Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.

Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.

Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard  a  peruánského naháče velkého



* 12.1.2026 * Xolomania Sajmon * narozeniny

Dne 12.1.2021 se narodil náš úžasný pohodový psí kouček LEON v chovatelské stanici Xolomania, vlastním jménem Sajmon, původně to měl být Simon, ale paní co dělala rodokmen byla asi v rauši a udělala z něj Sajmona. Leon se narodil v Rusku v městě Samara daleko ve střední Asii, cca ve dvou měsících přiletěl do Petrohradu práve do chs Xolomania a odtud v době covidu, kdy se rušila většina letů. přiletěl k nám do Prahy, hned po příletu veterinář, který jej přebíral, nám řekl, že přiletělo mimi s nadstandardní povahou . . . a měl pravdu Leon je úžasný, s nikým a ničím nemá problém, dlouho trpěl všechny nápady našeho Enzíka, ale jednou se naštval . . a to jsme koukali, od té doby je klid, Enzo má hranice, a jsou to ti nejlepší kamarádi.  . . nu a co dělám s Leonkem za sporty, protože právě proto k nám přiletěl, původně jsme začali s výstavami, Leon je extererově krásný stejně jako mnoho mexičanů u nás, je to chovný pes.  . .  a protože má tak úžasnou povahu, tak jako tým chodíme za dětmi většinou autisty, za starými lidmi, prostě děláme canisterapii, máme zkoušky.  Leonek taky trénuje nosework, moc jej to baví, jen teď jsme pár dní venku nic nedělali, protože to počasí nám moc nevyhovuje, ale pracuje v domě, na schodišti, v dílně a podobně, je to docela zajímavé, No a taky Leon zkouší Rally, je pomalejší ale důsledný. . .bohužel jen pokud se mu chce. . . . proto na žádnou zkoušku v tomto sportu netrénujeme, cvičíme si jen tak pro radost.  . . . . . a jedna krásná

 

Jak na nový rok, tak po celý rok 2026?

Nový rok je za námi a přicházejí běžné, ale ne moc klidné, protože nás pro změnu trápí počasí, které se předvádí v plné síle, ukazuje co měsíc leden umí.

Nu a moje příhoda hned z prvního dne tohoto roku, kdy jsem ráno okolo 8.00 hodiny venčila naše "kluky" a jak do Šerebráků, (tj. takový menší park) moc nechodím, tak tentokráte jsme zašli, protože byl úplně prázdný, jinou cestou do parku přišla paní s argentinskou dogou, nebo něčím podobným  a s ní šla paní s yorkem ve svetříku, kluci běhali okolo mě, když jsem viděla velkého psa bez náhubku, sice na vodítku, tak jsem Enzíka hned přivolala, ale Leonek bežel dopředu, cca 10m od obou žen a paní s yorkem na mě zavolala, abych Leona zavolala k sobě, tak říkám . . " má náhubek", a pani, že náhubkem jejímu pejskovi ublíží víc, Leon se zastavil, zavolala jsem a Leon pořád stál, ale paním se to nelíbilo, a začala křičet, že neposlouchá, mezi tím Leon se vracel ke mě, a do toho paní s velkým psem řičela jak pominutá, že jsem. . .ale tolik "krásných milých slov" na moji osobu hned první den v roce jsem hodně a hodně dlouho neslyšela . . . tentokráte mě slovní výměna  nezvedla  . . . v pohodě jsem kráčela s mými "nevychovanými" pejsany parkem, a přidala se k nám další psaní s malým pejskem, a tak se ráno obrátil hned ve sluníčko . . . . . . 

. . .  a jedna z odpolední vycházky po novém roce

                                                    

. . . poslední dny starého roku 2025

Svátky vánoční jsme prožili mimo Brno na Jižní Moravě v Morkůvkách, bylo tam krásně, seznamovali jsme se s místními zvyky, chodili jsme na vycházky a ráno nepotkali nikdy ani živáčka, ne že by místní ještě spali, ale není zvykem tak brzo  asi chodit ven, a tak  obhlíželi jsme nejen okolí ale hlavně vánoční osvětlení , které bylo snad na každém domě či domečku, a bylo to moc pěkné, pejsani si moc užívali, večer byly vycházky ještě hezčí, protože vlastně všechno svítilo. . . . ale co bylo nejzajímavější.  do zahrady či jak nazvat svah za domem, který potřebuje ještě moc úpravy chodí  po ránu srny, a chodí cca 2 až 3 metry od obrovských francouzských oken a vůbec nemají z ničeho strach,  a tyto srnky chodí hlídat místní kočky, kterých je tu nepřeberné množství, určitě každá někam patří, ale to my nevíme přesně, jen  víme, že jsou někoho, že mají své doma. . . a pejsani, koukali přes okno a koukali, co to vlastně je, jen pokňukávali, vůbec nechtěli štěknout a to ani na kočky, které se o kus výš objevovaly. . . . . . . .  a taky nejaká ta fotečka . .jedna - psí kluci u stromečku a živící se srnka, zrovna tato má nemocné očko.