíme Brnem- Černými poli, v okolí FDN, tj.  v místech je jsou uzavřeny ulice z důvodu rekonstrukcí, projíždět zde mohou pouze místní a naše Cuzko se rozhodla uprostřed silnice několik kroků od křižovatky, že dál nepůjde a právě touto ulicí to vezme směr domov. Všichni mají celou tuto oblast dokonale zmapovanou,  a tak stoji uprostřed silnice pár metrů od místa,, kde se dá  odbočit jen do prava  a řeší co dál,  slyším jak se řítí auto, než stačím zavolat, auto je u níí, řidič musel zabrzdit, aby mohl odbočit, jinak ji asi přejel. Jeho slovník byl neskutečný a v ten moment i můj, protože právě zde se nemá co prohánět autem na straně jedné a na straně druhé co kdyby tam mylo malé dítě. . . .  Po výměně značně vůlgárních výrazů - až jsem se sama divila, že je dovedu také použít, jsem na řidiči zavolala  . . . .a do kdyby tam bylo dítě? . . . on . . . to bych nepřejel, ale toho zasr..... čokla hned. Tím naše konverzace skončila a řidič velkou rychlostí odfrčel  nekam  . . . . . Pravdou je, že ani Cuzko tam neměla co dělat, hold i když prašná tak je to pořád silnice a mohla by si zvyknout.  No, pro přříště . . .. . .